Tuto středu přišla zpráva o smrti matky a jejích tří dcer v ukrajinském Lvově. Zabíjela ruská raketa.
K historicky prvnímu obdobnému raketovému útoku došlo před 80 lety, v pátek 8. září 1944. Proti raketě V-2, jež Londýn zasáhla v půl sedmé ráno, byli sebelépe připravení piloti britských stíhaček bezbranní.
Do konce války na Londýn zamířilo 1358 raket vybavených tunovou výbušnou hlavicí.
Mobilní nebezpečí
Ničivé raketové útoky, před kterými se nedalo ani dostatečně včas varovat, se přitom britská vláda Winstona Churchilla pokoušela před veřejností kvůli zachování morálky utajit. Exploze, jež srovnaly se zemí desítky domů a zabily mnoho Londýňanů, proto přičítala únikům plynu – ovšem věřil tomu jen málokdo. „V posledních týdnech nasadil nepřítel novou zbraň, rakety dlouhého doletu, které zasáhly řadu míst v naší zemi,“ přiznal až 10. listopadu 1944 při projevu v parlamentu ministerský předseda Churchill. Zároveň otevřeně připustil, že „za současných podmínek není možné spolehlivě varovat veřejnost“. Na druhou stranu ale také zmínil úspěchy Spojenců, kteří do té doby obsadili řadu míst, odkud Němci rakety odpalovali. Vesměs šlo o oblast jižního Nizozemska, kde pro starty V-2 využívali mobilní odpalovací zařízení, což znesnadňovalo Spojencům boj se smrtonosnými střelami. Příprava rakety k vypuštění totiž vycvičené obsluze zabrala necelé dvě hodiny a krátce po startu se už mohla přesunout na jiné místo.
Na seznamu cílů V-2 ale nebyl jen Londýn a okolí. Už první den nasazení jedna střela dopadla na předměstí Paříže. Terčem útoků zaměřených z důvodu nevelké přesnosti na podlomení morálky civilistů bylo i severofrancouzské průmyslové město Lille.
Otroci zaplatili životem
Celkem bylo od září 1944 do března 1945 vypuštěno – ať už proti Londýnu, nebo cílům v Beneluxu či Francii – skoro 3000 střel V-2. Jen v Londýně zabily na 2800 lidí a dvakrát tolik zranily, zhruba 1800 obětí si pak útoky vyžádaly v Antverpách.
Počet mrtvých po útocích raketami V-2 byl ovšem jen zlomkem toho, kolik životů si vyžádala jejich výroba v otrockých podmínkách německých podzemních továren. Odhaduje se, že v nich zemřelo na 20 tisíc vězňů.
Wernher von Braun
Cenný mozek pro Američany
Ani tisíce mrtvých ovšem nezastavily kariéru konstruktéra rakety Wernhera von Brauna. Muž, který balistickou střelu poprvé úspěšně vyzkoušel v říjnu 1942 po pětiletém vývoji, se po válce vzdal Američanům. Časem se stal významnou postavou vesmírného programu USA a je označován za otce rakety Saturn V, jež vynesla člověka na Měsíc. Von Braunovu práci ale využili také na druhé straně „železné opony“, z jeho práce vycházela i sovětská raketová škola.
