Zavedení maximální částky 90 milionů korun, kterou může ve volbách do Sněmovny každá strana utratit, masové použití nejmodernějších technologií omezilo. Strany proto sázejí na klasiku – osobní kontakt s občany, inzerci v novinách a plakáty. Finančně dostupné prostředky, které před čtyřmi lety ve volbách nebyly, však hlavně ty velké strany částečně využijí.
Digitální prezidenti v 21. století
|
„Moderní technika nám není cizí, na jaře jsme při prezentaci naší vize vyjeli do regionů v elektromobilech,“ řekl Metru volební manažer TOP 09 Jakub Hnát. „Jsme první strana, která prezentovala program prostřednictvím 360stupňové infografiky,“ chlubí se volební manažer KDU-ČSL Václav Pláteník. V závěru kampaně by chtěli 360stupňové video zařadit na web pro živé vstupy.
Strana svobodných občanů se také spoléhá na kontaktní kampaň, ale v propagaci už alespoň částečně vsadila na současnou módu – na drony. „S jejich pomocí se natáčela volební videa,“ uvedl Martin Rumler za Svobodné. Na konferencích a setkáních budou používat novou mobilní aplikaci Slidoo. Přes ni lze řečníkům klást otázky, aniž by na ně lidé z publika museli pokřikovat.
Do krajů nyní vyrazily dva klasické karavany Zelených. Budou však v duchu doby energeticky zcela soběstačné, provoz spotřebičů obstarají solární panely. Na sluneční energii vsadili také Piráti a od srpna do září brázdili Labe a Vltavu s elektrolodí. „Na jedno nabití ujela až dvě stě kilometrů,“ prozradil vedoucí pirátského mediálního odboru Mikuláš Ferjenčík.
Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu v souvislosti s touto stranou uvádí, že i v digitální éře využívá letitý způsob boje o voliče. „Neodmítají solární loď, ale formou použití volebních prostředků se prezentují jako tradiční strana. Mám na mysli poutače á la reklama na cirkus, kterými Piráti doslova ověsili v Praze pouliční stožáry a lampy.“
Co se týká sociálních sítí, není to podle Mrklase něco, co dnes strany rozděluje na moderní a historické. Nikdo se bez nich už neobejde. Stala se z nich samozřejmost. „Formy komunikace se spíše sbližují, než aby se mezi stranami rozevíraly technologické nůžky,“ tvrdí politolog Ladislav Mrklas.
Průzkumy. Jak ovlivní voličeKdo jsou nerozhodnutí voliči? Podle čeho se obvykle rozhodují, a kdy? Sledují předvolební průzkumy? Mají výsledky volebních preferencí vliv? Mezi nerozhodnuté voliče patří častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu a ti, kteří nesledují předvolební průzkumy. „S trochou zjednodušení se dá říci, že právě tuto skupinu voličů mají politické strany šanci oslovit svou volební kampaní a získat ji na poslední chvíli na svoji stranu,“ říká k výsledkům výzkumu Jan Burianec ze společnosti STEM/MARK. Časový horizont, ve kterém se voliči rozhodují, se blíží závěru volební kampaně, často den až týden (59 procent) před volbami. Jeden z devíti voličů dokonce přiznává, že se v minulosti rozhodl až přímo u volební urny. Uvedli to častěji pravicově smýšlející lidé. Četbu volebních programů ve výzkumu deklarují dvě třetiny oslovených. Studiem programů stráví voliči přibližně 30 minut. |
