Porozumět delšímu textu dělá problém každému čtvrtému obyvateli Česka ve věku od 16 od 65 let. Jedná se přibližně o 1,7 milionu lidí, kteří například umí najít jednoduchou informaci v krátkém textu, jako je telefonní číslo v inzerátu, ale mají potíže pochopit delší text nebo se orientovat na webech s více stránkami.
Nízká úroveň v čtenářské dovednosti se přitom často pojí s nízkými dovednostmi i v dalších dvou zkoumaných sférách a naopak. Velmi nízkou úroveň numerických dovedností má pětina dospělých od 16 do 65 let. Nízká schopnost adaptivně řešit problémy se pak projevila u necelé třetiny dospělých ve stejné věkové kategorii.
Češi si v Mezinárodním výzkumu dospělých (PIAAC), který se konal v letech 2022 a 2023 a zúčastnilo se ho 31 zemí, vedli v mezinárodním srovnání podobně jako před deseti lety. Česko je tak v mezinárodním srovnání průměrné a zaostává například za Finskem či Švédskem.
Tragická bilance učňáků
Horších výsledků však dosahovali absolventi výučních oborů bez maturity. Mezi lidmi od 25 do 65 let s výučním listem má 41 procent velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností. „Obecně lze říci, že zájem o čtení žáků v učňovském školství je nižší než u gymnázií a odborných škol. V dospělosti se mohou dále prohlubovat rozdíly čtenářských dovedností. Ty se více rozvíjejí v povoláních, kde se uplatňují absolventi vysokoškolského studia nebo maturanti, většina absolventů učňovských oborů ve své profesní praxi čtenářské dovednosti nerozvíjí,“ vysvětlil důvod nelichotivých výsledků pro deník Metro Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce (ČŠI).
Četba knih u mladých není v kurzu
Podle Kováře se také v posledních letech změnila a dále mění struktura volného času dětí a mládeže. „Průběžně tak klesá i čas, který děti věnují čtení knih a časopisů a naopak roste čas strávený na digitálních technologiích. I proto je řada programů na podporu čtení, jako je například Noc s Andersenem, které se snaží tyto trendy zvrátit,“ řekl s tím, že Česká školní inspekce opakovaně upozorňuje, že úroveň čtenářské gramotnosti je základním předpokladem.
Výsledky průzkumu také analyzuje ministerstvo školství. „Česko má vysoký podíl vyučených. Například ve školním roce 2023/2024 nastoupilo do učňovských oborů bez maturity 30 procent žáků, kteří mají omezené možnosti pokračovat v dalším vzdělávání,“ podotkl mluvčí resortu Patrik Kubas.
Ten dále uvedl, že již po prvním cyklu výzkumu z let 2011 až 2012 odborníci doporučovali, aby Česko zvýšilo dostupnost maturitního i všeobecného vzdělání, pokud se chce blížit vyspělým ekonomikám.
Alarmující výsledky
Podle koordinátorky výzkumu v Česku Michaely Röschové je výsledek u vyučených lidí alarmující. „A to ze dvou důvodů. Zaprvé má značná část dospělých se středoškolským vzděláním právě vyučení bez maturity. Zadruhé úroveň testovaných dovedností je u vyučených blíže dovednostem dospělých se základním vzděláním než středoškolákům s maturitou,“ přiblížila. Jen pro srovnání – nejnižší úroveň čtenářské gramotnosti má v Česku 52 procent Čechů se základním vzděláním, což je o 11 procent více než u absolventů učiliště. Výsledky tak podle Röschové nenasvědčují, že by učiliště dobře připravovala studenty na nynější dobu.
Méně oborů na školách
Resort Mikuláše Beka (STAN) pro zlepšení dovedností představil Strategii 2030+. „Jde například o inovaci oborové soustavy či revizi rámcových vzdělávacích programů. Zároveň ministerstvo připravilo nový obor Lyceum, který doplní nabídku oborů všeobecného vzdělávání,“ informoval Patrik Kubas. Součástí změn je také zeštíhlení počtu nabízených oborů na středních školách – těch je nyní zhruba 280. Cílem změn, k nimž by mohlo dojít v roce 2029, je zpřehlednění studijní nabídky a lepší příprava na profesní život.
Podle sčítání lidu v roce 2021 mělo střední vzdělání včetně vyučení bez maturity 31 procent obyvatel Česka starších 15 let, středoškolské vzdělání s maturitou a vyšší odborné vzdělání 32,5 procenta a vysokoškolské vzdělání 17,6 procenta lidí.
