Sklenice zelené šťávy na instagramu, sliby restartu, čistých jater a nového začátku. Zní to lákavě. Jenže když se na to podíváme střízlivěji, realita je o něco méně dramatická a možná i uklidňující.
Trend celerová šťáva. Znáte?
Slovo detox působí skoro magicky. V lékařském světě má ale velmi konkrétní význam, řeší se jím skutečné otravy nebo závislosti. U zdravého člověka tělo funguje jinak. Játra, ledviny i trávicí trakt pracují nepřetržitě a žádný sezonní úklid nepotřebují. Pod pojmem detox si navíc často představujeme něco jiného, než co skutečně děláme. Typickým symbolem posledních let je celerová šťáva. Ranní rituál, který slibuje téměř všechno. Lepší pleť, klidnější trávení i méně zánětů. Fenomén se z ní stal rychleji, aniž by za ní stála pevná vědecká data. Tématu se začaly věnovat také některé české influencerky, které celer zařadily do svého jídelníčku i letos. Tato zelenina obsahuje určité bioaktivní látky a jako alternativa ke sladkým nápojům může být rozumnou volbou.
Napíchněte si břízu, teď je pravý čas. Jarní míza pomůže s detoxem organismu i jarní únavou |
Další šťávy, jimž něco chybí
Podobně je to se šťávovými kúrami. Představa několika dní jen na zeleninových a ovocných šťávách působí čistě a jednoduše. Člověk má pocit, že si odlehčil. A do jisté míry je to pravda, vynechá totiž těžká jídla, alkohol, často i sladkosti. Jenže šťávy mají jeden háček, chybí v nich vláknina. A právě ta je klíčová pro naše trávení i střevní mikrobiom. Malá studie, o které informovala například Northwestern University, naznačila, že už tři dny čistě na šťávách mohou změnit složení mikrobiomu směrem, který není ideální. Jinými slovy, to, co působí jako očista, může být pro střeva spíš stres. K tomu se přidává kolísání energie nebo větší příjem cukru, byť přírodního. Na vzestupu jsou také terapeutické či přerušované půsty. U nich je zapotřebí dbát opatrnosti a dodržování určitých pravidel. „Touha po požitku lidstvo provází od nepaměti. Hledání pohodlí nás posunulo od koní přes automobily až do první třídy letadel. A byla to vášeň pro dobré jídlo, která nás dovedla z jeskyní do dnešních luxusních restaurací. A přesto oslavujeme půst. Nepleťme si ho ovšem s hladověním, jedná se o dobrovolné omezování příjmu potravy, které nemusí být nijak nepříjemné,“ říká Peter Gartner, primář léčebného resortu Park Igls v Rakousku.
Celerová mánie u nás vypukla v období pandemie koronaviru.Postupně se rozšířila v trend, který propagují fitness influencerky.
I v historii byl půst běžnou součástí života – lidé ho vnímali jako formu očisty těla i mysli a často předcházel důležitým svátkům nebo rituálům. Tehdy šlo o tvrdou askezi, v současnosti ale víme, že ani při detoxikaci organismu není nutné se trápit. Více o půstech se dočtete v boxu.
Žádný alkohol. Nebo?
Velkým evergreenem jsou také detoxy jater. Různé čaje, kapky a kúry slibují, že játra propláchnou a nastartují. Jenže játra nejsou filtr, který se zanese a potřebuje vyčistit jako kávovar. Fungují nepřetržitě a u zdravého člověka není důkaz, že by speciální detox produkty jejich práci zlepšil. Paradoxně některé bylinné doplňky mohou játra zatěžovat, což je v medicíně dobře známý problém. To, co játrům opravdu prospívá, je především pestrá strava, stabilní váha a hlavně méně alkoholu. To potvruje také lékařka Jana Ježková, vedoucí Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP. „Vztah mezi množstvím alkoholu a stoupajícími zdravotními riziky je jednoznačný. Z analýz vyplývá, že v porovnání s abstinenty mají konzumenti i malého množství alkoholu vyšší riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění. Vyšší konzumace je také signifikantně spojena se zvýšenou úmrtností,“ říká lékařka Ježková.
