Matematika vyplácených škod není v posledních pěti letech pro pojišťovny, alespoň v případě nemovitostí, úplně radostná. Zcela jasně to ukazují tabulky, kde jsou částky za pojistné plnění, které v uvedeném období odešly na účet klientů za škodní události.
Střecha fuč? Půlku škody zaplatíte vy sami
„Průměrně vyplacené pojistné plnění v majetkovém pojištění v posledních letech vzrostlo přibližně trojnásobně, avšak cena majetkového pojištění rostla u rodinných domů průměrně o 46 procent a u rekreačních objektů o 38 procent,“ upozorňuje na vývoj v této oblasti pojišťovnictví Marek Woitsch, ředitel úseku tvorby produktů České podnikatelské pojišťovny (ČPP).
Lépe nebude
|
Přesto všechny pojišťovny u nás konstatují, že v Česku je stále 1,7 milionu zcela nepojištěných domácností a 1,6 milionu nemovitostí všeho druhu, které nemají vůbec žádnou pojistku. Riziko takového přístupu se pak projevuje nejvíc během živelních událostí, naposledy loni na podzim, kdy velká voda značně poškodila nebo i zcela zlikvidovala domy na severní Moravě. Ani tady, jak následně likvidátoři zjišťovali, v řadě případů pojistka zdaleka nestačila na opravy nebo vybudování nového domu.
„Představte si, že pojistná smlouva na dům, jehož hodnota je nyní kolem šesti milionů korun, činí podle staré a neobnovované smlouvy jen tři miliony. Což je padesátiprocentní podpojištění. Vichřice vám sebrala střechu a nová vyjde na půl milionu,“ říká Woitsch. Jenže pojišťovna vyplatí jenom 250 tisíc korun, zbytek musí hradit majitel ze svého.
Gentlemanská dohoda, ale jen do výše pojistky
Často diskutovanou otázkou je, jak funguje likvidace události v případě takzvané totální škody. „Totálku“ znají hlavně motoristé, kdy pojišťovna označí po havárii vůz za neopravitelný a vyplatí peníze, za něž bylo možné daný typ automobilu pořídit nový.
Ohledně totální škody a její výplaty při podpojištění nejsou názory expertů shodné. Například po tornádu na Moravě uvažovaly některé pojišťovny, že v případě totálního poškození nemovitosti vyplatí jako absolutní škodu adekvátní částku, která odpovídá podpojištění. To znamená, že při pojistce na například pět milionů by při padesátiprocentním podpojištění dostal klient jen dva a půl milionu. Pokud se už ale cena nemovitosti a hlavně cena stavebních materiálů nutných na opravy či stavbu zcela nového domu a cena za stavební práce už posunuly mnohem výš, je to pro majitele nemovitosti pochopitelně bolestivá záležitost.
„Kooperativa vždy vyplatila celou pojistnou částku. Snížení výplaty pojistného plnění v poměru, jakým je klient podpojištěn, uplatňujeme pouze u parciálních škod,“ říká na adresu takových sitiací Milan Kaňa, mluvčí Kooperativy.
Pojišťovny proto napříč trhem vyplácejí, v podstatě na základě nepsané dohody, v případě kompletního zničení rodinného domu, garáže či chaty nebo jiného objektu škodu jako totální, ale ne v aktuální výši nemovitosti, ale v ceně stanovené pro hodnotu objektu při uzavření pojistky. Což může být v případě velké škody hodně bolestivé.
Nepřesvědčili ho, tak zaplatí miliony
„Řešili jsme případ rodinného domu, který byl pojištěn na hodnotu 6,5 milionu korun, ale současná pojistka by měla být kolem jedenácti milionů korun. Smlouva byla staršího data, v posledních dvou letech jsme klientovi nabízeli úpravu smlouvy a indexaci, která by zajistila odpovídající navýšení pojistné částky s ohledem na vývoj cen stavebních materiálů a prací,“ komentuje konkrétní událost z loňských povodní Ondřej Poul, ředitel Centra likvidací pojišťovny Kooperativa. Klient žádnou z nabídek nevyužil. Pojistné plnění bylo sice ve výši šesti a půl milionu korun, ale na opravu za stávajících cen nestačí, zhruba čtyřicet procent částky musí tedy klient platit ze svého.
