Praha patří mezi nejbohatší regiony v zemi, přesto řada jejích obyvatel řeší stejné problémy jako před lety: drahé a nedostupné bydlení, přeplněné školy, parkování, dopravní zácpy nebo pocit, že se veřejný prostor v některých místech vymyká kontrole. Podle magistrátního zastupitele a místostarosty Prahy 4 Jana Hušbauera je problém především v tom, že hlavní město své peníze nedokáže dostatečně rychle proměňovat v konkrétní výsledky.
Praha je podle vašich slov bohaté město, ale běžná pražská rodina ten pocit často nemá. Co konkrétně se musí v Praze změnit, aby lidé konečně pocítili, že bohatství města slouží i jim?
Pražan nebydlí na účtu magistrátu. Miliardy, které tam leží, mu nezaparkují auto, nepostaví školu ani nezkrátí cestu do práce. Bohatství města se musí proměnit v byty, školy, parkovací domy a bezpečné ulice – ne v zůstatek v bance. Nejlíp to ukazuje bydlení. Praha má šest let vlastního developera. Kolik nových bytů za tu dobu postavil? Ani jeden. První stavební povolení dostal letos v červenci – na dvaadvacet bytů. Petr Hlaváček ze STAN má rozvoj města v rukou od roku 2018 a celou dobu mluví o plánech. Praha nepotřebuje další vizualizace. Potřebuje byty. Proto u nás dostane každý velký projekt termín, peníze a jméno odpovědného. Praha má peníze. Otázka zní, co z nich má Pražan.
Praha má miliardy, ale lidé to necítí, říká lídr ANO. Co chce po volbách změnit? |
Praha má na účtech přes 200 miliard. Kolik z těchto peněz byste byl schopen během prvních čtyř let proměnit v konkrétní projekty? Je přece logické, že má hlavní město našetřeno například na metro či okruh, ne?
Ano, zhruba dvě stě pět miliard. Ne všechny se dají utratit zítra – část je vázaná na konkrétní projekty a město musí mít rezervu. Ale jedno číslo z vlastního závěrečného účtu města: loni si Praha naplánovala investice za čtyřicet miliard a proinvestovala šestadvacet. A tak to jde šest let po sobě. Není to našetřeno. Je to nepostaveno. Na metro D město posílá jednotky miliard ročně a platí ho průběžně – a podle vlastního výhledu si na něj chce ještě půjčit od Evropské investiční banky. Metro D se nefinancuje tak, že na něj musí dvě stě miliard ležet na účtech. Městský okruh nemá ani pravomocné povolení a stavební firmu má mít podle plánu města v roce 2030. Na nic z toho nemusí dvě stě miliard ležet na účtu. Nebudu soutěžit, kdo slíbí utratit víc. V prvních sto dnech uděláme inventuru investic: co je rozestavěné, co připravené a co jen na papíře. Pak dostane každá stavba termín, peníze a jméno odpovědného. Přednost mají připravené dopravní stavby, školy, městské byty, parkovací domy a opravy sídlišť.
Volby 2026Důležité informace: Kdy a jaké budou volby? Komunální volby: Termín, kandidáti, jak se hlasuje Senátní volby: Kde se volí senátor a kdo kandiduje Voličský průkaz: Pro jaké volby platí, jak a kdy žádat Volební komise: Kdy a kde se přihlásit a jaká je odměna Muž či žena na radnici: Jak se volí starosta a kolik za to bere Primátor, nebo starosta? A kdo o něm rozhodne? |
Jedním z vašich hlavních témat je bezpečnost. Chcete více strážníků, tvrdší postup proti lidem, kteří ničí veřejný prostor, i řešení bezdomovectví a drog. Kde ale končí důraz na pořádek a začíná represe, která už není přiměřená?
