Jděte dělat něco jiného. Po loňské nechladné zimě slýchali provozovatelé vleků podobné věty často

„Pro menší provozovatele je zima rozhodujícím obdobím, většinu příjmů si vydělají během zimy i velké areály,“ říká Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR (AHS). Ale například areál na Dolní Moravě, který letos investoval vyšší stamiliony korun (viz box), může být podle Knota příjmově vyrovnaný v obou částech roku.

„Velcí provozovatelé, kteří nabízejí mimo zimní období opravdu pestrou nabídku aktivit, a tam to už roky obecně směřuje, jako jsou bike parky, wellness, půjčovny kol a vůbec dobré podmínky pro cyklisty i turisty, tam může být období jaro až podzim i významnější než zimní,“ dodává Knot.

V minulé zimě se vlekaři modlili každý večer, aby rtuť teploměru klesla alespoň v noci pod nulu, aby mohli zasněžit. Protože s přírodním sněhem to bylo bídné a leckdo opravdu uvažoval o konci podnikání v této branži. Pro letošek vládne mírný optimismus.

Pokud vyjde počasí, neměli by naši lyžaři na domácí tratě všeho druhu zanevřít. „Turistů bylo loni v zimě i letos v létě o něco míň,“ vytahuje cifry ze statistik letošního roku ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller. „Ale podle toho, jak lidé kupovali v letošním roce letní dovolené, věřím, že v zimě nezanevřou na horské areály,“ dodává Reismüller.

Školní lyžáky nerušte
Letos si nechala asociace vypracovat průzkum mezi více než tisícovkou aktivních lyžařů, jak moc svou zálibou žijí, kolik jí věnují času a jak vidí svou budoucnost na lyžích či na snowboardu. „Každý jsme asi na školním lyžařském kurzu prožili něco zajímavého a vzpomínáme na to,“ přiznává olympijská vítězka v běhu na lyžích Kateřina Neumannová.

Pravdou je, že školy argumentují, že kvůli stoupajícím cenám ubytování i lanovek a vleků zvláště sociálně slabší rodiny děti na hory se školou neposílají. „Průzkum ale ukázal, že více než devadesát procent dotazovaných by rozhodně nebo spíše ano školní výuku na lyžích zachovalo,“ připomíná Neumannová.

Klimatologové to vidí mírně optimisticky
Skiareály i letos investovaly převážně do stále modernějších technologií, hlavně na umělé zasněžování. „Současná děla jsou o dvacet procent účinnější než ta před deseti a více lety. A čím je teplota níž pod nulou, tím klesá i spotřeba elektřiny a vody,“ upozorňuje Libor Knot. Majitelé areálů budují i další nové akumulační nádrže, brzdí je především zdlouhavá povolení. Dosud je v Česku na čtyřicet takových nádrží. Pokud by vzniklo asi třicet až padesát dalších, takový počet by pokryl až polovinu spotřeby „zasněžovací“ vody. „V běžné sezoně se zasněžuje asi dvacet dní,“ dodává Knot.

Podle klimatologů, kteří s majiteli areálů projednávali budoucí vývoj podnebí, v příštích třiceti až čtyřiceti letech by se měla přirozená sněhová přikrývka snížit asi o pětadvacet procent. Tam, kde je letos sto centimetrů sněhu, by mělo za čtyřicet let nasněžit asi 75 centimetrů. Mrazivých dní vhodných pro umělé zasněžování by ale mělo ubývat mnohem mírněji.

Se zasněžováním stále častěji pomáhá satelitní snímkování. To změří výšku sněhu na sjezdovky a umožní úpravu pouze konkrétních míst na tratích.

Ušetříme Provozovatelé domácích sjezdovek z AHS odmítají tradiční mýtus, že v Alpách se lyžuje za stejné peníze jako v České republice. Pokud se letos bude zdražovat jízdné na lanovkách a vlecích, bude to od jednoho do tří procent. Podle ředitele AHS Libora Knota asi 15 procent provozovatelů dokonce letos o něco zlevní. V alpských areálech letos zdražilo lyžování opět až deset procent. Český denní skipas vyjde v průměru na 750 až 1000 korun (30 až 40 eur). V průměrném alpském středisku to je asi 60 eur, v prémiovém se cena blíží 80 eurům. 1,75 miliard korun investovali provozovatelé českých a moravských lyžařských středisek do vleků, ubytování, sjezdovek, roleb, sněžných děl a dalšího vybavení od minulé zimní sezony. Jedná se o dosud nejvyšší částku. 950 milionů korun z výše uvedené částky letošních investic spolykal pro dobudování a další modernizaci areál na Dolní Moravě. Převážně za nové ubytovací kapacity hotelového typu. Šest procent lyžařů v Česku odstartovalo svoji lyžařskou kariéru někde v Alpách či na dalších zahraničních sjezdovkách. Devadesát čtyři procent se naučilo ovládat lyže či snowboard na našich svazích.