Zdrojem koronaviru jsou netopýři, v laboratoři nevznikl, tvrdí WHO. Můžete tuto zprávu potvrdit?
Zatím všechny informace, které máme k dispozici, poukazují spíš na to, že virus je přírodního původu. Geneticky se podobá koronavirům, které byly dříve prokázány u netopýrů žijících v jihovýchodní Asii. Konkrétně se jedná o betakoronavirus s označením BatCoV RaTG13 nalezený u vrápence prostředního (Rhinolophus Affinis), který žije také v jihovýchodní části Číny a jejich podobnost je 96procentní, což je asi tak stejně, jako se podobá genetická informace člověka a šimpanze.
Takže zprávy, že jde o biologickou zbraň z USA, jsou naprosto zcestné...
Ano. Pravděpodobnost, že by někdo nový typ koronaviru vyrobil v laboratoři a pak ho záměrně vypustil do světa, je minimální.
Dá se říct – je to hodně divoké, chápu – že kdyby někdo vypustil netopýry nad město, že by došlo k nějakému ohrožení?
V žádném případě ne, taková myšlenka je naprosto nesmyslná. Rozhodně nám nehrozí, že by z létajících netopýrů kapaly sliny a ty by roznášely nákazu. Pokud se člověk nakazí od divokého zvířete, tak hlavně přímým kontaktem. Buď s ním manipuluje a zvíře člověka při vlastní obraně poraní, nebo člověk divoké zvíře uloví, ale maso před konzumací nedostatečně tepelně upraví.
Víme, jak se vlastně covid-19 mezi lidi dostal?
Zatím není jasné, jak virus překonal druhovou hranici, tedy jak se přenesl ze zvířete na člověka, a je možné, že se to nikdy nedozvíme. V současné době se předpokládá, že se virus z netopýrů na člověka dostal přes mezihostitele, přičemž na základě genetických analýz se ukazuje na luskouny. Jsou totiž nositeli koronaviru, který se sice celkově podobá SARS-CoV-2 jen z 91 procent, tedy méně než ten netopýří, ale kritická část zodpovědná za vstup do lidské buňky je u nich podobnější SARS-CoV-2 než u netopýrů. Navíc jsou, na rozdíl od netopýrů, opravdu pravidelně konzumováni a jsou ve velkém do Číny ilegálně pašováni. Jak se případně dostal virus z netopýra na luskouna, který se živí převážně mravenci, termity a dalším hmyzem, je však zcela nejasné.
Když jsme u toho jídla – známe historii konzumace netopýrů. Jak se připravují, jsou nějaké rituály v Asii? Existují i nějaké mýty, ve které věří Asiaté, když snědí netopýra?
V jihovýchodní Asii jsou netopýři normální součástí jídelníčku, jedná se však téměř výhradně o velké druhy kaloňů. Vrápenci, u kterých byl potvrzen koronavirus, jsou sice jejich příbuzní, ale nikdy se nekonzumují. Jedná se totiž o malé druhy netopýrů s hmotností těla kolem 15 gramů, a z toho se člověk opravdu nenají. V Číně se netopýři nekonzumují, není to součástí jejich kultury. Reportéři z kanálu FRANCE24 odhalili, že většina videí a obrázků prezentovaných na sociálních sítích, s Číňany pojídajícími netopýry, vůbec nepochází z Číny, ale většinou z Indonésie nebo Republiky Palau. Na druhou stranu, Číňané využívají v tradiční medicíně sušený netopýří trus nebo prášek ze sušených těl netopýrů, a to k léčbě očí nebo hematomů. Podotýkám nicméně, že všechny druhy netopýrů jsou chráněny, a to na celém světě. Jiná věc je, jak je tato ochrana uplatňována.
Netopýři se v okultních vědách využívali i v Evropě. Víme něco více o těchto rituálech?