Pořádek není represe. Nikoho nechceme trestat za to, že je chudý, nemocný nebo bez domova. Ale kdo bere drogy na dětském hřišti, obtěžuje lidi v metru nebo ničí, co patří všem, ten narazí – ať je to kdokoli. Zásah se řídí tím, co člověk dělá, ne tím, kdo je. Samotné vykázání nic neřeší, problém se jen přesune o ulici dál. Proto na problémová místa pošleme strážníky a sociální pracovníky v jednom týmu: strážník vymůže pravidla, sociální pracovník nabídne nocleh, léčbu, doklady nebo práci. Pomoc nabídneme každému, pravidla budou platit pro všechny. A vestibuly metra, parky a hřiště nejsou noclehárny.
Navrhujete zákaz prodeje alkoholu po 22. hodině mimo restaurace, bary a hospody. Proč si myslíte, že právě toto opatření skutečně zvýší bezpečnost v ulicích, a jak zabráníte tomu, aby se problém jen nepřesunul jinam?
Nechceme zavírat hospody. Chceme vrátit klid do ulic. Večerní pivo v hospodě ani drink v baru vám nikdo brát nebude – tam alkohol patří a někdo za něj odpovídá. Problém je levná lahev z večerky, kterou si parta koupí o půlnoci a vypije na lavičce u metra nebo pod vašimi okny. Po desáté večer se proto má alkohol prodávat jen tam, kde se pije na místě: v restauracích, barech a klubech. Praha na to dnes nemá pravomoc, ale jako kraj může sama navrhnout změnu zákona – a to uděláme. Lidé to chtějí: v referendu v Praze 1 pro to loni hlasovalo přes šedesát procent. Aby se problém nepřestěhoval o pár ulic dál, musí pravidlo platit v celé Praze stejně. A musí se vymáhat. Praha dnes zakazuje pití alkoholu na víc než tisícovce míst – a u metra se pije dál. Zákaz, který nikdo ne vymáhá, učí lidi, že pravidla v Praze neplatí.
Volby 2026: Kdo ovládne pražský magistrát? Přehled kandidátů na primátora a návod, jak volit |
Pražané často tráví desítky minut hledáním parkovacího místa. Vy chcete parkovací domy na hlavních vjezdech do města. Proč by tam měl člověk z okraje Prahy nechat auto a jak zajistíte, aby z nich nebyly drahé a poloprázdné betonové stavby?
Jsou dva druhy parkovacích domů. Záchytné na příjezdech do Prahy jsou pro dojíždějící, parkovací domy a lehké nástavby na sídlištích pro Pražany. Řidič z okraje nechá auto na záchytném parkovišti jen tehdy, když hned vedle stojí metro nebo vlak, přestup je jednoduchý a cena rozumná. Bez dobrého spojení je parkovací dům jen drahá garáž. Praha má v současnosti na záchytných parkovištích necelé čtyři tisíce míst. Stavět proto budeme po etapách a podle skutečného provozu. A levněji: parkovací dům na Opatově vyšel na 1,6 milionu korun za místo, zatímco Ostrava staví za 700 až 800 tisíc. Proč Praha platí dvojnásobek? Každé auto zachycené na kraji Prahy je o jedno auto méně před vaším domem.
Dopravní chaos v Praze je z velké části způsoben tím, že se opravuje na mnoha místech najednou. Říkáte, že město musí lépe koordinovat opravy a soutěžit nejen na cenu, ale i na čas. Co byste udělal jinak už během prvního roku ve funkci primátora?
Deset kilometrů po Praze dnes trvá v průměru přes čtyřiadvacet minut. Rozkopat ulici umí každý; umění je opravu naplánovat, zkoordinovat a včas dokončit. Hned v prvním roce zavedu jednoho městského koordinátora dopravních staveb a závazný roční plán uzavírek, který uvidíte v mapě v mobilu – s termíny, objížďkami a jménem toho, kdo za stavbu odpovídá. Do jednoho plánu se musí vejít magistrát, městské části, dopravní podnik, Technická správa komunikací i správci sítí. Rozkopaná Praha má jméno: Zdeněk Hřib z Pirátů. Čtyři roky byl primátor a následně jako náměstek řídil pražskou dopravu. Pod jeho gesci spadala i Technická správa komunikací. Koordinátora jsme z opozice navrhovali víc než desetkrát – a koordinátor dodnes není. Tomáš Portlík z ODS ho má teď v programu. Proč ho jeho koalice s Hřibem za tři a půl roku nezřídila? Velké opravy budeme soutěžit nejen na cenu, ale i na čas: kdo se opozdí, platí, kdo dokončí dřív, dostane odměnu. Praha nepotřebuje pět kalendářů uzavírek. Potřebuje jeden plán a jednoho člověka, který za něj odpovídá.
