Stálo čekání fanoušků zato? Dopadlo to celkem dobře. Rovnou si ujasněme, že je čtvrtý Policajt v Beverly Hills, nikoliv z Beverly Hills, jak má většina českých fanoušků tendenci sérii filmů nazývat, trochu odfláklá a vlastně dost zbytečná blbina. Zároveň jde však o zábavnou a především důstojnou podívanou. Zaplať pánbůh tedy nejde o další netflixovskou rutinu, kterou nás platforma v posledních měsících krmí v takové kadenci, jaká je jen při místních značně přebobtnalých rozpočtech možná.
Troufám si říct, že by se snímek možná ve správnou dobu neztratil ani kinech. A to se dá samo o sobě označit za úspěch. Film Policajt v Beverly Hills: Axel F nesměl proto chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Murphy se nebarví, ani nestárne
První ze série snímků o detroitském čmuchalovi, který se kvůli svým případům ocitá ve slunných ulicích Los Angeles, vtrhnul do kin před rovnými čtyřiceti lety. S jejím nejnovějším přírůstkem budete mít i díky nestárnoucímu věčně roztlemenému obličeji Murphyho (tvrdí, že nemá ani plastiky, ani přibarvené vlasy) pocit, jako byste se do té doby vrátili. Zápletka je protentokrát snad ještě jednodušeji načrtnutá, než tomu tomu bylo minule, předminule a předpředminule. Detektiv Foley míří z domovského Detroitu opět do Beverly Hills. Vyraží sem však tentokrát nikoliv kvůli vlastnímu případu. Nyní chce nabídnout pomoc své dceři Jane (Taylour Paige), která si při své práci veřejné obhájkyně ukousla nejspíš až příliš velké sousto.
Oba následně musejí spojit síly s novým parťákem (Joseph Gordon-Levitt) a starými kámoši Billym Rosewoodem (Judge Reinhold) a Johnem Taggartem (John Ashton), aby společně zatopili zločincům a odhalili velké spiknutí. Vše má ale klasický háček. Foley dceru jako malou přestěhoval právě do Los Angeles kvůli hrozbám od mafie. Pak se k ní nějakou dobu dostatečně nehlásil. Přetržený vztah se tedy po zhruba pětadvaceti letech různých nedorozumění a ignorace navazuje dost blbě. Obzvláště tehdy, když na vás v jednom kuse střílí členové mexických kartelů obutí ve špičatých botách.
Mizerové po netflixovsku
Za to, že čtvrtý Foley vznikl a aktuálně trenduje na Netflixu, může do značné míry dnes již ikonické producentské eso Jerry Bruckheimer. Ten na veleúspěšném Top Gun: Maverick před časem ukázal, že i na pořádné dávce nostalgie lze ive třetí dekádě tohoto tisíciletí pohánět úspěšnou značku a sklidit za to nejen potlesk, ale i nashromáždit v pokladnách kin hromadu peněz. Není proto třeba příliš zdůrazňovat, že se australský klipař Mark Molloy s ničím nemusel moc režisérsky párat a objevovat Ameriku. Začátek filmu, který později vyústí v jakousi hokejovou autonaháněčku, proto podbarvil soundtrackem jedna ku jedné vytaženým z prvního filmu. Písnička The Heat Is On od Glenna Freye je skoro stejně tak ikonická, jako klasické hudební téma všech čtyř snímků, které svého času vykradl i Crazy Frog (mladším ročníkům doporučuju vygooglovat).
Retro furt frčí
Nechci se tu příliš pouštět do rozebírání kvalit předchozích filmů. Buď je máte už teď rádi, nebo si k nim najdete cestu nyní. Fandové nicméně dobře vědí, že jednička byla de facto přímočará akční komedie, dvojka zemitá o něco temnější detektivka s komediantem jakoby náhodou obsazeným do hlavní role. Trojka je pak považována za nejslabší. I kvůli scénáři šlo sice o milý, nicméně přece jen slabší odvar předchozích filmů. Blbnutí v zábavním parku bylo pro některé diváky prostě málo a film nevydělal.
Jak si v tomhle srovnání stojí čtyřka? Hodně si bere především z jedničky. Důraz na komedii je zejména v první půli patrný v takové míře, že jsem se při scéně, kdy jde Foley s dcerou přemluvit zaměstnance odtahového parkoviště, aby je pustil omrknout si do případu zatažené (mrk,mrk) auto, dostal oprávněný strach. Strach z toho, že bude nový Beverly Hills Cop stejná kravina jako podobným způsobem zresuscitovaný Shaft z roku 2019. V tom filmu je totiž skoro totožná scéna. A ano, ve filmu Jupiter vychází (2015) žádná scéna s vycházejícím Jupiterem není. Po planetě je tu pojmenovaná hlavní hrdinka.
Sešlost seniorů
Ale zpět k tématu. Policajt v Beverly Hills: Axel F je komediální detektivka ze staré školy, která staví na průhledné zápletce, nostalgii i faktu, že je divákovi jasné, že tu na konci zařvou maximálně záporáci. Je to taková sešlost pamětníků po třiceti letech, po jejímž zhlédnutí si pěkná řádka tatíků a dědečků dopřeje na chvíli pocit, že možná zestárli podobně pomalu, respektive vůbec, podobně jako Eddie Murphy. Mladším ročníkům pak doporučuji nakoukat nejlépe první dva, v nejhorším případě pak jen první díl série.
Čtvrtý Policajt v Beverly Hills je totiž zejména ve své druhé půli napěchovaný nejrůznějšími pomrky. Závěrem bych také radil vykašlat se na solidní dabing v podání hlasového představitele animovaného Barta Simpsona Martina Dejdara. Dejte raději přednost klasice, tedy originálnímu znění s titulky. Na klasický český dabing Axela Foleyho v podání původního Oldřicha Kaisera či Zdeňka Mahdala se totiž české znění tentokrát nechytá.
Policajt v Beverly Hills: Axel F
|
