Česko se nehýbe. Alespoň ne to pracovní. Tři čtvrtiny zaměstnanců v posledních letech nezměnilo práci. Proč?
Češi pracují v drtivé většině ve firmách, které sídlí v zahraničí. Zatímco v mateřských firmách se platy zvyšovaly solidně, v českých dceřinkách nic moc. A to je jeden, ne však jediný, z důvodů, proč se firmy těžce shánějí po potřebných odbornících a luxují pracovní trh, jak a kde se dá.
Špatně placený sabotér jede na půl plynu
Jistota to jistí
|
Ukazuje se, že zaměstnavatelé v Česku nejsou ochotni vzdávat se větší části zisku ve prospěch získávání potřebných „pracovních sil“. Nepružná platová nabídka vede k tomu, že Češi raději sedí na svých židlích, kde mají své jisté (viz box vpravo). Jenže hrozí, že se pro svého zaměstnavatele nepřetrhnou. Řada zaměstnavatelů si totiž neuvědomuje, že špatně zaplacený zaměstnanec je nejen nevýkonný, ale může se stát i sabotérem. Jak ukázal průzkum Národního ústavu duševního zdraví, platově frustrovaný člověk může snížit svou pracovní aktivitu až o pětapadesát procent. „Spokojený zaměstnanec promrhá maximálně patnáct procent pracovní doby,“ uvádí NÚDZ. Což znamená, že od něho nelze očekávat aktivitu, nové nápady, případně práci navíc. Cestou z tohoto stavu je změnit firmu a dosáhnout na vyšší mzdu. Průzkumy totiž dokazují, že výpověď dávají lidé většinou až ve chvíli, kdy už jsou domluvení jinde. Odejít ze stávajícího zaměstnání a teprve hledat lepší pozici bývá totiž výjimka.
Deset procent navíc si strčte za klobouk
Stárnoucí Česko
|
„Strach měnit práci podporují i podmínky, ve kterých se ocitne člověk hledající práci,“ upozorňuje Tomáš Ervín Dumbrovský, hlavní analytik společnosti Alma Career, která sdružuje například pracovní weby Jobs.cz, Práce.cz a další. Česko totiž nabízí nejmenší možnou podporu v nezaměstnanosti v Unii, která by dovolila člověku odejít ze špatně placené pozice. Aby mohl v klidu hledat lepší uplatnění delší dobu, aniž by při tom riskoval výrazný propad životní úrovně a třeba neschopnost splácet hypotéku či jiné závazky.
Mzda je pro rozhodování při hledání nové práce hlavní. Lidé však mají limity. „Současně totiž nejsou platové nabídky od konkurence o tolik lepší, jsou-li o pět nebo deset procent vyšší, není záruka, že se na pozici přihlásí dostatek zájemců, ze kterých by si firma mohla vybírat,“ upozorňuje Dombrovský. Pouze necelých třicet procent zaměstnanců by odešlo z místa, pokud by nová nabídka byla o třicet procent lepší. Takových míst je ale na českém pracovním trhu minimum. Přes třicet procent lidí uvažuje přesunout se jinam, kdyby nabídka mzdy převýšila tu jejich stávající alespoň o dvacet procent.
Hledají prince z pohádky
Situaci nepružného pracovního trhu komplikuje i to, že asi pětina českých domácností má finanční rezervu pro případ výpadku příjmů jen na jeden měsíc. Ideální výše finanční rezervy se může lišit v závislosti na individuální situaci, ale obecně se doporučuje mít rezervu pokrývající tři až šest měsíců životních nákladů. Takto vysoká rezerva vám umožní získat čas potřebný k překlenutí dané nenadálé situace,“ radí investiční portál Portu.
Kromě toho, že nechtějí zaměstnavatelé odevzdat na vyšší mzdy větší část svého zisku, spočívá neschopnost sehnat žádané odborníky i ve faktu, že personalisté hledají „ideálního pracovníka“ bez jediné nedokonalosti.
„Nejsou schopní slevit z požadavků, navíc se jejich představy pohybují v mantinelech superman v juniorní kategorii, po škole, s desetiletou praxí a ochotný pracovat za minimální mzdu,“ komentuje některé personální požadavky inzerentů Tomáš Ervín Dombrovský.
Lidé si stěžují na přetěžování, ale přesčasy jim vylepšují celkový plat
|