Volby 2026 přinesou dva způsoby hlasování. Jak postupovat při výběru senátora? |
Mluvíte o efektivním manažerském řízení Prahy a užší spolupráci s vládou. Co je podle vás dnes na magistrátu řízeno neefektivně a jakou konkrétní změnu by Pražané poznali jako první?
Na magistrátu je odpovědný každý, a proto nikdo. Na jednom projektu se podílí několik odborů, městských firem a politických gescí, ale nikdo osobně neručí za to, že bude hotový včas a za rozumnou cenu. Výsledek vidíte na největších stavbách: metro D je o roky zpožděné a Městský okruh nemá ani pravomocné povolení – stavební firmu má mít podle plánu města až v roce 2030. Osm let vedou magistrát stejní lidé. Kdo z nich za to odpovídá? U každé velké investice proto bude jeden odpovědný člověk, jeden harmonogram a pravidelná veřejná kontrola, jak se plní. A tam, kde staví stát, máme přímou linku na vládu – konec výmluv, že něco nejde. Jako první Pražané poznají, že uzavírky mají jeden plán a že připravené projekty přestanou čekat měsíce na podpis.
Školy a školky jsou další velké téma. Slibujete největší program jejich výstavby. Kolik nových míst by podle vás Praha měla za vašeho vedení získat a kde na to vezmete kapacity i peníze?
Letos se v prvním kole přijímaček nedostal skoro každý šestý pražský deváťák – nejhorší výsledek ze všech krajů. Přitom ještě v květnu 2023 radní pro školství Antonín Klecanda ze STAN uklidňoval, že míst je dost. Tohle se nedá svádět na demografii. Ty děti se nenarodily včera, město o nich vědělo roky dopředu. Cíl je jednoduchý a měřitelný: aby se pražské děti dostávaly v prvním kole na střední školy aspoň tak často jako děti ve zbytku republiky – dnes je to v Praze 84 procent, v celé zemi přes 90. Peníze na to jsou: 12 tisíc míst podle radního stojí 12 miliard, necelých šest procent toho, co Praze leží na účtech. Kapacity vezmeme všude, kde to jde – přístavby, nástavby, prázdné městské budovy i projekty městských částí, kterým magistrát dá předvídatelné peníze. V nových čtvrtích se na školách povinně podílejí developeři. Se státem a Středočeským krajem chceme na hranici Prahy také velký středoškolský kampus. Nebudu předstírat, že to zvládneme za rok. Ale každý rok veřejně vy účtujeme, kolik míst přibylo – s termínem, penězi a jménem odpovědného.
Komunální volby 2026: Termín, systém hlasování a chyba, kterou omylem vyřadíte svého kandidáta |
Prý chcete výrazně investovat také do prevence a dětských psychologů. Jak by tento systém fungoval v praxi? A jak zajistíte, aby se dítě, které potřebuje pomoc, nedostalo na psychologickou péči až za několik měsíců?
Dítě v krizi nemůže čekat půl roku. Proto vznikne jedno kontaktní místo pro celou Prahu, které rodinu nasměruje ke správné pomoci. V akutní krizi přijde pomoc okamžitě, jinak první odborné posouzení do 30 dnů a jasný plán další péče. Propojíme školní poradny, krizové linky a dětské ambulance. Psychologů je málo, proto chceme se státem rozšířit studijní místa a Praha nabídne stipendia i služební byty. U dětské duše rozhodují týdny, ne razítka.
