„Festivalu se zúčastnilo devatenáct balonů,“ říká za pořadatele viceprezident Tuniské letecké asociace a sám pilot dopravních letadel Ali Dridi.
Do Tuniska přivezli své létající aparáty piloti z řady zemí, zejména z Francie, Německa nebo také ze Španělska. Právě z jihošpanělské Malagy dorazil Mariano Olivera Fumanal. „Tunisané jsou mí velcí přátelé, takže sem jezdím často,“ tvrdí pilot, který vzpomněl i na českého výrobce horkovzdušných balonů firmu Kubíček. Nicméně Mariano používá balon španělské značky Ultra Magic.
Za rozbřesku na letišti u nekropole Souk el Guebli se piloti připravují na start svých létajících aparátů.
Pořadatelé si Džerbu nevybrali náhodou. Je označována za bránu tuniského takzvaného velkého jihu a především je oblíbeným místem turistů. Ostatně organizátoři by rádi i díky tomuto festivalu turistickou sezonu o něco prodloužili.
Češi mají ostrov rádi
Ostrov se přitom těší velké oblibě i mezi českými výletníky. Kateřina Urbanová Dušková z Tuniského národního úřadu pro cestovní ruch uvádí, že jen loni navštívilo Tunisko přibližně 140 tisíc Čechů. Čtyřicet procent z nich mířilo právě na Džerbu.
Oblíbený ostrov
|
To potvrzují i cestoví kanceláře. Například klienti společnosti Blue Style, kteří se rozhodli pro dovolenou v Tunisku, častěji preferují ostrov před pevninou. Nejde jenom o pláže a skvělou turistickou infrastrukturu. „Džerba má neopakovatelnou atmosféru, kterou jinde v Tunisku nezažijete,“ láká na ostrov expertka na cestování a obchodní ředitelka zmíněné cestovní kanceláře Lenka Pátek. Džerba je největší ze šedesáti tuniských ostrovů a je velmi suchá. Vždyť vodu je nutné dopravovat z pevniny potrubím, které vede podél takzvané římské cesty na jihovýchodě ostrova. Římská cesta byla postavena na původních římských základech a v současné době se kvůli houstnoucí dopravě rozšiřuje.
Galerie pod širým nebem
Když se turisté nabaží písečných pláží a moře s příjemnou teplotou, mohou zamířit na obhlídku dalších pamětihodností. Rozhodně by neměli minout Djerbahood, což je galerie pod otevřeným nebem - v úzkých uličkách zde narazí na zhruba 250 uměleckých děl. „Pokaždé když tam přijedu, je to trochu jiné. Některé malby za tu dobu už vyšisovaly, některé naopak přibyly. Navíc objevím další, když zabloudím do uličky, kde jsem ještě nebyla,“ popisuje znalkyně Tuniska Kateřina Urbanová Dušková, která zemi křižuje už po dvě desetiletí. Bez nadsázky lze říct, že tam zná každý kámen.
V uličkách čtvrti Hara Sghira v městečku Er Riadh lze trávit hodiny. Zdi pokrývá na 250 děl, která vytvořili umělci z řady zemí. Vhod pak přijde některá z kavárniček, kde nabízejí za slušnou cenu dobrou kávu.
Djerbahood se nachází v Hara Sghira, v překladu malá čtvrť, v městečku Er Riadh. Historie této galerie se začala psát v roce 2014, když na popud Mehdiho Ben Šejcha na místo dorazilo asi 150 umělců zhruba třiceti různých národností. Ti začali na zdi tvořit svá díla a navždy proměnili tvář celé čtvrti. V době naší návštěvy se v uličkách právě na pozvání zakladatele galerie pohybovala skupina argentinských umělců, kteří obhlíželi místa, kde zanechají svou stopu.
Prastará synagoga
Galerií může turista bloudit hodiny. Není pak od věci si na chvíli odpočinout v některé z kavárniček, například v Aladinovi. Za dobrou cenu tu mají výbornou kávu.
Er Riadh je také jednou ze dvou vesnic na ostrově s židovským osídlením. Jeho přítomnost připomíná synagoga El Ghriba, která je považována za nejstarší synagogu v severní Africe. Zřejmě i na celém světě. Tradice vypráví, že po zničení Šalamounova chrámu Babyloňany v roce 586 před naším letopočtem byly základní kámen a část dveří převezeny právě na Džerbu. Tyto artefakty se pak staly základem synagogy El Ghriba. V synagoze jsou také uloženy jedny z nejstarších svitků tóry psané na gazelí kůži.
Nedaleko od Er Riadh se nachází synagoga El Ghruba. Jedná se o nejstarší synagogu v severní Africe a zřejmě i na celém světě. Její historie sahá až od šestého století před naším letopočtem.
Džerba je svou rozlohou jen o něco větší než Praha a počtem obyvatel velká zhruba jako Plzeň. Rozhodně však stojí za to ji pořádně prozkoumat. „Na Džerbě stojí za to ochutnat místní kuchyni. Rybí pokrmy, kuskus s mořskými plody, saláty z pečených paprik a rajčat nebo sladké datle tvoří základ tradiční gastronomie. Místní kuchaři používají kvalitní olivový olej a čerstvé bylinky, což dává jídlům lehkost a svěžest. K obědu si dejte šťávu z právě vylisovaných pomerančů, které tu chutnají úplně jinak než doma,“ dodává Lenka Pátek.
