Kdyby ze dne na den zmizela z měst auta se spalovacími motory a nahradila je elektrická, ubylo by rakoviny plic?
Bylo by to krásné, ale není to tak jednoduché. Je složité přesně vyjádřit, jak se ovzduší podílí na takových onemocněních procentuálně. Znám studie, které uvádějí, že se jedná o deset anebo dvacet procent, ale jsou i studie, které tvrdí, že to má minimální vliv. Největším problémem v tomto směru bývají dálnice a jejich okolí, všechny hodně frekventované silnice. Co se týká rakoviny, nejen plic, je to velmi komplexní záležitost. Znečištění ovzduší, ve kterém žijete, je jedním z mnoha příčin, proč stoupá výskyt rakovinových onemocnění obecně, nemluvím jenom o zasažení plic. Jednoznačně se ale na nádorech plic podílí kouření. Ať už aktivní, nebo pasivní vdechování dýmu. O nových typech cigaret, tedy elektronických nebo o wapování, nemohu dát spolehlivou informaci. Co se ale na zhoubných nádorech podepisuje nejvíc, to je chronický stres obyvatelstva.
Stres? Domníval jsem se, že vedle kouření cigaret je to ještě pracovní prostředí?
Podívejte, pracovní prostředí je u nás velice přísně hlídané nejrůznějšími regulačními předpisy a nařízeními jak Evropské unie, tak našimi ministerstvy. Netvrdím, že je to tak vždy, že je to všude dodržováno. To si opravdu nemyslím. Ale za poslední dekády se to významně zlepšilo. Vidíme to například na Ostravsku, kde k tomu ale přispělo i to, že se mnoho provozů zavřelo a zrušilo. Jsou naštěstí také zakázány kdysi povolované látky.
Například?
Azbest. Tam, kde ho vyráběli nebo používali. My na Olomoucku máme Hranice na Moravě, tam byly dvě továrny zpracovávající právě azbest. Dalo by se říci, že v podstatě celé provozy, lidé ze směn, kteří v tom prostředí pracovali, končívali u nás na plicní klinice. Sice až po dlouhé době, třeba deset nebo dvacet let, ale měli jsme je u nás.
Proč má velký vliv stres?
Chronický stres ovlivňuje imunitní systém. To je základ. Málo se totiž ví, že v každém těle vznikají od určitého věku rakovinné buňky. Vznikají spontánně. Pokud imunitní systém funguje dobře, je schopen je rychle detektovat, zlikvidovat a zabránit rozvoji onemocnění. V případě chronického stresu přestane imunitní systém fungovat, nebo funguje hůře a nemusí rakovinové buňky zaregistrovat, a nádor se takzvaně rozjede.
I člověk vysedávající celý život v kanceláři, kde se nekouří a kde nedýchá žádné zplodiny, může onemocnět ze stresu rakovinou?
Má riziko. Teoreticky na tom může být hůř než ten, který opravuje silnice. Jak jsem už zdůraznil, nebývá to ale vždy jen jediná příčina.
Jak důkladně si zjišťujete rodinné a pracovní podmínky pacientů, abyste určil pravděpodobnou příčinu rakoviny?
To je zásadní součást anamnézy. U každého pacienta víme, kde a jak dlouho pracoval, jestli někdy kouřil, jak to má doma, jestli tam třeba nemá ten zmiňovaný azbest. Nebo jestli v minulosti už rakovinu neprodělal. Značná část pacientů s rakovinou toto riziko opakování má. Může to být i důsledek ozáření. I když díky moderním metodám ozařování je to minimální.
V Olomouci máte nyní nové přístroje. Jsou podstatně šetrnější a mnohem lépe detekuje ložiska nemoci. Jak náročné je neustále vstřebávat technické novinky a metody?
Je to otázka cviku a zkušenosti. Čím víc se pohybujete v praktických oblastech, čím častěji operujete nebo vyšetřujete, tím se pak snadněji proniká i do novinek.
Kam se v současnosti posunuly možnosti diagnostikovat nádor v porovnání s dobou před pětatřiceti lety?
U centrálních nádorů, na které jsme byli schopni dosáhnout tehdy i nyní, to bylo a je přes devadesát procent určitě. U těch periferních ložisek, které jsou více skryté, to před třiceti lety bylo například kolem dvaceti až třiceti procent. V dnešní době se dostáváme na pětasedmdesát až devadesát procent. To je tří až čtyřnásobek v porovnání s minulostí.
Přeplněná města
|
Strážce streamu
