Právě pěnici černohlavou má ČSO ve svém logu – udělením čestného titulu tak chtějí ornitologové upozornit na sté výročí organizace, která se od svého vzniku v roce 1926 nepřetržitě věnuje ochraně ptáků, jejich výzkumu i popularizaci ornitologie.
Mládě pěnice černohlavé
Přizpůsobila se prostředí
Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Druhový název černohlavá pak odkazuje k černé čepičce samce, zatímco samice má temeno hlavy rezavě hnědé.
Hnízdo pěnice černohlavé
Původně lesní druh se dokázal přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností, a dnes se s ním běžně setkáváme i v městských parcích a zahradách. Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří.
Neplést si se sýkorkou babkou
Pěnice černohlavá je nenápadný pěvec, o něco menší a štíhlejší než vrabec. „Jejím typickým znakem je výrazná čepička na temeni. U samic a mláďat je skořicově hnědá, zatímco u samců během dospívání získává charakteristickou černou barvu. Obě pohlaví tak od sebe na první pohled snadno rozeznáme,“ říká Alena Klvaňová z ČSO.
Samec pěnice černohlavé na bezinkách
Díky výrazné čepičce si pěnici černohlavou nelze splést s žádným z podobných nenápadných hnědých či šedých ptáků, včetně ostatních druhů pěnic. „Méně zkušení pozorovatelé si mohou černohlávka splést se sýkorou babkou nebo sýkorou lužní, které mají rovněž černou čepičku.
Zatímco u sýkor však čepička překrývá celé oko, u pěnic sahá pouze k jeho hornímu okraji. Navíc mají oba druhy sýkor pod zobákem výrazný černý podbradek,“ vysvětluje Klvaňová.
Samec pěnice černohlavé
Pěnice se řadí mezi naše nejlepší zpěváky
Čím však pěnice skutečně vyniká, je její bohatý, flétnový a optimisticky laděný zpěv. „Zcela po právu ji řadíme mezi naše nejlepší zpěváky. Samci se nejčastěji ozývají z křovin a do svého zpěvu často začleňují motivy dalších druhů, například kosa černého, pěnice slavíkové nebo slavíka obecného. Kromě melodického zpěvu je pro černohlávka typický i zřetelný, tvrdý kontaktní hlas ‚tek-tek‘, připomínající škrtání oblázků o sebe,“ popisuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Pěnice černohlavá se krmí i pylem.
Titul pták roku uděluje ČSO obvykle druhům, které jsou veřejnosti dobře známé a s nimiž se může setkat ve svém okolí. „Pěnice černohlavá je příkladem druhu, který se dokázal dobře přizpůsobit změnám prostředí. Z původních křovin v lesích a v polních remízech snadno pronikla i do parků, zahrad a městské zeleně. Její přizpůsobivost přispívá k tomu, že se jí daří.
Od 80. let minulého století, kdy se ptáci začali pravidelně systematicky sčítat, se její populace ztrojnásobila, a to jak v Česku, tak na celoevropské úrovni. V Česku s počtem 1,5–2 miliony hnízdních párů patří do první pětice nejpočetnějších druhů,“ uvádí Vermouzek.
