Kadá koruna na prevenci uetří deset korun v případné lékařské péči, konstatuje Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Veobecné fakultní nemocnice Praha.
Přiznává vak, e soupeřit s alkoholem je v naí malé zemi nesnadné. Ani to, e klinika, které nikdo neřekne jinak ne Apolinář, pomáhala při natáčení filmu Deník alkoholičky a e se veřejná prezentace lidí, kterým se podařilo ze závislosti vymanit a přednáejí o tom, ale zatím k menímu pijáctví nevede. Alkohol je typická kulturní droga, která je tu s námi dva tisíce let, krčí Miovský rameny. Vzdávat boj ale ani on, ani ostatní protialkoholní doktoři nehodlají.
Nedílnou součástí léčby závislosti na alkoholu je i finanční stránka. Jen základní, ambulantní péče o závislého pacienta vyjde v kratí variantě, například i s krátkou hospitalizací, na stovky tisíc korun. Dlouhodobá péče se u plhá na nií miliony korun. Pokud se přidruí například takzvaná královská disciplína, jak říkáme cukrovce druhého typu, musíme hovořit u o desítkách milionech korun, upozorňuje přednosta Michal Miovský.
Přitom adiktologie, pokud nezapočítáme léčbu alkoholika na jiných odděleních nemocnic, je jednou z nejlevnějích, ne-li nejlevnějí lékařskou specializací. Přístrojové vybavení je minimální, léky patří k těm nejlevnějím a úspěnost je a čtyřicetiprocentní.
Míra přijatelnosti je vysoká
Adiktolog Benjamin Petruelka z Centra veřejného zdraví, které funguje v rámci léčebny u Apolináře, se při zmínce o iniciativě europoslanců, kteří chtějí zavést v Unii říjen jako Měsíc piva, jen usmívá.
Míra přijatelnosti alkoholu je v Česku v posledních deseti letech stejná. Co je ale varující, to je zvyující se přijatelnost pravidelného pití, varuje adiktolog Petruelka. Lidé se rozpili doma během covidu, po rozvolnění konzumace mírně klesla, nyní u zase linka na grafu spotřeby alkoholu v Česku míří vzhůru. Ukazuje se, e nejvíc se pití věnuje věková skupina dospělých mezi 45 a 54 lety. V této mnoině sáhne po skleničce během měsíce takřka 75 procent lidí. Denně nebo téměř denně je to pětina z uvedené skupiny.
Lékaři od Apolináře ji delí dobu přepracovávají systém pomoci závislým. Původní metoda z padesátých let byla zaloena hlavně na síle, pacient byl v podstatě nucen podřídit se do jisté míry kázeňské terapii. Přesouváme se do pozice, kdy se pacient stává partnerem a aktivně na své léčbě spolupracuje, komentuje nový a flexibilní proces léčebné péče Michal Miovský.
Alkohol jak byznys
|
