K narozeninám si nadělíte pořádnou výzvu. Co vás k tomu inspirovalo?
K nápadu vydat se na elektrokole na Nordkapp mě přivedlo hned několik důvodů. Prvním byl ten, že když byla dokončena cyklostezka vedoucí Mělníkem, všiml jsem si, že je součástí Evropské dálkové cyklotrasy EuroVelo7 spojující nejsevernější bod Evropy Nordkapp s nejjižnějším na Maltě. A protože již několik let jako důchodce mající čas chodím po evropských dálkových a poutních trasách, zlákala mě i tato cesta.
Proč jste zvolil elektrokolo?
Když jsem jel před dvěma lety z německého Cuxhavenu do Čech podle Labe, nemohl jsem si nevšimnout, že mě na rovině předjíždějí na elektrokole i daleko starší důchodci, než jsem já. Po této cestě jsem si elektrokolo s manželkou také pořídil a oba jsme podlehli jejich kouzlu. Díky němu objevujeme i kopcovité terény, kterým jsme se dříve vyhýbali.
Vaše cesta měří přes 4300 kilometrů. To je docela porce! Věříte, že dojedete do cíle?
Konec cesty neplánuji, mám rád výpravy s otevřeným koncem. Každá cesta mě překvapí mnoha proměnnými. Může se zhoršit počasí, což je na severu obvyklé. Navíc, rád poznávám zajímavé věci kolem a místa a píši o nich na svém blogu, mnohdy mě zastaví příjemná setkání s lidmi. Snažím si každou cestu maximálně užít a zažít, za ničím se nehoním. Tentokrát přece jen ale jeden limit mám. Je to datum 7. září, kdy bude mít můj syn svatbu.
Po cestě chce Lubomír Brož elektrokolo vydražit na dobročinné účely.
Jak se na takovou cestu připravujete fyzicky i logisticky?
Snažím se, aby přirozený pohyb, to je chůze i jízda na kole, byl součástí každého mého dne. Rozhodně své tělo nemučím v posilovnách. Pokud jde o logistiku, ta není v mém případě složitá. Jezdím se stanem, a tak nemusím moc plánovat. Kam dojedu, tam dojedu. Řídím se spíše tím, jak se ten den cítím. Dále mi na této cestě určitě pomohou jako vždy mapy.cz a trasa EuroVelo7 má také svou aplikaci, ve které vidím přehledně, jak daleko to mám do nejbližšího města či vesnice, a podle toho chci dělat zastávky a dobíjet kolo.
Na co se během cesty nejvíce těšíte a z čeho máte respekt?
Na cestě se těším prakticky na všechno, co uvidím a zažiji a také co ochutnám, protože gastronomie je také mým velkým koníčkem a rád ochutnávám nové pokrmy. Některé z nich pak přenáším i do svého domácího kuchařského repertoáru. Respekt mám pouze z jedné věci, z defektu. Doufám, že mě tyto situace nebudou provázet, nejsem příliš manuálně zručný.
Proč většinou cestujete pouze s batohem a stanem?
Tento styl cestování mi poskytuje více svobody, jak časové, tak finanční. Navíc severní Evropa je pro tento druh nocování naprosto ideální, protože tu prakticky nejsou žádné překážky. Mají zde takové pravidlo, které Švédové nazývají allemansträtten, což je právo volného pohybu, a to i na soukromých pozemcích. Pokud člověk nezasahuje do soukromí majitele, může stanovat nebo spát pod širákem jednu až dvě noci mimo oplocené pozemky, sbírat lesní plody, koupat se a rybařit. Důležité je nerušit, být ohleduplný a neškodit.
Cestu plánujete dokumentovat a pravidelně sdílet pravidelně. Kde vás budou moci čtenáři Metra sledovat?
Svou cestu budu dokomentovat každý den na facebookové stránce Po cestách klikatých světem i životem a na instagramovém účtu @pocestachklikatych a nově jsem zřídil i YouTube kanál, kam budu postupně dávat videa ze své cesty i z těch dalších.
Vaším cílem je inspirovat i další seniory k aktivnímu životu. Co byste vzkázal těm, kteří s něčím podobným váhají?
Vzkázal bych to, že cestování nemusí být, jak si mnozí myslí, drahé. Ani neznalost jazyka nemusí být v dnešní době technologií překážkou. Cestování je obohacující, inspirující, rozšiřuje obzory, prohlubuje porozumění jiným kulturám a obohacuje život o jedinečné zážitky i osobní růst.
Projekt má i charitativní rozměr. Po návratu chcete vydražit kolo. Komu výtěžek pomůže?
Vydražené kolo pomůže dětem z dětského domova v Ústí nad Labem-Střekově. Vybral jsem jej i z toho důvodu, že je kousek od trasy, kterou pojedu.
