Kvůli nedokončené důchodové reformě Husákovým dětem, silným ročníkům ze 70.let, hrozí, že jejich penze budou žalostně nízké. Životní úroveň lidí, kterým je nyní mezi čtyřiceti až padesáti lety, se pravděpodobně dramaticky zhorší.
Budoucnost neřešíČeši mají podle loňského výzkumu CVVM Sociologického ústavu AV ČR chuť investovat do nemovitosti jako jistoty na stáří. - Vlastnictví domu nebo bytu berou Češi jako způsob, jak ušetřit na nákladech na bydlení v porovnání s nájemním. - Pro část respondentů je nemovitost „rodinné stříbro“, které se neprodává, ale odevzdá dětem. Totéž očekávají od nich. - Zájem o dožití „na vejminku“ a vyplácení renty má jen jedno procento lidí ve věku 35 až 59 let. - Téměř dvě třetiny dotazovaných se obávají, že nebudou v důchodu dostatečně zajištěni. Polovina respondentů na penzi nespoří. |
Jak si tato generace zachová v penzijním věku snesitelnou životní úroveň? V návaznosti na nevyřešenou důchodovou reformu to zjišťovali v Sociologickém ústavu AV ČR. „Většina Čechů spadajících do kategorie Husákových dětí má skutečně obavy, že stát na penze nebude mít. Vědí, že se musí finančně připravovat už nyní, ale většinou finanční plán nemají,“ konstatuje Martin Lux, vedoucí oddělení socioekonomie bydlení Sociologického ústavu.
Spoří-li v rámci penzijního připojištění, berou ho spíše jako zajímavou formu zhodnocení peněz než důležitou část úspor pro dobu důchodu. Ta je i pro dnešní padesátníky příliš vzdálená. „Často také pochybují, jestli se důchodu vůbec dožijí, bojí se zvyšování důchodového stropu,“ uvádí Lux.
Protože více než polovina českých domácností žije ve vlastním domě nebo bytě, zjišťoval průzkum, jestli by budoucí důchodci byli ochotní přilepšit si například formou odprodeje nemovitosti se zárukou, že v ní mohou dožít. Tento způsob je častý v západních zemích, například ve Francii má pod názvem Viager tradici už 150 let.
Nový majitel ocení dům či byt na určitou sumu a z té pak vyplatí deset až padesát procent podle aktuálního věku. Nebo doživotně platí náklady na bydlení a opravy. Po smrti klientů nemovitost obvykle prodá, aby uhradil vynaložené náklady. „Češi se zatím na tuhle formu zhodnocení nemovitosti dívají skepticky,“ říká Lux.
„Prduchové“ v Česku298 Na téměř tři sta tisíc se vyšplhal loni počet pracujících důchodců, za socialismu se jim posměšně říkalo „prduch“ a mladí nadávali, že jim sedí na dobře placených místech. Představují asi pět procent všech zaměstnanců. Před sedmi lety jich bylo o padesát tisíc méně. |
„Bojí se, že by jim nový vlastník ztrpčoval život a předčasně je vystrnadil,“ dodává Martina Mikeszová ze Sociologického ústavu. Lidé se podle průzkumu také obávají, že by majitel usiloval o jejich život, aby platil rentu co nejkratší čas. Pokud by o „vejminku“ uvažovali, tak jen v opravdu těžké finanční situaci. „Problémem je, že výměnek není v Česku, na rozdíl od Francie, upraven jako jeden institut a je nutné použít několik ustanovení občanského zákoníku,“ vysvětluje advokát Martin Smetana.
Češi se v budoucnu spoléhají spíš na to, že se uskrovní, pomůže rodina nebo si v penzi přivydělají. V současnosti je v ČR téměř 200 tisíc starobních důchodců, jejich počet se neustále zvyšuje. Dvacet procent malých a středních firem už nyní důchodce zaměstnává a na rozdíl od minulých let je celá třetina českých firem ochotná penzisty přijmout.
