Mezi nejznámější příběhy moderní doby se zapsala havárie letadla uruguayského ragbyového týmu. Sportovci, kteří přežili pád na svah v Andách, daleko od civilizace, byli nakonec nuceni, aby nezemřeli hlady, jíst maso těch, kteří při pádu zemřeli. Štěstím v neštěstí bylo, že havarovali na ledovci a těla se nezačala rozkládat.
O události natočil americký režisér Frank Marshall film Přežít, který popisuje téměř dvouapůlměsíční boj mladých lidí o život. Ze 45 pasažérů jich přežilo i díky „kanibalismu“ šestnáct. Právě kvůli tomu, že nejedli své přátele a lidské maso jako takové z nějakého rozmaru či náboženského či válečnického důvodu, přijala společnost jejich čin jako hrdinství a s velkým pochopením.
Zakázané téma
|
O neštěstí, které je podobné jako to v chilských Andách, ale které upadlo v zapomnění, se zmiňuje spisovatel Giles Milton v knize Když lenin přišel o mozek a Churchill obětoval ovci. Jedná se o námořní tragédii z 19. století, která se udála jedenáct let po napoleonských válkách v severním Atlantiku. Také tady ovlivnilo přežití lidí pojídání mrtvých.
Snědla námořníka, který ji na lodi požádal o ruku
Píše se 1. únor 1826. Plachetnice Frances Mary s nákladem dřeva míří z kanadského New Brunswicku do anglického Liverpoolu. Po třech týdnech plavby ji ale poškodila silně zuřivá bouře. Protože však voda zničila i většinu zásob jídla, zemřel hlady a vyčerpáním 12. února první z 21 členů posádky. Toho ještě pietně pohřbili ve vlnách Atlantiku. Když podlehl vysílení druhý z pasažérů, byla už shoda mezi žijícími jednoznačná. Poslouží jako potrava.
V šestici přeživších byla i Ann Saundersová, která byla tou osobou, která neobvyklou stravu připravovala. Krátce po ztroskotání ji jeden z členů posádky požádal o ruku a ona nabídku opětovala. S tím, že se vezmou hned, jak se je podaří zachránit. Snoubenec však zemřel a Ann musela mladíka rozřezat a zpracovat jeho maso. V očekávání dlouhého pobytu začali lidé kusy masa i konzervovat a sušit. Protože došla i voda, posloužila k pití i krev čerstvě zemřelých.
Záchrana se doslavila v půlce března, kdy je objevila loď Blonde, vedená Lordem Georgem Byronem. Ve 40. letech 19. století se potom po poutích anglického venkova i měst hrávala kramářská balada, jejíž část je v úvodu tohoto článku.
