Jak přitáhnout a udržet lidi v oboru, který je náročný, ale krásný? Petra Slabá, personální ředitelka skupiny Cimex a hotelové sítě Orea Hotels & Resorts, má po více než pětadvaceti letech v personalistice jasno: rozhodují hodnoty, smysl práce a férový přístup.
O které profese je u vás v hotelích největší zájem a které se obsazují nejsložitěji?
Orea je aktuálně v situaci, která na českém trhu není úplně běžná. Většina kolegů a kolegyň v HR má totiž vzhledem k současné míře nezaměstnanosti 4,5 procenta problém s obsazováním pracovních pozic. My máme štěstí, že se nám otevřené pozice daří obsazovat v průměru za 23 dnů. Samozřejmě jsou i u nás nedostatkové profese – například skvělí chefové, sous chefové nebo kuchaři, ti jsou pořád horké zboží. Největší zájem je asi o manažerské pozice všeho druhu.
Vestavba do osobních aut, obytňák s garáží. V Brně ukážou karavanové trendy |
Jak se liší nábor třeba v Praze nebo Brně oproti horským či lázeňským destinacím?
Přestože je hospitalita do jisté míry sezonní byznys, v Orea nabíráme prakticky celý rok. Naše city hotely jsou nejvytíženější během jara, podzimu a zimy, lázně od května do října a naše resorty především v létě v zimě, i když horské resorty mají průměrnou obsazenost 80 procent po celý rok. Lidé dnes do hor nejezdí jen lyžovat nebo chodit na túry, ale relaxovat. V náboru také hraje roli blízkost hranic s Rakouskem nebo Německem a pořád přetrvávající trend práce v zahraničí. Na druhou stranu musím říct, že naši úspěšní kandidáti jsou velmi často bývalí krajánci, kteří u nás najdou srovnatelné podmínky jak finanční, tak z hlediska kariérních možností a profesionálního rozvoje.
OREA Resort Horizont na Šumavě
Je nyní práce v hotelnictví a pohostinství stále atraktivní a lukrativní? Co se v posledních letech změnilo?
Myslím, že se postupně daří měnit pověst hospitality jako problematického zaměstnavatele v Česku, a troufám si říct, že na tom máme v Orea významný podíl. Také jsme často v Česku parťáci pro hospitalitní profíky, kteří se vrací ze zahraničí, třeba z Londýna, z Berlína nebo z asijských zemí a u nás najdou prostor pro uplatnění. A co jsme v přístupu k lidem změnili? Prakticky všechno – podmínky odměňování, performance management máme striktně zaměřený na spokojenost zákazníka, stále zlepšujeme pracovní prostředí, významně investujeme do vzdělávání a rozvoje lidí, ale pečujeme i o wellbeing – letos u nás například proběhly semináře na téma, jak se starat o své tělo a zdraví.
Špindlerův Mlýn spojuje sjezdovky. Nový most přes Labe mění lyžování v Česku, co vlastně přinese? |
Čím motivujete lidi, aby se pro hotelnictví rozhodli právě u vás?
Naší strategickou prioritou je rozvoj ve všech podobách pro manažery, mladé talenty, ale i profesionály ve všech oblastech. Také nepomíjíme trendy a investujeme do AI rozvoje a hledáme možnosti, jak ji využít v našich procesech. Mimochodem, jestli chcete snadno udržovat svůj desetitisícový denní limit v počtu kroků, pojďte pracovat do Food&Beverage oddělení a snadno ho nachodíte v práci. Chcete-li po práci vyrazit na horské kolo nebo na lyže – podívejte se po pracovní příležitosti v našich resortech – z práce rovnou na sjezdovku za pár minut bude váš každodenní standard. Pokud jste foodie a jídlo vás baví ze všeho nejvíc, zvažte, jestli nesedíte v kanceláři omylem.
Užijte si OREAgování po náročných dnech!
Co mají vaši zaměstnanci společného? A existují nějaké hodnoty, které společně vyznáváte?
