„Den co den přemýšlím, jak začít podnikat. Chci být závislá sama na sobě a myšlenka přijít s originálním produktem na trh, který by třeba mohl pomoci ostatním, je pro mě více než motivující,“ svěřuje se deníku Metro 23letá Denisa. Touhu být podnikatelkou nemá jako jediná, jak vyplývá z dat ministerstva průmyslu, každý devátý podnikatel v Česku je mladší 30 let. Od roku 2018 navíc konstantně roste počet byznysmenů ve věku 21 až 25 let a počet náctiletých podnikatelů se bezmála zdvojnásobil. Vliv na to mají mimo jiné moderní metody a projekty.
Čtěte více o Gen Z |
Jedním z nich je třeba Samsung Solve for Tomorrow a podle jeho manažerky Zuzany Mravík Zelenické mají mladí lidé často nápad, ale chybí jim podpora a vedení – mentor. „Někdo, kdo je povzbudí a dodá jim odvahu. Dá zpětnou vazbu a navede je správným směrem. Programy jako ten náš nabízí bezpečný prostor, jak si vše kolem podnikání vyzkoušet i s tím rizikem, že selžou. I to k podnikání patří, přijmout riziko, že to nemusí dopadnout a že se podnikání nebude dařit,“ konstatuje pro deník Metro Mravík Zelenická.
Zájem dvojnásobně stoupl
Donedávna podíl mladých podnikatelů v Česku zvolna klesal, v loňském roce se ale situace změnila. Otěže přebrali hlavně ti nejmladší, zástupci silné populační generace Z, tedy lidé narození zhruba v letech 1997 až 2012.
Podle Martina Smrže, ředitele vzdělávací organizace JA Czech, přispěl k nárůstu zejména nástup silných populačních ročníků, ale také rozvoj výuky podnikavosti na českých školách. „Náš program od vzdělávací organizace Junior Achievement nyní v Česku využívá více než třetina středních škol. Výstupy z programu nám ukazují, že pokud si studenti zkusí reálný byznys ještě před maturitou, jejich zájem o vlastní podnikání stoupne až dvojnásobně, z průměrných 15 procent u běžné populace až na 30 procent,“ vysvětluje pro Metro Smrž.
Roli hrají technologie
Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting, vidí jako hlavní faktor nárůstu podnikavosti generace Z hlavně technologický pokrok a přístup k digitálním nástrojům, jako jsou sociální média, platformy elektronického obchodování a podobně. „Podíl na nárůstu mají i změny ve vzdělávacím systému a podpora podnikání, řada škol nebo vzdělávacích organizací nabízí podnikatelské programy, které usnadňují mladým s podnikáním začít. Zájem o podnikání už v mladém věku zvyšuje i inspirace úspěšnými vzory, viditelné úspěchy mladých podnikatelů řadu mladých motivují k vlastnímu podnikání,“ konstatuje pro Metro Vyskoková. Dalším velkým milníkem jsou zmíněné technologie a internet a dostupnost téměř všeho.
Slabé stránky?Zvýšený zájem mladých lidí o seberozvoj a talentové programy sleduje ve své práci také osobní koučka Karolína Harries. „Ze vstupu na pracovní trh má mnoho studentů obavu. Nevěří si, neznají své silné stránky, nevědí, jak je komunikovat firmám. Bohužel se v řadě škol stále soustředí na dorovnání toho, v čem silní nejsme, a na rozvinutí silných stránek už nezbývá prostor. Potkáte-li se ale s mladými v nějakém rozvojovém programu, zjistíte, jak jsou motivovaní,“ uvedla Harries. |
„Jedno kliknutí mnohé věci a procesy zjednodušuje, ale také přináší nové nástrahy. Zejména hledání inspirace, nápadů, ale také konkurence a jejích slabých stránek je mnohem rychlejší. Na druhou stranu se mnohdy mladí lidé ztratí v té záplavě informací nebo třeba nemají vůbec chuť něco hledat a pak se také stává, že přijdou s nápadem, který již existuje v mnohých podobách. I toto je učíme v rámci Design Thinking, že je důležité zjistit si maximum informací o našem uživateli nebo-li zákazníkovi a také o konkurenci, abychom se mohli odlišit a být v něčem lepší. A nabídnout produkt nebo službu, které naplní konkrétní potřebu dané cílové skupiny. A tehdy má nápad neboli start-up šanci na přežití a úspěch,“ míní Mravík Zelenická ze Samsung Solve for Tomorrow.
Ovlivněni internetem
Roli v rozhodnutí mladých podnikat hrají vzory – úspěšní podnikatelé, influenceři nebo jiné veřejné osobnosti.
Podle Smrže propojení škol a firem je významný faktor v kariérním vzdělávání studentů. „Zájem škol je obrovský, jelikož žáci na tyto profesionály vždy velmi dobře reagují – s respektem a zvědavostí. Chtějí se učit „do praxe“, ne z učebnic, ale skutečnými prožitky. Příběhy jednotlivých byznysmenů jim ukazují, že ne vždy se vše musí povést, že z chyb je třeba se poučit a co všechno za úspěšným podnikáním stojí,“ konstatuje Smrž z JA Czech.
Holky versus kluci
Je třeba zmínit, že současná generace mladých podnikatelů se od předchozích generací liší zejména v motivaci k seberozvoji. „Dnešní studenti a absolventi jsou houževnatí, motivovaní k seberozvoji, chápou, že svět se mění a oni musí s ním. Jejich projekty jsou obvykle prospěšné společnosti, je pro ně důležité, aby jim práce dávala smysl. Své podnikání vedou v duchu udržitelnosti, což není jen plytkým tvrzením, ale skutečně se snaží nijak nezatěžovat životní prostředí a přispět ke zdravějšímu životnímu stylu. Důraz kladou na recyklované nebo přírodní materiály,“ říká pro Metro Vyskoková z Advantage Consulting.
Podle Smrže v rámci JA Studentských firem na středních školách organizace sleduje rovnoměrné zapojení dívek i chlapců, zajímavé ale je, že pozice ředitelů studentských firem zastávají spíše dívky. „Naopak v programech, které vyzývají k vlastním technologickým projektům, sledujeme účast spíše chlapců. Nižší zájem dívek je stále patrný, ale postupně se situace zlepšuje,“ uzavírá pro Metro Smrž.
