Více než čtvrtina malých a středních podnikatelů a firem používá pro své podnikání cizí zdroje financování. Jedná se o různé druhy půjček a úvěrů. Celá řada odvětví by bez cizích zdrojů nebyla schopná existovat, vyplývá z analýzy ČSOB.
Srovnání s EvropouDvě třetiny Čechů nejsou schopné platit včas, jelikož v době splatnosti nemají dostatek potřebných financí. Podobně jsou na tom Slováci (68 procent). Se závažným nedostatkem financí v Česku bojuje 47 procent dlužníků. Nadměrné dluhy nejvíce zatěžují obyvatelé Ruska a Belgie (62 procent). |
Problém ale je, že na dluh žije také velké procento běžných lidí v soukromí. Podle průzkumu platební morálky pro společnost EOS KSI neplatí téměř pětina českých spotřebitelů za služby či zboží včas. Opozdilým zákazníkům trvá účty v prodlení vyrovnat průměrně 14 dní. Češi své jednání nejčastěji odůvodňují aktuálními finančními problémy (dvě třetiny dotázaných) či špatnou pamětí (40 procent). Stále více zákazníků své závazky ale neplatí záměrně. Úmysl neplatit a výmluvy české firmy zaznamenávají u každého druhého dlužníka. Oproti loňsku přibylo takovýchto spotřebitelů v Evropě o téměř 90 procent.
„Se zákazníky, kteří se tímto způsobem vyhýbají odpovědnosti za dluhy, se setkáváme stále častěji,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI, a dodává: „Jedenáct procent firem přiznává, že nemá standardizovaný proces vymáhání dluhů. Firmy by nezaplacené účty neměly podceňovat. Čím později je s klienty řeší, tím menší šance na zaplacení mají.“
Velká část platu na dluhy135 Před dvaceti lety dlužil každý Čech průměrně deset tisíc korun, nyní je to 135 tisíc. Z částky, kterou jsme v roce 1997 za rok vydělali, činil dluh osm procent. Dnes je to ale již 40 procent. Nějakou půjčku má podle průzkumu CVVM až 47 procent Čechů. |
Celkový dluh Čechů dosáhl nového rekordu. Na konci třetího čtvrtletí letošního roku šlo téměř o 2,1 bilionu korun. Vyplývá to z údajů bankovního a nebankovního registru klientských informací. Hlavním důvodem, proč dluhy rostou, jsou hypotéky, respektive vyšší ceny nemovitostí. Na dlouhodobém dluhu se největší měrou podíleli Pražané (309 miliard korun). „Vysoký objem dluhu u Pražanů je dán specifickou situací na pražském realitním trhu a#také tím, že ceny nemovitostí jsou zde výrazně vyšší než ve zbytku republiky,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Průměrná částka dlouhodobého dluhu připadajícího na jednoho klienta v Praze činí 2,6 milionu korun, tedy o milion korun více, než je celostátní průměr. Praha má také nejvyšší podíl dlouhodobého dluhu na jednoho obyvatele, konkrétně 241 tisíc korun.
