Biologie ale běží po své trati. Po pětatřicátém roce věku klesá kvalita ženských vajíček, u mužů se po čtyřicítce zhoršují parametry spermií. Podle statistik se s neplodností setkává přibližně každý pátý pár.
Do hry vstupují i životní styl a psychická zátěž, které problematiku ovlivňují. Odborníci proto zdůrazňují, že právě čas je v reprodukční medicíně klíčová proměnná.
Když vlastní buňky nestačí
„Ženy k nám na první vyšetření přicházejí průměrně ve 28 letech, muži ve věku kolem 32. Včasná diagnostika hraje zásadní roli,“ říká Helena Nohelová, ředitelka brněnské kliniky Unica Clinic. Podle ní už v současnosti asistovaná reprodukce dávno není krajní řešení, ale běžná součást péče. A když vlastní buňky nestačí, nastupují dárcovské programy, které na klinice tvoří přibližně pětinu všech IVF cyklů.
Zkratka IVF znamená in vitro fertilizaci, jde o základní metodu umělého oplodnění, během níž dochází k oplodnění vajíček spermiemi partnera nebo dárce mimo tělo ženy.
Podle čeho vybrat zařízení, kde vám „vyrobí“ dítě ze zkumavky |
Za statistikami samozřejmě stojí konkrétní životy. Redakce deníku Metro proto oslovila pár, který musel podobnému osudu čelit. Kvůli citlivosti tématu si pár nepřál prozrazovat příjmení. Proto dál budeme zmiňovat pouze křestní jména.
Osobní zpověď
Mladý pár Luděk a Eva se o dítě pokoušel tři roky. Eva věděla, že její šance nejsou velké. Po interrupci v mládí a následných komplikacích jí lékaři sdělili, že přirozené početí je velmi nepravděpodobné. „Dítě jsem si vždy přál a po třech letech jsem navrhl, že zkusíme odbornou pomoc,“ říká pro Metro Luděk.
Vhodnou kliniku spolu vybírali podle recenzí, úspěšnosti, a hlavně podle atmosféry. Do léčby Eva šla podle svých slov s opatrností. „Řekla jsem si, že zkusíme jeden cyklus a pokud to nevyjde, smíříme se s tím,“ vzpomíná.
Eva a Luděk se o o dítě snažili tři roky. Podstoupili IVF metodu, díky které mají zdravého syna.
Personál páru podrobně představil možnosti a nastavil postup bez zbytečných prodlev. Léčba proběhla bez komplikací a k překvapení obou vyšla hned napoprvé. Eva se rozhodla pro transfer dvou embryí, těhotenství zpočátku probíhalo jako dvojčetné, nakonec se však do termínu vyvíjelo jedno zdravé miminko. „Hormonální léčba pro ženu není jednoduchá, ale díky jasným instrukcím a termínům jsme měli pocit, že situaci držíme v rukou,“ říká Luděk, který partnerce aplikoval injekce a byl přítomen každému kroku. Otevřenost v rodině pomohla i finančně, když přišla první větší zálohová platba. „Nevzalo nám to vlastně nic. Jen měsíc času a něco z úspor. Zato nám to dalo všechno,“ říká pár jednohlasně. V současnosti mají zdravého syna.
Po čtyřicítce už jen pětiprocentní šance
V průběhu let se proměnil profil pacientů. Přibývá žen starších pětatřiceti let, u nichž se více než dříve uplatňuje faktor věku, tedy stárnutí vaječníků a nižší kvalita vajíček. O to častěji se proto zvažují možnosti, které šanci do budoucna uchovají. Jednou z nich je preventivní zmrazení vajíček, takzvaný social freezing.
Zatímco ve 31 letech je pravděpodobnost otěhotnění kolem 20 procent, po 40. roce je to v průměru už jen okolo pěti procent. To jsou zásadní fakta, která vedou ženy k vědomému rozhodnutí preventivně si zamrazit vajíčka. „Je to způsob, jak si v době, kdy jsou vajíčka v nejlepší kondici, uchovat budoucí možnost stát se maminkou. Ve chvíli, která bude správná,“ vysvětluje Lucie Sovová, lékařka a IVF poradkyně na klinice Repromeda.
Češi budou o Vánocích znovu šetřit. Téměř 40 procent lidí doplňuje rozpočty z úspor či investic |
Zmrazení vajíček dává smysl zejména ve věku do pětatřiceti let, kdy jsou vajíčka kvalitní a jejich případné pozdější využití zvyšuje šance na úspěch. Pro řadu žen je to způsob, jak si koupit čas. Uvědomí si, že dítě chtějí, ale okolnosti, jako jsou práce, zdraví, vztah či ekonomika, nejsou ještě sladěné.
Mít vajíčka bezpečně uložená pak může být rozdíl mezi dárcovským programem a vlastní genetickou rodičovskou cestou.
Hormonální stimulace v jakékoli fázi cyklu
Kromě plánovaného odložení mateřství je social freezing i klíčovou záchrannou sítí pro ženy, které se musí náhle potýkat s onkologickým onemocněním.
Chemoterapie či radioterapie totiž často vedou mimo jiné ke snížení ovariální rezervy, poškození folikulů a genetické integrity oocytů (celistvost a kvalita vajíček – pozn. redakce) nebo k poruše ovariální funkce a mohou takto plodnost ženy výrazně ohrozit. „V těchto případech jednáme rychle. Hormonální stimulace může začít v jakékoli fázi cyklu, tak aby se stihla před zahájením onkologické léčby. „Onkologickým pacientkám proces hradí zdravotní pojišťovna,“ vysvětluje Sovová.
Zachování anonymity versus získání informací o původu
Na obor asistované reprodukce zároveň míří nové evropské standardy, které mají v následujících letech sjednotit pravidla napříč členskými státy a zvýšit kvalitu péče. Evropská společnost pro lidskou reprodukci a embryologii připravila novou direktivu, jež by měla vstoupit v platnost v roce 2027. Podle odborníků může ovlivnit i podobu dárcovských programů.
Dlouhé sezení mění celé tělo, následují bolesti, otoky i migrény. Odbornice radí, jak to zastavit |
Například, zda bude v budoucnu zachována plná anonymita dárců, nebo zda se Evropa přikloní k takzvanému otevřenému dárcovství, při kterém může dítě v dospělosti získat určité informace o svém biologickém původu. Konkrétní podoba změn pro Českou republiku však zatím není známá. „Čekáme na přesný výklad pravidel. Měl by být zveřejněn do konce letošního roku,“ uvádí Marcel Štelcl, vedoucí lékař reprodukční kliniky ReproGenesis a člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Česká centra už nyní splňují většinu požadovaných parametrů a odborníci očekávají, že adaptace na nové požadavky nebude zásadním problémem. Přesto však může změna pravidel znamenat úpravu některých procesů.
In vitro fertilizace v Česku
|
