Lidem, kteří budou půl roku bez práce, se sníží příspěvek na živobytí. Místo životního minima dostanou jen existenční minimum. Jinak řečeno – místo 3410 korun budou dostávat 2200 korun. Pokud se budou chtít dostat „na své“, musí si to odmakat. Změnu zavedla novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta začala platit včera. Novela po letech vrací do hry i takzvanou veřejnou službu.
Už to tu jednou byloOd roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) povinnou veřejnou službu. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil. Podle kritiků má současná novela blízko k té exministra Drábka. Podle nich nová pravidla k práci příliš motivovat nebudou. Příjem lidí, kteří odpracují 20 hodin, se totiž vlastně nezmění. Lidé by si tak mohli stěžovat na to, že pracují zadarmo. Navíc také hrozí, že míst pro veřejnou službu nebude dostatek. |
„Cílem novely je mimo jiné, aby lidé, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, neztráceli pracovní návyky,“ říká obhájce novely senátor Miloš Vystrčil z ODS. Tento argument ale neuznává Alena Zieglerová, vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu sociální inkluze.
Je to blud
„Snad největší blud ohledně návratu veřejné služby do praxe je ohledně motivace nezaměstnaných k návratu do práce, respektive argumentace nutností udržet jejich pracovních návyky,“ domnívá se Zieglerová.
Podle ní k udržování těchto návyků slouží veřejně prospěšné práce, za něž je někdy veřejná služba zaměňována. „Je to podobné. Lidé mají na sobě vesty a v rukou zpravidla lopaty a košťata, ale stejné to není. Jedni dostávají za svou práci mzdu, zatímco ti druzí pracují zdarma,“ říká Zieglerová.
Tím naráží na to, že lidé, kteří budou vykonávat veřejnou službu, sice dostanou peníze, ale nebude to nijak závratná částka. Pokud nezaměstnaný odpracuje alespoň 20 hodin měsíčně, dostane stejně peněz, jako dostával onen půl rok, kdy byl bez práce. Za 30 hodin práce by pak měli nezaměstnaní dostat o 605 korun více.
Nové opatření se nedotkne seniorů, invalidů či rodičů na rodičovské. Ostatní budou muset projevit alespoň nějakou snahu. „Jestliže je někdo zdravý a práce schopný a je na dávkách za okolností, kdy je u nás nejnižší nezaměstnanost v Evropě, tak to znamená, že se práci spíš vyhýbá. Pokud nepůjde pracovat, bude za to na dávkách postižen,“ uvedla ministryně práce Michaela Marksová.
Veřejnou službu mohou mít radnice, neziskové organizace či charity. Podle Marksové to neznamená, že lidé budou jen v oranžové vestě zametat. Podle své kvalifikace mohou pomáhat s administrativou na úřadu, provádět opravy ve školách, rozvážet seniorům jídlo či pomáhat v domácnostech. Podle úřadu práce o veřejnou službu projevila zájem už desetina obcí, které mají veřejně prospěšné práce. Úředníci o zřízení míst začali už jednat s radnicemi i jinými institucemi.
