„Každý rok kupuji nocleženky, a to mi řekněte, jak oni si je odebírají,“ zmínila se Iveta, když se zase začalo v těchto dnech mluvit o již pravidelném prodeji „vstupenek“ do nocleháren pro bezdomovce. Je jí divné, že je koupí třeba v listopadu a první esemeska potvrzující využití jedné z nich přijde třeba až za měsíc nebo dva.
Nocleženky ubytují, ale pomohou i s vybavením
Dobrovolné příspěvky od veřejnosti, které potom umožní lidem z ulici prožít alespoň ty nejhorší zimní mrazy v teple, se staly již oblíbenou formou pomoci lidí lidem a příští rok oslaví již desáté narozeniny.
„Nocleženky mají vlastně pořadové číslo podle toho, jak je lidé nakoupí, a pak se odesílají do jednotlivých center podle toho, jak je zrovna potřebují,“ vysvětluje Jakub Roun, vedoucí oddělení komunikace a fundraisingu Armády spásy, jak je to s tím, že někdo se dozví o své nocležence dřív a někdo později. Když jich je v dané chvíli na účtu hodně, ty poslední musejí přirozeně čekat „v řadě“.
Po letech na ulici se potkal s příbuznými
Odhady
|
„Já jsem takovej kuba, proto jsem rád, když mi někdo pomůže se vyznat a doprovodí mě třeba na chemoterapii,“ říká o sobě s úsměvem Milan, o němž píšeme v úvodu článku. Naráží na pomoc sociálních pracovníků Armády spásy, kteří ho kdysi navedli při terénním monitoringu bezdomovců do jednoho ze dvou pražských sociálních center. Také díky nocleženkám se mohl v zimě nejen vyspat v teple, ale zajistit si i základní hygienu, najíst se a dostat se ke zdravotní péči. Lékaři u něho diagnostikovali rakovinu plic, v současnosti probíhá léčba. Lidé z centra mu ale pomohli i se získáním nových dokladů, s jejich pomocí se mu podařilo kontaktovat příbuzné, o nichž neměl zprávy. „Tak se teď občas konečně vídáme,“ říká Milan spokojeně.
Nocleženky, jak upozorňuje Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy, neslouží pouze k ubytování lidí bez přístřeší v zimním období. „Dotace pro sociální oblast tohoto typu mají přísná omezení, takže peníze z nevyužitých nocleženek se využívají třeba na obnovu zařízení nízkoprahových center, k pořízení nového vybavení nocleháren nebo na nákup jídla,“ říká Krupa. Právě jídlo a pití pod kategorii příspěvků na nocleh nespadá, „neprospané“ peníze tak dávají každému, kdo v zimním období v noclehárně přespí, přidanou hodnotu.
Peníze na ulici
|
Také povodně „vyrobily“ bezdomovce
Zavedený systém sociální pomoci, navíc nedlouho před začátkem zimního období, narušily silné deště a následně záplavy. „V Krnově, který byl kompletně pod vodou, jsme přišli o jedno z center. Přesto se až zázračně podařilo i tak zajistit, s blížící se zimou, možnost, kde lidé najdou v mrazech azyl,“ připomíná Jan František Krupa. Nezakrývá, že v oblastech, kde byly záplavy obzvláště ničivé, upozorňovali lidé, kterým voda třeba i kompletně zničila bydlení, že také oni jsou vlastně bezdomovci. Bylo to v okamžicích, když sociální pracovníci hledali nějaké řešení a pomoc pro „své“ bezdomovce. „Byla to naprosto přirozená reakce,“ vysvětluje Krupa a dodává, že do vyklízení a obnovy center ve vyplavených oblastech se podařilo zapojit i lidi bez přístřeší. Řada bezdomovců mohla v těchto regionech využít noclehárny i mimo obvyklou otevírací dobu.
Podeváté
|