Lidé v hospitalitě jsou srdcaři, mají rádi lidi a baví je dělat jim radost. Samozřejmě se někdy potkáte i s negativně naloženým hostem, ale většinou se pohybujete mezi lidmi, kteří si užívají volný čas, dobře se najedli a užili si krásné chvíle třeba ve wellnessu a tu radost a pozitivní emoci vám vrátí zpátky. Ráda procházím hotelem a jen se dívám na lidi a jejich tváře a těší mě vnímat tu pozitivní energii, která je kolem. A hodnoty, to je pro nás naprosto zásadní téma. V našem případě je to péče, radost, důvěra a inovace. Zároveň my jako zaměstnavatel pečujeme o naše zaměstnance. Pravidelně si ověřujeme, jestli nás ta práce pořád baví – měříme každých šest týdnů motivovanost našich lidí, a když zjistíme, že je něco trápí, řešíme to. Zkuste se třeba podívat na náš Atmoskop na Jobs.cz. Hodnocení tady poskytují bývalí zaměstnanci, kteří nemají sebemenší důvod něco přibarvovat. Kdo hledá novou práci, tady si velmi dobře ověří, jestli mu zaměstnavatel říká pravdu o firemní kultuře.
Leadership se nestane přes noc. Je to cesta, říká šéfka technologické společnosti Gabriela Teissing |
Hotelnictví často spoléhá i na zahraniční pracovníky. Které profese nyní Češi obsazují méně ochotně?
Jedná se logicky o profese, které jsou buď fyzicky nejvíce namáhavé – uklidit 20 až 30 pokojů za pracovní směnu v našem housekeepingu je opravdu pořádný workout – nebo to jsou standardně nedostatkové pozice, jako třeba právě kuchaři. Naši zahraniční kolegové jsou především z Ukrajiny a z Filipín. Rozhodně ale na zahraniční kolegy nespoléháme, stále tvoří minoritní skupinu v týmech.
Pracuje se se zahraničními pracovníky jinak než s Čechy?
Naši zahraniční kolegové mají úplně stejné podmínky jako všichni. Jediná vtipná a rozdílná souvislost je samozřejmě zima. Pro kolegy z Filipín máme školení o naší kultuře, ale také o teplotních podmínkách, protože českou zimu si opravdu nikdo z nich nedokáže představit. Pravidelně vyrážíme na nákupy teplých bot, bund a čepic.
OREA Hotels & Resorts
Vnímáte ochotu lidí stěhovat se za prací, třeba právě do horských resortů nebo lázeňských měst? Co rozhoduje o tom, zda nabídku přijmou?
Mobilita je dlouhodobý český problém, lidem se za prací moc stěhovat nechce a přesouvat kvůli tomu rodiny už vůbec ne. U nás v hospitalitě je to ale rozhodně běžnější než v jiných oblastech, kolegové si tu práci vybírají už při studiu mimo jiné i proto, že cestovat je baví. Jsou na to tedy připraveni.
Znáte mikrobylinky? Pěstuje je Dominik Samec a vybojoval si titul nejlepšího živnostníka Prahy |
Jakou roli hrají ve vašich týmech lidé 45+? Vnímáte, že jsou spolehlivější než mladší generace?
Lidé starší 45 let jsou samozřejmě pro naši organizaci naprosto stejně důležití jako lidé, kterým je nad dvacet. Já vlastně úplně nechápu ten trend řešit porozumění mezi generacemi a programy pro vzájemné pochopení a sdílení slovníků. Lidé, kteří chtějí, se vždycky dorozumějí a nikdo jim překládat a radit nemusí. Za mě je to hodně téma firemní kultury. Pokud vám ve firmě dávají od první chvíle najevo, že my si tu všichni povinně tykáme, jsme děsně free a na chodbě na každého přes 30 všichni koukají, jakože co tady vlastně dělá, tak si prostě generace dobře rozumět nebudou. Není to jen o věku, je to veškeré odlišnosti a minoritách a z mého pohledu především o přirozeném respektu jednoho člověka k druhému. Rádi ale samozřejmě využíváme všechny možnosti, které nám třeba nabízí EU pro rozvoj lidí 55+ a vzděláváme ostošest.
Kdybyste měla jmenovat tři věci, kvůli kterým lidé ve vaší hotelové síti zůstávají nejdéle, které by to byly?
Máme opravdu rádi naši práci a naše hosty. Vidíme velký smysl v tom, že budujeme jinou hospitalitu, a jsme na to hrdí. Navíc jsme dobrá parta.
