V rozhovoru pro Metro se Klimpera rozpovídal o svém příběhu, ale zároveň taky promluvil o tom, co opravdu dělá boty zdravými.
Z programátora k fyzioterapii a nakonec k obuvnictví... To je poměrně neobvyklá cesta. Kdy jste si poprvé uvědomil, že chcete úplně změnit profesní směr?
Fyzioterapie a práce s lidmi mě obecně vždy lákala a viděl jsem v ní smysl. Ale bez zdravotnického vzdělání nebylo možné se realizovat, navíc jsem se chtěl osamostatnit a bylo potřeba si začít vydělávat, a tak se programování stalo jasnou volbou. Obrovskou výhodou také bylo, že dědeček i maminka pracovali jako programátoři a měl jsem od nich již od dětství základy, na které nebyl problém ve vyšším věku navázat. Byl jsem stále u počítače, zcela mě to pohltilo a asi jsem to přehnal – jednou ráno jsem se probudil a počítač jsem nemohl ani vidět, nebylo možné si za něj sednout, chtěl jsem jej zničit a vyhodit z okna.
Co se stalo potom?
Shoda šťastných okolností mě přivedla ke studiu fyzioterapie. Denní studium, při kterém jsem musel stále pracovat, bylo opravdu náročné, ale podařilo se. Navíc jsem měl štěstí na skvělé učitele i spolužáky. Od fyzioterapie ke zdravé obuvi zbyl jen malý krůček, logické vyústění, protože pokud chceme, aby náš pohybový aparát fungoval správně, zdravě a přirozeně, musí mít svůj prostor a možnost pohybu. Jakékoli vnější omezení má na to negativní vliv.
Jóga a Oshovy meditace vás provázejí už od gymnázia. Jaký vliv měly na vaši profesní cestu a celkové vnímání zdraví?
Jóga a učení mého jógového Mistra Paramhans Svámího Mahéšvaránandy (Osho – pozn.red.) mi kompletně změnily pohled na zdraví, na sebe samého a okolní svět. Člověk si začne více uvědomovat, jak je vše uvnitř i kolem nás provázáno, a že pokud chceme být opravdu šťastní a fit, musíme pracovat na všech úrovních. Proto jsem rád, když vidím, že čím dál více lékařů a fyzioterapeutů vnímá člověka komplexně, v jeho přirozeném prostředí, včetně jeho psychiky, návyků či třeba také vztahů.
Zaměřujete se na zdravé boty. Co je dělá skutečně „zdravými“?
Jde hlavně o plný prostor pro prsty, minimální hmotnost, plnou flexibilitu a žádný podpatek. Pokud se začnete pohybovat přirozeně, tělo se může napřímit, srovnat, může uvolnit zbytečné napětí, zlepší se dechová mechanika i funkce vnitřních orgánů. Plný proud informací z plosky pomáhá aktivovat mozek, o správném fungování kloubů a snížení rizika artrózy nemluvě. V neposlední řadě, což je možná pro většinu z nás nejdůležitější, se ve vlastním těle začneme cítit skvěle. Každý krok se nám pak stává účinnou terapií, kde se tělo uvolňuje a zároveň zpevňuje.
Poznejte jogína
|
Přechod k tomuto stylu bot, který popisujete, tedy k obuvi barefoot, není snadný. Jaké nejčastější chyby lidé dělají, když se snaží změnit svůj styl chůze?
Největším problémem je především tvrdý dopad na patu spojený s nedostatečným vnímáním plosek a nohou obecně. Velkým problémem je i špatné odvíjení plosky a chybějící odraz od prstů. Chodíme úplně obráceně, než je přirozené – místo abychom citlivě kladli plosky, odvíjeli chodidlo, odráželi se od prstů a tato odrazová síla centrovala a stabilizovala celý trup, házíme nohy dopředu z oblasti pánevního pletence a tvrdě dopadáme na paty. Zapojují se jiné svaly, než by měly, klouby nepracují ve fyziologickém rozsahu a toto vše se řetězí do zbytku našeho těla.
Jak velkou roli hraje psychologie v tom, jak vnímáme komfort obuvi? Mají lidé tendenci upřednostňovat to, na co jsou zvyklí, i když jim to ve skutečnosti škodí?
Ano, je to bohužel síla zvyku a rehabilitačních mýtů z minulého století, například o nutnosti pevné boty či podpory klenby. Ale naštěstí je nyní doba taková, že se lidé opravdu zajímají o své zdraví a pohodlí a časy, kdy jsme nosili něco, co pro nás nebylo dobré třeba jen kvůli vzhledu, jsou pryč. Mimo jiné i proto, že když máme něco, co nám nedělá dobře, jsme v napětí nejen fyzickém, ale i psychickém, a to na naše okolí nepůsobí dobře.
V Česku je stále v oblibě klasická konfekční obuv. Jak obtížné bylo přesvědčit lidi, aby se začali zajímat o zdravější varianty?
Naštěstí v České republice je nyní veliký trend v oblasti zdraví a wellness obecně. Začátky byly náročné, ale všechny objektivní důkazy, výzkumy, a především i zpětná vazba zákazníků jsou nesporné a jde to čím dál tím lépe. Trend barefoot obuvi je skvělý, ale je potřeba jej vnímat individuálně. Barefoot boty nejsou vždy vhodné pro každého – především kvůli zmiňovanému způsobu chůze a tvrdému dopadu na patu.
Pokud byste měl dát radu těm, kteří tráví většinu dne v botách, co by to bylo?
Především ať mají prostor pro centrované prsty. Je to stav, kdy osa prstu navazuje na osu záprstní kosti – je to opravdu velký „vějíř“ a tento prostor bychom měli v botě mít. Samozřejmostí je i minimální hmotnost, flexibilita umožňující odvíjení chodidla a ideálně žádný podpatek, protože ten mění nastavení i zbytku těla.
