Dosud publikované recenze na nového Frankensteina se vlastně docela dost liší. Někteří u filmová verze od Guillerma del Tora kritizují pomalost a nevýrazné postavy, jiní chválí vizuální stránku a režisérský um, kterým del Toro bez větších pochyb vládne. Pro mě osobně je nejčerstvější adaptace knihy Mary Shelley poměrně zklamáním. Možná je tomu tak právě proto, že mám zmiňovanou klasickou předlohu až příliš zarytou hluboko pod kůží. To ovšem neznamená, že se nový Frankenstein nemůže s hrdostí postavit vedle starší klasiky z roku 1931 s Borisem Karloffem v hlavní roli, či verze z roku 1994, v níž ústředního hromotluka ztvárnil Robert De Niro. O dalších méně známých nespočetných adaptacích, které putovaly na plátna i malé obrazovky, nemluvě.
Frankenstein Guillerma del Tora nesměl chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Synátor z márnice
Mexický režisér Guillermo del Toro má za sebou mraky skvělých a úspěšných projektů. Tvůrce dosud nejlepšího hraného Hellboye, Tváře vody, Faunova labyrintu a především temnější verze Pinocchia na streamovací platformě Netflix opět předvádí, že se vyžívá v příbězích o zklamaných otcích. Svým způsobem jím totiž byl i Geppetto v Pinocchiovi, profesor Trevor Broom v Hellboyovi, a rozhodně jím je i Victor Frankenstein. A to i přesto, že by mohl být jeho skoro dvoumetrový výtvor v jiné dimenzi řekněme třeba vyčáhlý krasavec jménem Jacob Elordi, který si málem zahrál nového Supermana. Ale to sem nepatří.
Melancholické drama o zrůdnosti a zlomeném srdci
Oscarem oceněný del Toro tedy adaptuje klasický román Mary Shelley o Victoru Frankensteinovi (Oscar Isaac), geniálním, ale egoistickém vědci, který v monstrózním experimentu přivede k životu stvoření, načež příběh spěje k zániku jak samotného tvůrce, tak jeho tragického výtvoru. Jak jsem při přípravě tohoto textu pochopil, spoustu diváků nepolíbených předlohou při sledování překvapilo, že skutečným monstrem je v del Torově filmu nikoliv umělé stvoření, nýbrž člověk. Del Toro se sám nechal slyšet, že chtěl zachytit spíše emoční jádro, než čistě hororový příběh. Následkem toho se rozhodl změnit dynamiku vztahů mezi umělým stvořením a pokryteckým doktorem tak, aby jako větší padouch působil tvůrce, a nikoliv jeho dílo.
V knize umělý tvor v rámci pomsty na svém „otci“ víceméně systematicky zabíjí jeho blízké hlava nehlava a tlačí jej k tomu, aby mu vyrobil družku. Snaží se jinak relativně kladnému Victorovi vyválet hubu v blátě odpovědnosti, které se dotyčný zalekl. Ve filmu je to všechno trochu jinak a byla by škoda příliš z děje prozrazovat. Poměrně sympaticky děj filmu, stejně jako v knížce, začíná a končí na Antarktidě. V případě závěrečné části se však utápí v patosu, což je veliká škoda. Jinak ale nezůstal kámen na kameni.
TO: Vítejte v Derry je brutální podívaná. Pennywise se na HBO Max utrhává ze řetězu ve stylu Stranger Things![]() |
Každý záběr jako poezie
Některé del Torovy upgrady ale můžeme rozebírat bez zábran. Předně je to jakési komiksovější pojetí monstra v podání již zmiňovaného Elordiho, který nejen moderně vypadá, ale v případě zranění, kterých během stopáže 149 minut nafasuje nespočet, regeneruje podobně jako drsňák z barevných sešitů - Wolverine.
Plusem je i hudba a především vypiplaná vizuální stránka (nějaký ten ošklivý zvláštní efekt se dá tvůrcům odpustit), ze které jde víc než z čehokoliv jiného cítit klasický deltorovský podpis. Jak už jsem nakousl výše, možná se tvůrce ve všech těch gotických vizuálech a všemožných scenériích utápí až nestřídmě. Ale ruku na srdce, dalo se od del Tora v případě jeho vysněné látky čekat něco jiného?
Dodatek
Více, než týden po zhlédnutí snímku se nemůžu zbavit pocitu, že všechna ta snaha podat tragédii arogantníhé vědce a jeho, ehm, díla ze dvou „různých“ úhlů pohledu vyznívá nakonec poněkud polovičatě. Což je u tak zásadního stavebního kamene filmu vyloženě kopanec do holeně.
Osm povídek, devět režisérů, jedna hra na Hitchcocka. Kabinet na Netflixu neprávem zapadl![]() |
Frankenstein
|























