Popište nám vaši cestu do CNN Prima NEWS?
Studovala jsem multimediální žurnalistiku a mediální studia a ze všech formátů mi zpravodajství bylo vždy nejblíž. Za posledních osm let jsem si kromě práce v různých českých televizích a redakcích vyzkoušela třeba i práci na ministerstvu, ale před necelými čtyřmi lety jsem zakotvila jako politická reportérka tady a mám pocit, že tak to má být a jsem tu správně.
Před časem jste přijala roli moderátorky Nového dne. Která témata podle vás ráno nejlépe probudí diváky?
V tom máme naprosto jasno. Divák se od nás ráno musí dozvědět prostě všechno. Všechno, co by se mu mohlo hodit, co by ho mohlo pobavit a co mu pomůže se rychle zorientovat. My se staráme o to, aby to bylo příjemné a aby nebyl zahlcený balastem a zbytečnými informacemi, protože na to po ránu nikdo není zvědavý. Když se ptáte na konkrétní témata, tak ráno se snažíme, aby ve vysílání Nového dne bylo vždy něco o zdraví, o bezpečnosti třeba na silnicích, nabízíme tipy, jak ušetřit, ale i co dělat ve volném čase, přehled nově platných pravidel a zákonů a tak dále. Aktuální zpravodajství je pro nás samozřejmostí.
Působíte i jako politická reportérka, například ve volebních štábech. Jak vnímáte atmosféru v nich?
Ve volebních štábech je neskutečně napjatá atmosféra! Politici tam mají často nervy doslova na pochodu, jde jim o to, jestli se udrží ve svých křeslech, jestli získají nové pozice a moc, a nás novináře zajímá, jak se budou chtít starat o naši zemi a jestli budou umět splnit to, co měsíce a roky občanům slibují. To všechno se v těch dnech na následující roky rozhoduje, často to napětí a sčítání trvají až do noci, a tak dlouho se někdy ani politici nevydrží přetvařovat.
Kdy jste nervóznější? Ve studiu při živém vysílání, nebo při živých zpravodajských vstupech?
Pořad Nový den vysíláme prakticky v kuse tři hodiny, živé vstupy z terénu jsou třeba jen na pár minut, ale oboje má svoje a trochu nervózní jsem vždycky, jsem totiž puntičkářka a chci, aby to bylo perfektní. Nutí mě to si udělat o to pečlivější přípravu, abych si byla jistá, že se na sebe a na svoji paměť můžu spolehnout. Čísla, data a částky si vždy raději napíšu barevně do poznámek, je to takový tahák, který i diváci vidí, že máme na papíře nebo v počítači. Někdy ho ani nevyužiju, ale jistota je jistota. Nervózní bývám trochu před rozhovory v angličtině.
Komunikujete s kolegy z Ameriky, že?
Spojujeme se s kolegy ze CNN z USA nebo třeba z Velké Británie, jindy zase natáčím třeba v Bruselu a například francouzský přízvuk dokáže člověka potrápit, i když angličtinu ovládá. Celkově si myslím, že trocha nervozity, nebo spíš takového toho napětí, je při naší práci zdravá, člověka to udržuje ve střehu. Pokud někdo říká, že ani na vteřinu před živým přenosem nervózní není, přijde mi, že mu na tom moc nezáleží. Ale možná se pletu.
Politická témata tedy přinášíte i ze zahraničí. Jaký byl váš největší zážitek?
V dubnu jsem byla v sídle amerického prezidenta v Bílém domě. Bylo to kvůli návštěvě českého premiéra ve Spojených státech, kterou jsem tam s kameramanem Standou Bašteckým měla na starost. Těžko to vysvětlit, je fakt, že lidé v mém věku mívají většinou jiné sny, ale pro mě jako politickou reportérku byla Oválná pracovna nejen velká zodpovědnost, ale i splněný sen.
Cestujete i jen pro zábavu?
Cestuju moc ráda, s nadsázkou říkám, že možná kdybych cestovala méně, tak jsem si už našetřila na byt v Praze. Což je vzhledem k těm vysokým cenám bytů samozřejmě nesmysl. Miluju Itálii. A s kamarádkou občas vyrazíme někam dál na lowcost dobrodružnou dovolenou. Před pár lety jsme například byly s batohem v Guatemale, kde jsme třeba přespaly na sopce. Po cestě jsme se zastavovaly i ve Washingtonu DC a já jí venku za plotem u Bílého domu říkala, jak moc chci jednou pracovně právě do Oválné pracovny.
Co děláte ve volném čase?
Ráda chodím do přírody, oblíbila jsem si Krušné hory. Když můžu odjet z Prahy na víc dnů, vyrážím za rodiči na Hanou. Ať už je to ve městě, nebo na vesnici, nejradši jsem ale vždy venku. S rodinou a kamarády rádi chodíme do letního kina. Mimochodem to se mi letos propojilo i s prací, protože budu uvádět další ročník Paramount MAX kina u obchodního centra na Černém Mostě, kam vás tímto zvu!
Viděla jste seriál Dobré ráno, Brno!, který pojednává o vysílání ranního pořadu? Nastala v něm nějaká situace, u které jste si řekla, že nápadně připomíná realitu vaší profese?
Viděla jsem jeden díl, ale moc mě to nechytlo, tak nevím.
Psí kino
|
