Jan Kaláb patří mezi nejvýraznější české současné umělce své generace. Proslavil se svými trojrozměrnými graffiti, malbami na chodnících, muraly, obrazy, objekty, instalacemi. Jeho díla jsou k vidění v nejrůznějších evropských a amerických metropolích.
Z ulice mezi světovou špičku
Už 25 let uplynulo od prvního graffiti Jana Kalába. V říjnu 1993 se objevilo jeho první dílo na zdi na Kampě u Vltavy, tehdy mu bylo 15 a nikdo ještě netušil, kam se Kaláb dostane. Mezi světovou špičku.
Pointík býval také na jedné fasádě na Vinohradech.
Později maloval na Strahově, na jednom zapadlém dvorku Na Zbořenci nebo pražských sídlištích a samozřejmě na pozdější mecce pražského street artu – na Těšnově. „Můžeme vidět překvapivě bohaté dílo přesahující žánrové hranice a v pravidelných intervalech hledající nové výzvy. Jan Kaláb lidem motá hlavy,“ napsal v knize Monografie Point of Space o životě a díle Jana Kalába výtvarný kritik a spisovatel Petr Volf.
Kaláb patřil k zakládající generaci českých writerů, postupně odešel z ulic do prestižních světových galerií. Fasády domů i vagony vystřídal za malířská plátna rozmanitých tvarů vlastní výroby.
Pointíci zmizeli. Neviděli jste některého z nich?
Jan Kaláb se v posledních letech zaměřuje na geometrickou abstrakci. V jeho díle kromě graffiti zaujal zajímavé postavení intervence takzvaných Pointíků. Byli to dráčci, kteří se objevovali na zdech, domech a dalších netradičních místech. „Rozpomenul bych se, kde se objevili, když bych jel ulicemi a díval se po nárožích. Ono není tolik vhodných míst, kde mohli být nainstalováni. A řekl bych, že se objevili skoro na všech,“ říká pro deník Metro Jan Kaláb. Právě deník Metro o něm před 12 lety psal v souvislosti s jeho intervencí, kdy barvil záplaty na chodnících.
Odpustili mu 150 tisíc. Pokuta pro umělce, který pomaloval chodníky, bude jen symbolická |
Těch míst bylo v Praze opravdu hodně. Pointíci, Kaláb je dělal pod pseudonymem POINT, v různých barvách se objevily třeba v Dejvicích, Holešovicích nebo v Karlíně a nebo také na obchodním domě Quadrio ve Spálené ulici. Většina z nich zmizela. Přesto deník Metro jednoho ještě našel v ulici Jeseniova na Žižkově. Podle umělce by se jeden poškozený měl nacházet na Masaryčce, další by měl být na úřadech pro Prahu 6 a Prahu 7. A možná jste je viděli i jinde!
Už se k nim nevrátím, říká světoznámý umělec
„Ty doby jsou dávno pryč. Veřejný prostor ovládly sociální sítě, lidé se nedívají tolik kolem sebe a samozřejmě i já se změnil. To, co mi přišlo důležité před dvaceti lety, za můj čas už nestojí,“ říká Kaláb k dílkům, které začal dělat v roce 2004 ještě jako student Akademie výtvarných umění. Trojrozměrná graffiti dělal ze sádry a dekoroval je akrylovou barvou.
Pointík tu stále je! Najdete ho na Žižkově.
Zajímavé je, že netušící veřejnost je považovala za zvláštní sošky nebo – ti s větší fantazií – v nich viděla dráčky či ptáčky. Teoretici umění je zase pravděpodobně vnímali jako konceptuální hru založenou na hledání rozpohybovaných futuristických plastik. „Ve skutečnosti šlo zase jenom o komorní Pointy, ovšem po sochařské stránce perfektně provedené. Velmi oblíbení byli zejména Pointíci v bílo-červeno-modrém provedení, tedy v barvách české státní trikolóry. Pak je rozmísťoval na nároží činžovních domů, na římsy i ploché střechy, ale také třeba na budovu nádraží, vesměs na nepřístupná místa v patřičné výšce, aby se nedali snadno odcizit,“ píše Volf v knize Monografie Point of Space.
Skok přes kůži prověřuje fuxy a fuxie rituální zkouškou. Hornický zvyk z Příbrami je unikát |
Vypadal jako montér
Kaláb je instaloval během dne, pro kolemjdoucí vypadal spíš jako montér komunálních služeb. Pražané si jeho pointíky oblíbili. Kaláb totiž zkoušel pozornost obyvatel hlavního města, kteří se objevením sošek bavili. Sošky se také objevily v zahraničí, například v Berlíně, v Moskvě či v New Yorku.
Pointík se objevil také na dnes již neexistující soše Rovnováha, která stála u Barrandovského mostu.
Přestože pointíci z fasád a říms zmizely, jednoho velkého lze vidět na budově bývalých Elektrických podniků na Vltavské. Na terase stojí obří modrý kousek. „Vytvořit opravdu velkého Pointíka jsem snil už od začátku, tedy od studií na AVU. Dopracoval jsem se k tomu, abych ho zadal do výroby až někdy kolem roku 2022. Přišel covid, a výroba se protáhla na delší dobu, než jsem chtěl. Zároveň jsem toužil po tom ho umístit na tom místě, kde je teď. Když jsme o to zažádali tehdy vlastníka budovy, nesouhlasil. A já neměl místo, kam ho umístit,“ uvádí Kaláb.
Pointík se objevil také na dnes již neexistující soše Rovnováha, která stála u Barrandovského mostu.
A doplňuje, že ona ta socha potřebuje kolem sebe určité proporce a tahle terasa je má. Tím, jak se protáhla výroba, vyvinula se i situace s tou lokací. Budovu si pronajala agentura WPP. Ti jako nájemci souhlasili s umístěním sochy na jejich terasu. „Je tam bezúplatně umístěna. Socha je moje. Žádný kupec se neobjevil,“ doplňuje Kaláb.
Kaláb v Holešovické tržnici
Pointíky umělec vyráběl v různých barvách. „Symbolika v tom primárně nebyla. Byly ve třech vlnách. 100 + 100 + 50. Vždy v pěti barevných variantách. Některé 3barevné kombinace byly inspirované vlajkami států, ale spíš pro tu barevnou jednoduchost a údernost než nějakým skrytým významem,“ říká.
Jeden z pointíků na fasádě pražského domu. Víte, kde byl instalován?
Kaláb pro deník Metro prozradil, co nového ho čeká. Vyhrál totiž výběrové řízení na pronájem části haly Holešovické tržnice, kde býval známý pražský nevěstinec, který si větší pozornost vysloužil svými 60 malými pokojíky. V přízemí této budovy plánuje Kaláb otevřít showroom. „Po osmi letech budu mít sólo výstavu v Praze a taky vyjde moje nová monografie! Vše v listopadu,“ usmívá se spokojený umělec.
Podívejte se do hampejzu, který měl 65 kamrlíků. Kdo se v holešovickém nevěstinci usadí příště? |
