Jaro má být symbolem nové energie, přesto si mnoho lidí stěžuje na únavu, horší soustředění nebo rozkolísaný spánek. Zajímavé je, že když se na jarní únavu podíváme optikou dat, žádný dramatický propad energie se nepotvrzuje. Analýza anonymizovaných měření uživatelů chytrého náramku Elonga ukazuje, že hladina stresu se mezi zimou a začátkem jara prakticky nemění a drží se kolem 6,8 bodu z deseti. Regenerace organismu zůstává stejně stabilní, dlouhodobě mezi 5,3 a 5,4 bodu. Rozdíly jsou natolik malé, že z fyziologického hlediska nemají význam. „Data proto naznačují, že takzvaná jarní únava může být spíše subjektivní pocit než fyziologický jev, který by se projevovat na centrální úrovni,“ vysvětluje pro deník Metro Radim Šlachta, fyziolog a spoluzakladatel Elongy.
Jarní detox bez mýtů. Co říkají odborníci na šťávové kúry, půsty či fermentace? |
Je jarní únava mýtus?
Podobný obrázek nabízí i další situace, kterou si lidé často spojují s únavou – změna času. Ani tam se výrazný efekt nepotvrzuje. „Změna času může být pro část lidí subjektivně nepříjemná, ale v populačních datech se neukazuje jako výrazný fyziologický zásah. U většiny lidí se stres ani regenerace po přechodu na letní čas zásadně nemění a organismus se s posunem režimu poměrně rychle srovná,“ dodává Šlachta. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že jarní únava je spíš psychologický konstrukt než realita. Jenže zkušenost mnoha lidí i některé biologické přístupy ukazují, že situace je složitější. Podle Šlachty totiž nejde ani tak o samotné roční období, ale o změny, které s sebou přináší. „U citlivějších lidí se může období konce zimy projevit únavou, větší ospalostí během dne nebo horším usínáním. Často ale nejde o přímý důsledek ročního období, ale spíše o kombinaci více faktorů. Roční období samo o sobě tělo nepřepíná do jiného režimu,“ vysvětluje pro Metro.
Jaro je oficiálně tady. Kdy začíná v roce 2026 a proč je to jinak, než nás učili ve škole? |
Právě tyto změny jsou na jaře výrazné. Přibývá denního světla, lidé tráví více času venku, mění denní režim i míru fyzické aktivity. Organismus na to reaguje, ale většinou se dokáže přizpůsobit relativně rychle. „Tělo je v tomto směru poměrně flexibilní a dokáže se novým podmínkám přizpůsobit překvapivě dobře. Pokud únava přetrvává dlouhodobě a nelepší se ani při dostatku spánku a odpočinku, je vhodné hledat jiné příčiny,“ líčí Šlachta.
Tělo je jako závoďák, skvěle pojede jen s dobrým palivem, říká expert z Institutu moderní výživy |
Bioenergetické změny
Jiný úhel pohledu nabízí koncept takzvané mitochondriální adaptace. Ten vysvětluje jarní únavu jako biologickou reakci na prudkou změnu světelných podmínek. Zatímco zima představuje pro organismus spíše úsporný režim, jaro znamená náhlý přechod do vyšší aktivity. „Z pohledu bioenergetiky je jaro prudká fyzikální změna prostředí. Pokud se naše vnitřní biologie, především mitochondrie, nestihne adaptovat, vzniká stav, který lidé označují jako jarní únavu,“ vysvětluje Jaroslav Lachký ze společnosti Mitochondriak EasyLight. Do hry vstupuje i životní styl. Po zimě bývá organismus zatížený nedostatkem pohybu a slunečního světla, zatímco jaro často přináší tlak na restart – více aktivit, změny režimu nebo vyšší nároky v práci i osobním životě. Není proto překvapivé, že se únava může subjektivně zintenzivnit. Pomoci přitom nemusí radikální změny, ale spíše návrat k přirozenému rytmu. Více denního světla, pravidelný spánek a aktivita patří k nejúčinnějším strategiím.
Kde má tento týden sněžit a jak bude o víkendu? Meteorologové upřesnili předpověď počasí |
Mitochondrie, tedy buněčné elektrárny, reagují citlivě na světlo. S jeho rostoucí intenzitou se zvyšuje i produkce signálních molekul, které pomáhají organismu přepnout do aktivnějšího režimu. Problém nastává ve chvíli, kdy tělo dostává protichůdné signály, jako například málo přirozeného světla přes den.
