Přestože moderní medicína dokáže zachránit stále více pacientů, rozhodující roli v boji s rakovinou nadále hraje čas. Právě prevence a osvěta mohou znamenat rozdíl mezi úplným uzdravením a celoživotním bojem s nemocí.
Z osmdesáti na dvacet
Nádorová onemocnění provázejí lidstvo od nepaměti. Archeologové jejich výskyt potvrzují na mumiích, v zápisech z egyptských papyrusů i na některých renesančních freskách a obrazech Michelangela či Rubense. Ještě před několika desetiletími však znamenala diagnóza rakoviny ve většině případů fatální konec. Profesor Josef Koutecký, zakladatel české dětské onkologie, vzpomínal, že když s oborem začínal, umíralo mu osmdesát procent malých pacientů. Na konci jeho aktivní kariéry to bylo sotva dvacet procent. Pokrok v diagnostice, léčbě i systematické edukaci zásadně změnil prognózu tisíců nemocných.
„Zhoubných nádorů v civilizovaných zemích, a tedy i v České republice přibývá. Přestože jsou stále nejčastější ve vyšším věku, zvyšuje se jejich počet i u mladých lidí,“ upozorňuje Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a 1. LF UK.
Dělá nám radost, když za námi přijde pár, který má zájem naučit se techniku samovyšetření společně. Možná se to nezdá, ale třetinu nádorů prsou nebo varlat si objeví partneři navzájem, což není zanedbatelné číslo.
Nicole HerzánováINICIATIVA Pink October
Podle ní jsou nádory mladých pacientů často agresivnější a nebezpečnější. „Podmínkou naděje na úplné uzdravení je tedy jejich včasný záchyt. Všímat si změn vlastního těla a sledovat možné příznaky zhoubného nádoru a včas vyhledat lékaře může pacientovi zachránit život,“ zdůrazňuje pro Metro Tesařová.
Dokážou prodloužit život
Jednoduché samovyšetření prsu u mladých žen a varlat u mladých mužů se podle odborníků může stát běžnou součástí hygienických návyků. Význam včasného rozpoznání změn potvrzuje lékařka Tesařová i ze své každodenní praxe. „Například u karcinomu prsu platí, že malý nádor bez postižení uzlin ve stadiu I má excelentní prognózu, pacientky zcela uzdraví téměř ve sto procentech. Ale stejný nádor, který dostane čas doputovat do lymfatických uzlin, už naději na uzdravení významně snižuje,“ vysvětluje pro Metro. U pokročilých onemocnění v současnosti lékaři dokážou pacientům prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu, úplné vyléčení však zatím možné není.
Vzájemná pomoc
Vedle lékařů sehrávají v oblasti prevence i návratu pacientů do běžného života významnou roli pacientské organizace. Jednou z nich je Alen sdružující ženy s rakovinou prsu.
Obrázek z nástěnky na oddělení Petry Absolonové, který chce upozornit, že rakovina prsu je nejčastější nádorové onemocnění u žen v České republice.
V jejích řadách jsou členky, které se s nemocí potýkaly před pětadvaceti lety, i ty, které právě dokončují chemoterapeutickou léčbu. Organizace pořádá rekondiční pobyty, společné výlety, kulturní akce, plavání, cvičení v bazénu či minigolf. Každý měsíc se ženy setkávají na schůzkách doplněných zdravotnickými přednáškami a věnují se také tvořivým aktivitám, například výrobě korálkových šperků.
Několik členek Alenu nedávno absolvovalo odborný kurz pod vedením Miroslavy Skovajsové a získalo způsobilost k edukaci samovyšetření prsu. Právě tyto vyškolené edukátorky v současnosti spolupracují například s pražskými středními školami a vedou vzdělávací hodiny pro studenty. „Pacientské organizace hrají klíčovou roli v rámci prevence maligních nádorů, protože kromě důvěryhodných informací ve srozumitelné podobě předávají mladým lidem také svou vlastní zkušenost s diagnostikou a léčbou onkologické nemoci,“ říká Tesařová. Podle ní zároveň pomáhají provázet nemocné cestou od diagnózy k uzdravení a významně ulehčují práci lékařům.
Zájem mladých roste
Systematickou práci se školami rozvíjí také iniciativa Pink October. Její koordinátorka Nicole Herzánová vysvětluje, že každoročně vyhlašují celorepublikovou Výzvu školám, která zapojuje základní i střední školy do osvětových aktivit. „Zapojení může vypadat různě. Školy pořádají besedy s odborníky, vytvářejí studentské projekty, růžové dny nebo výtvarná díla. V posledních dvou letech prodlužujeme výzvu i na listopad, věnovaný mužskému zdraví a prevenci rakoviny varlat a prostaty,“ popisuje pro Metro koordinátorka projektu.
Rozpoutal Andrej Babiš glóbusovou mánii? Zájem o tento typ zboží v Česku prudce roste |
Zájem škol podle ní každoročně roste. „Vždy nás potěší, když se škola zapojí opakovaně nebo si sama pozve lékaře či pacienta, aby žákům přiblížil možnosti prevence a sdílel vlastní příběh,“ říká Herzánová a dodává, že většina mladých lidí v současnosti o samovyšetření již slyšela, problém však zůstává v praxi. „Druhá věc je, jestli se pravidelně vyšetřují nebo chodí na vyšetření. Tam už je číslo bohužel podstatně menší,“ přiznává.
Význam prevence je podle ní třeba zdůrazňovat co nejdříve. „Rakovina varlat se vyskytuje u stále mladších chlapců, už od patnácti let. Prevence přitom zabere přibližně pět minut měsíčně,“ připomíná. Jak ukazují zkušenosti lékařů i pacientů, několik minut věnovaných pravidelné kontrole vlastního těla může rozhodnout o celém dalším životě. „Rakovina patří k nejtěžším diagnózám, ale její vznik může oddálit včasná prevence,“ shrnuje Tesařová.
V době, kdy počet onkologických onemocnění narůstá, se tak prevence a edukace mladých lidí stávají jednou z nejúčinnějších zbraní moderní medicíny.
Prevence jako klíč
|