V Evropě se využívaly různé části netopýrů v tradiční medicíně ještě v průběhu 18. století. Jsou například uvedeny v knize Pharmacopoeia Universalis z roku 1747, která doporučuje nebo stanovuje seznamy léčiv a požadavky na jakost, postup při přípravě, zkoušení, uchovávání a dávkování léčiv. Nejčastěji se využívala krev jako součást léčebných prostředků, ale postupně je naštěstí nahradila moderní medicína.
Jak je vlastně možné, že vir s netopýrem koexistuje, chápu, že se chová jako parazit – nechce zabíjet, nicméně, proč vlastně v těle netopýra zůstává?
Letouni (Chiroptera) jsou poměrně starobylým řádem savců, jelikož jejich nejstarší paleontologické nálezy jsou z eocénu, tedy jsou staré asi 55 milionů let. Proto se předpokládá, že koexistují se svými patogeny velmi dlouhou dobu a vytvořili si velmi účinné obranné mechanismy, které je před nimi chrání.
Ve vaší zprávě jsem si přečetl, že vir v těle netopýra dokáže přečkat i extrémní výkyvy - teplo i zimu.
Život netopýrů v mírném pásmu s sebou přináší dva teplotní extrémy. Aktivní let v letní sezoně je vysoce energeticky náročný a metabolická přeměna látek způsobuje, že tělo netopýra se přehřívá až na 40 stupňů Celsia. Je vlastně permanentně ve stavu podobnému horečce. Naopak pro přežití zimního období, kdy netopýři nemají přístup k potravě, využívají hibernaci. Při ní klesá teplota těla až na 50 stupňů. To jsou extrémy, které musí překonávat i patogeny, respektive parazité, kteří je napadají.
Hostitelem covid-19 byli označeni vrápenci rodu Rhinolophus. V Česku se jedná o kriticky ohrožený druh netopýra, je možné, že i u nás mají tito netopýři koronavirus? Jsou nějak ohroženi například speleologové?
O koronavirech evropských netopýrů se do nedávna nic nevědělo, nicméně během posledních 10 let byly prokázány u poloviny druhů včetně vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Patří do obou skupin koronavirů, tj. alfa- i betakoronavirů, ale o jejich případné patogenitě není nic známo. To ale neznamená, že netopýří koronaviry jsou přímým ohrožením pro člověka. Jednak ani v případě SARS-CoV-2 nedošlo k přímému přenosu z netopýra na člověka, jednak se člověk s nimi prakticky nesetká. Pokud člověk na netopýry nesahá, a to vlastně ani bez speciálního povolení nesmí, tak je pravděpodobnost jakékoliv infekce prakticky nulová.
Kde vrápenec žije?
Vrápenec malý využívá k zimování podzemní prostory, nejčastěji jeskyně, ale i štoly nebo chladné sklepení. Během léta pak samičky tvoří malé kolonie, nejčastěji na půdách budov. Je to lovec malých nočních motýlů a komárů. Takže je velmi užitečný. Loví typicky v krajině parkového typu, nejčastěji v blízkosti nebo uvnitř porostu.
Jaký je vlastně rozdíl mezi netopýry v tropech a subtropech a v našich evropských podmínkách?
Naši netopýři se na rozdíl od tropických druhů museli přizpůsobit střídání čtyř velmi rozdílných ročních období. Nejproblematičtějším obdobím pro ně je pochopitelně zima, jelikož všechny evropské druhy netopýrů jsou hmyzožravé a v zimě nemají co lovit. Proto pro překonání nedostatku potravy využívají hibernaci, tedy zimní spánek, kdy extrémně sníží svůj metabolismus a přežívají pouze z nashromážděných tukových zásob. S podmínkami prostředí jsou spojeny i další rozdíly, jako jsou potravní specializace, výběr úkrytů, rozmnožování, ale to by bylo na samostatný rozhovor.
Virus SARS-CoV se objevil v roce 2002 v čínské provincii Kuang-tung. O deset let později virus MERS-CoV, který je blízce příbuzný koronavirům netopýrů čeledi Vespertilionidae (hostitel byl velbloud). Teď tu máme SARS-CoV-2. Za 18 let výzkumu se přišlo na to, že netopýři jsou hostiteli 30 druhů nových koronavirů. Je možné, že tyto koronaviry zmutují a může nastat mnohem větší problém?