Trend jménem microgreens
Pokud jste v detoxu spíše zdrženliví, skvělou alternativou je zařadit do jídelníčku svěží čerstvou zeleninu jako ředkvičky, špenát, jarní cibulku, mrkve nebo bylinky. Pokud ale ještě čekáte na první úrodu, vyzkoušejte v mezičase klíčky nebo microgreens. Jde o naklíčené výhonky zeleniny, které se v případě klíčků jedí celé, u microgreens pak jen nadzemní část. Jsou plné vitaminů a antioxidantů a díky svěží chuti zpestří jídelníček. Můžete si je dopřát syrové, přidat do polévek, salátů nebo třeba smooothie.
V keto dietě se sníží příjem sacharidů.
„Výborný je mladý hrášek, ředkvička, mungo fazole, ale třeba i slunečnice. Výhonky lze navíc snadno vypěstovat doma, stačí klíčící sada nebo miska. Microgreens jsou nenáročné na prostor a dávku vitaminů si snadno vypěstujete i na okenním parapetu v paneláku,“ říká Zdeněk Mjartan z on-line supermarketu Košík.cz.
Malý nakládaný zázrak
Kimči, kysané zelí, kefíry. Všechny tyto potraviny spojuje proces fermentace. Staletími prověřená metoda konzervace staví na přirozených biochemických procesech. Nakládané potraviny jsou lépe stravitelné, mají vyšší nutriční hodnotu a jsou bohaté na vitaminy, enzymy a probiotika. Výsledkem je lepší zažívání a stav našeho mikrobiomu, a tedy i imunitního systému. Než sklidíte první jarní úrodu, doplňte jídelníček o fermentované produkty.
Vsaďte na kefíry, kváskový chleba, jogurty, nakládanou zeleninu jako květák, zelí nebo mrkev.
Nejen vegani pak mohou vyzkoušet třeba tempeh. Pokud jste zatím kolem fermentované zeleniny chodili obloukem, zařaďte ji postupně, třeba dvěma lžícemi pikantního kimči k hlavnímu jídlu. „Fermentace nerovná se jen kvašená zelenina. Vyzkoušet můžete třeba fermentovanou granolu, která zvyšuje vstřebatelnost živin, prospívá zažívání a dodá jídlu lepší nutriční hodnotu. Je ideální třeba pro ty, kdo zatím nemají s klasickými fermentovanými produkty tolik zkušeností, a chtěli by to změnit,“ uzavírá Zdeněk Mjartan z Košík.cz
Je velmi levné, voňavé a funguje také jako afrodiziakum. Máte ho doma? |
Diety a frustrace
Často stačí opustit koloběh neustálých diet a přejít ke zdravému, udržitelnému jídelníčku bez extrémů. I to může být změnou. Mnoho lidí prochází neustálým koloběhem diet, které často přicházejí s přísnými pravidly, eliminací potravin a slibují rychlé výsledky. Tento přístup k jídlu však většinou není udržitelný a může vést k psychickému i fyzickému vyčerpání. Neustálé omezování, přísné počítání kalorií nebo vyřazování celých skupin potravin může vyvolávat pocit viny při každém „porušení pravidel“ a ve výsledku vyvolává frustraci a dlouhodobý stres. Mezi drastické diety patří například keto dieta, která při dlouhodobém dodržování může vést k přetížení ledvin a jater, nebo hladovění, které může způsobit únavu, hormonální nerovnováhu a snížení imunity. Dieta podle krevních skupin nebo dieta s extrémním omezením sacharidů mohou vést k deficitu důležitých živin, což má negativní dopad na zdraví. Namísto přísných diet je proto efektivnější zaměřit se na změnu životního stylu a dlouhodobě udržitelné návyky. „Pokud máte problém s chutěmi a sebekontrolou, může být namístě zvážit konzultaci s lékařem, který vám pomůže nastavit správný režim a případně doporučit podporu v podobě farmakoterapie. Kromě obezitologů a diabetologů mohou dnes s léky na obezitu pomoci i praktičtí lékaři,“ říká Klaudie Hálová Karoliová, obezitoložka a zakladatelka Spolku Zastavme nadváhu a obezitu.
Farmakoterapie jako podpora při hubnutí
|
