Jak se zdá, šeptanda kolem letošní pecky z dílny hororového kouzelníka Zacha Creggera dosud funguje více než znamenitě. Novinka plundruje žebříčky sledovanosti HBO Max. Mrknout na ni ovšem můžete i na Apple TV+. Film Hodina zmizení proto nesměl chybět ani v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Neunudit k smrti
Máte pocit, že vás při sledování tvorby současných filmařů už nemá co překvapit? Že bylo již vše řečeno, vše napsáno, natočeno, a filmoví tvůrci vám až do vaší smrti budou servírovat maximálně tak jednu rutinní komerční kravinu za druhou? Pokud to tak cítíte, vymlouvat vám to nebudu. Skoro bych se ovšem vsadil, že vám po zhlédnutí Hodiny zmizení dost možná svitne jiskřička naděje. Tvůrci snímku v čele s režisérem Zachem Creggerem totiž rozjíždějí s divákem jakousi nápaditou hru se střídáním žánrů, nálad a především perspektiv.
Ne, že by něco podobného nezkoušel nikdo před nimi. Existuje ovšem jen málo současných snímků, u kterých by se člověk s takovou vehemencí řekl: whow, tenhle způsob vyprávění se mě pro změnu snaží neunudit k smrti. Z Hodiny zmizení jsem měl dokonce takovou radost, že jsem si hned druhý večer po zhlédnutí musel doplnit důležitý rest, respektive jinou Creggerovu pecku. Tři roky starý home invasion horor Barbar. Následně jsem došel k nevyhnutelnému závěru, a to že se mi bude o zmiňované dvojici snímků psát pěkně blbě.
Protiúkol
Adekvátně popsat, proč jsou Hodina zmizení, a také již zmiňovaný Barbar na téže platformě HBO Max, skvělé filmy je totiž celkem protiúkol. Čím více se totiž v článku opíráte o to, o čem dějově pojednávají, a tím se všechno to doporučování a chválení zvoleného audiovizuálního produktu ulehčujete, tím více divákům kazíte následný zážitek. V případě obou filmů totiž platí osvědčené pravidlo, že si jejich sledování nejlépe užijete nejen bez spoilerů, ale bez znalosti tak nějak čehokoliv.
Jak z toho jen vybruslit? Pokrytecky si vypůjčím nejprve oficiální synopsi od českého distributora (a pak doplním několik svých postřehů): Vzájemně propojený hororový epos o zmizení celé školní třídy v malém městě. Vše začíná v okamžiku, kdy několik teenagerů přesně ve 2:17 ráno beze stopy zmizí. Tato děsivá událost rozproudí sled temných a navzájem propojených příběhů. Postupným prolínáním jednotlivých dějových linií se odhalují hlubší vrstvy tajemství, které sužuje celé město.
K hrubému popisu děje za sebe dodám, že je orámovaný dlouhým dětským creepy monologem. A že nezmizeli všichni žáci zmiňovné třídy, ale skoro všichni. Výjimkou je malý Alex. A také to, že mají bezradní rodiče v čele s Archerem Graffem (Josh Brolin) nešťastnou událost za zlé třídní učitelce Justine Gandy (Julia Garner).
Co se to sakra stalo?
V úvodu tohoto textu zmiňuji, že jsou tvůrci v první půlhodině snímku možná až příliš sebevědomí. Hodina zmizení má totiž opravdu poměrně slabý a pozvolný rozjezd, který je navíc vyprávěný z pohledu právě oné paní učitelky, kterážto ovšem nemá o ničem podstatném pro děj ani páru. Kdo viděl Barbara, ten ví, že si v podobných úvodech režisér přímo libuje. Ve Weapons, jak se novější snímek jmenuje, ale absentuje charismatický Bill Skarsgård i stísněný pocit z blížícího se zločinu. Divák od počátku ví, co se bude řešit, jen netuší, proč se to stalo.
Učitelčina perspektiva nicméně není zdaleka jediná, skrze kterou Cregger, jenž je podepsaný i pod scénářem, temný mysteriózní příběh vypráví. Jak se děj sune kupředu, postupně se díky střídajícím se epizodám prezentovaným z různých pohledů dozvídáme víc a víc o tom, co se vlastně ve městě odehrává. A že nejde o nic veselého.
Když se pak v druhé polovině snímku konečně rozplétá i ústřední zápletka s dětmi, divák má již příjemně hlavu v pejru a vlastně není nijak extra překvapen. S chutí se ovšem kouká dál a dál. I proto, že Cregger své městečko zalidnil několika lidskými a když už ne zajímavými, tak zábavnými osobami. A také, že se nebojí dělat některým z nich velice ošklivé, leč efektní věci.
Snímek z filmu Hodina zmizení
Je libo místní fetující troska bodající kolem sebe stříkačkou, slabošský policajt či ředitel školy se zálibou v pojídání svačinek u televize? Máte je mít. Hodina zmizení je zkrátka jedna malá a sympatická mozaika plná osobních více či méně lidských příběhů. Někde jsem si přečetl, že je tenhle celovečerák vlastně moderní grimmovská pohádka s ironickými podtóny. Sám bych to neřekl lépe. Nejnovější mysteriózní pecka Zacha Creggera mi udělal radost a bavila mě v té správné míře. Oproti již několikrát zmiňovanému Barbarovi jí možná chyběla šokantnost a vlastně byl film celkově mnohem méně strašidelný.
Když se z reality show stane detektivka, změní se v symfonii. Mají čeští Zrádci šanci patřit mezi světovou špičku? |
Co se ovšem výstavby příběhu týče, i celkového způsobu, jak jednotlivé linky drží pohromadě, musím dát větší (krvavým šrámem vybavený) palec nahoru Hodině zmizení. Tohle se povedlo! A Cregger je pro mě odteďka králem hororu!
Hodina zmizení
|
Generace V opět baví! Přibyla medůza ovládající pubické ochlupení i strážný souložící se zahradním trpaslíkem |
