Holky z devadesátek by to v tělocviku směle nandaly stejně starým klukům současnosti. Závěry školní inspekce ohledně pohybové zdatnosti nynějších školáků ale spíš naznačují, že s tělesnou zdatností a dožitím se vysokého věku to asi nebude tak horké.
Jde spíše o to, že stoletých stařenek a staříků sice budeme mít víc, jenže gratulace ke stým narozeninám asi budou přijímat z lůžka, možná z vozíku. Také duševní zdraví možná nebude stoprocentní. Problémy však vidí Češi i v tom, zda na život ve stáří budou mít prostředky.
„Každý čtvrtý obyvatel se stane do svých osmdesáti let závislým na druhých a Češi bohužel často nevědí, co taková finanční realita dlouhodobé péče obnáší,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny. Pokud nemá dostatečné finanční zázemí celá jeho rodina a dotyčný bude hledat střechu nad hlavou v pobytovém zařízení, musí mít buď vysoký důchod, nebo hojně naspořeno.
Střední délka dožití
|
„Například jen částečná asistence v domácím prostředí vyjde až na dvacet tisíc korun měsíčně. Za celodenní péči ve specializovaném zařízení pak snadno zaplatíme až dvojnásobek,“ nastiňuje syrovou skutečnost produktový ředitel Korejs.
Statistiky ale naznačují, že trend staletých v Česku nemusí být stoupající. Až do loňska se prodlužovala střední délka dožití. U mužů to bylo něco málo přes 76 let, u žen dokonce více než 81 roků. Pandemie covidu však tento trend narušila, lidé byli méně fyzicky aktivní a to mělo dopad i na jejich zdraví. „Loni se pozitivní trend náhle zlomil, mužům klesla naděje na dožití o rok a ženám o 0,7 roku,“ upozorňuje Michal Vrablík, zástupce přednosty III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Praha. „Méně pohybu znamenalo, že po několika letech šla váha Čechů nahoru,“ doplňuje obezitolog VFN Martin Matoulek.