Na nebezpečí celosvětových pandemií upozorňují vědci již velmi dlouho. A představa viru, který způsobuje hemoragickou horečku a šíří se kapénkovou infekcí je opravdu děsivá. Ale planetu a s ním i lidstvo ohrožují i další hrozby, které nezmizely, ale o kterých se teď jen méně mluví. Globální změna, šíření invazních druhů i s jejich parazity, sucho, ztráta biodiverzity, mizení hmyzích opylovačů...
Je možné, že hostiteli nových koronavirů mohou být i jiná zvířata? Člověka samozřejmě zajímá, zda se nemůže něco stát například u koček nebo psů.
Díky genetickým metodám se vědcům daří zjišťovat desítky až stovky nových virů každoročně, ale většina z nich je nepatogenních. Žijí v různých druzích obratlovců včetně koček a psů a v rámci vzájemných koevolučních procesů si vytvořily křehkou rovnováhu mezi hostitelem a parazitem. Jsou tedy vázány na určitého hostitele. Nebezpečné se někdy mohou stát, když překonají mezidruhovou bariéru a napadnou naivního hostitele, zvíře nebo člověka. Nebezpečí hrozí ale i jinde. V roce 2018 proběhla epidemie spalniček nejen v ČR, ale i u původních indiánů severní Brazílie a Venezuely. Pro místní kmen Janomamů (naivní populaci - pozn. redakce), který se s nemocí ještě nesetkal, představovala smrtelné nebezpečí.
Koronaviry jsou velmi různorodou skupinou RNA obalených virů, které jsou schopny infikovat kromě člověka i další skupiny obratlovců (např. ptáky, netopýry, hlodavce či kopytníky). Proč nás zrovna děsí koronavirus SARS-CoV-2, který je od netopýra. Proč zrovna netopýr je původem tak vážné nemoci?
To jsou dvě odlišné otázky. Zděšení ze současné pandemie je dáno globalizací a tím, že se dotkla celého světa i jeho tzv. vyspělé části. Epidemie spalniček u indiánů v Brazílii je sice zajímavá informace, ale moc se nás nedotýká a rychle ji zapomeneme. Každodenní informace o počtech nakažených, mrtvých a vyléčených v každém jednotlivém státě resp. kraji, tedy prakticky v našem sousedství už se nás dotýká mnohem více. No a každý se o sebe a své blízké bojí. To je přirozená reakce. Podobná reakce by však nastala, i kdyby virus pocházel třeba od koně, přestože je máme daleko více rádi než mysteriózní netopýry. A proč netopýři? Mají totiž velice efektivní imunitní systém, který je skvěle chrání zejména proti virovým nákazám. Umí infekci rychle rozpoznat a zbavit se jí, což vychází z výše popsaných fyziologických adaptací k aktivnímu letu.
Obáváte se, že teď netopýr upadne v nemilost?
Bohužel, hloupost člověka je nekonečná, a na světě již byly zaznamenány případy nesmyslného vybíjení netopýrů. Řada videí koluje i na sociálních sítích. K tomu však není nejmenší důvod. To, že se koronavirus dostal nějakým způsobem z netopýra na člověka, není chyba netopýrů, ale člověka, který ničí přírodu a přirozené biotopy. Proniká stále hlouběji do všech jejích koutů, kde se dříve či později setkává nejen s krásnými živočichy, ale i s jejich patogeny. Netopýři jsou důležitou součástí ekosystémů a jejich ekologický význam je nenahraditelný. Pro představu američtí kolegové vyčíslili ztrátu zemědělců kvůli poklesu početnosti netopýrů vlivem syndromu bílého nosu (plísňové onemocnění) v roce 2011 v průměru na 23 miliard dolarů. Netopýři jsou totiž jedinými nočními predátory řady škůdců zemědělských plodin.
