Příprava a strategie
Na začátku května jsem vyrazila na několikadenní výpravu k Orlické přehradě. Tento revír je známý svou rozlohou, hloubkou a proměnlivými podmínkami. Cílem nebylo lámat rekordy, ale užít si rybaření a načerpat nové zkušenosti.
Po příjezdu jsem si vytipovala dvě lovná místa: jedno v mělčí části u břehu, druhé v hlubší vodě nad říčním korytem.
Zakrmila jsem obě lokality střední dávkou boilies. Vzhledem k jarním podmínkám jsem očekávala aktivitu ryb spíše v mělčinách – a to se mi brzy potvrdilo.
Už během prvních dvou hodin přišel záběr z mělčiny – krásně stavěný šupinatý kapr, který potvrdil správnost zvolené taktiky.
Další den bylo u vody klidno a záběry přicházely jen sporadicky. Krátce po poledni přišel záběr, který jsem zprvu podcenila. Ryba téměř nekladla odpor a nechala se přitáhnout až k podběráku. V duchu jsem počítala s cejnem nebo menším kaprem.
Jenže pak se pod hladinou mihlo mohutné tělo – a vynořil se on: amur o délce bezmála jeden metr. V tu chvíli se všechno změnilo. Ryba ožila, prudce vyrazila zpět a rozpoutal se skutečný souboj. Lehkovážný začátek vystřídal respekt a plné soustředění. Po několika výpadech se mi ho nakonec podařilo podebrat.
Amur je v tuzemsku nepůvodní ryba. Ale rybáři ji cíleně vyhledávají. Především kvůli soubojům. Amur totiž dokáže každému rybáři pořádně zatopit. Jessica Libická se o tom přesvědčila na vlastní kůži.
Byl to mimořádný úlovek, který potvrdil, že moje sázka na mělčinu se vyplatila. Tohle nebyla náhoda. Tohle byl výsledek pozorování, přemýšlení a trpělivosti. A když to vyjde, ten pocit je nepopsatelný. Prut nahozený do hlubší vody dál mlčel.
Zato mělčina žila – a odměnila mě rybou, na kterou se nezapomíná. S příchodem větru a deště se aktivita ryb výrazně snížila. Záběry ustaly, velcí kapři se stáhli do hlubších partií a u nástrah zůstali jen drobnější nedočkavci. Bylo jasné, že závěr výpravy nebude jednoduchý.
Závěrečný kapr, který potěší
Poslední ráno přineslo překvapení v podobě šupináče o váze 14,5 kg – skvěle stavěného, krásného kusu, který přišel v momentě, kdy už jsem od vody nic velkého nečekala.
Cestou domů mě ještě čekala malá komplikace – člun se zasekl na jezu a musela jsem do vody, abych ho ručně vyprostila.
Voda byla studená, ale úsměv z tváře nemizel. Tahle výprava nebyla o rekordech, ale o zážitcích, kterých bylo víc než dost.
