Volby do zastupitelstev obcí se uskuteční v pátek 9. a sobotu 10. října 2026, kdy si všech 6 373 obcí a městských obvodů v České republice zvolí nové zastupitelstvo.
Z něj následně vzejde i starosta – ten nemusí být nutně nový, jelikož žádný předpis nijak neomezuje počet funkčních období. Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy o volbě a mandátu starostů.
Obsah |
Kdo se může stát starostou
Pro zájemce o post starosty platí stejné podmínky jako pro běžné zastupitele. Zákon nevyžaduje žádné specifické vzdělání nebo předchozí zkušenosti.
Podmínky kandidatury do zastupitelstvaKandidovat do zastupitelstva obce může takřka kdokoli. Pro občany České republiky platí jen několik podmínek:
Stejné podmínky platí i pro všechny občany Evropské unie, kteří mají v dané obci přechodný nebo trvalý pobyt. |
Pro aspiranta na pozici starosty je proto po úspěchu v samotných volbách stěžejní zejména podpora dalších nově zvolených zastupitelů.
Jak je starosta volen
Starostu nevolí občané obce přímo, stát se jím tedy nemusí například lídr kandidátky nebo kandidát, kterého občané zakřížkováním (tedy preferenčními hlasy) posunou na první místo.
Kolik jmen může být na kandidátcePočet volených zastupitelů se přímo odvíjí od velikosti dané obce či městské části. Velikost zastupitelstva stanovuje paragraf 68 zákona o obcích číslo 128/2000. Jedinou výjimkou je Praha, jejíž zastupitelstvo může mít až 70 členů.
Konečné rozhodnutí o počtu volených členů je na samotném zastupitelstvu. |
Ze svého středu jej na první – tedy ustavující – schůzi vybírají nově zvolení zastupitelé. Ti na stejné schůzi rovněž skládají slib a určují také místostarostu a obsazují i případné další funkce. Sejít se musí nejpozději 25 dní po vyhlášení výsledků voleb – pokud ty nejsou soudně napadeny.
Finální podoba vedení dané obce tedy závisí na povolebních jednáních, během kterých mohou vzniknout i koalice. S udělením mandátu starosty musí souhlasit nadpoloviční většina zastupitelů. Hlasování může probíhat veřejně i tajně.
Jak dlouhé je funkční období starosty?
Funkční období starosty je odvozené od funkčního období celého zastupitelstva – dle Ústavy je tedy čtyřleté. Zastupitelé o své mandáty přichází dnem voleb, u starosty však platí jedna výjimka. V rámci takzvaného překlenovacího období dál vykonává své povinnosti, dokud není na první schůzi zvolen starosta nový.
Volby 2026: Kde se volí do Senátu a kdy se letos konají komunální volby |
Výjimkou je pouze mimořádné odvolání zastupitelstvem či rezignace z funkce. Obec poté přechodně řídí místostarosta a na uvolněný post následně proběhne nová volba. Pokud starosta zároveň složil mandát zastupitele, na jeho místo nastupuje první z náhradníků.
Jaký má starosta povolený souběh funkcí
Neslučitelnost funkcí se dle Ministerstva vnitra posuzuje u všech zastupitelů stejně, nezávisle na jejich konkrétní funkci. Omezení je v praxi jen dvojí – zastupitel nesmí být zároveň:
- zaměstnancem daného obecního úřadu (výjimkou je pracovní náplň mimo státní správu a funkce nejmenované starostou – například údržbáři nebo řidiči);
- zaměstnancem pověřeného obecního úřadu, krajského úřadu nebo finančního úřadu.
Neslučitelnost posuzuje zastupitelstvo dané obce, zasáhnout může i nadřízený krajský úřad.
Uvolněný a neuvolněný starosta
Starosta svou funkci může vykonávat ve dvou formách – jako uvolněný a neuvolněný.
- Uvolněný starosta svou funkci vykonává na plný úvazek. Je proto trvale uvolněn ze zaměstnání a jeho příjmy tak pocházejí zcela z rozpočtu obce. Paradoxně smí podnikat, byť s řadou omezení – musí se vyvarovat střetu zájmů a podnikání nesmí narušit výkon funkce.
- Neuvolněný starosta svou funkci vykonává při zaměstnání nebo podnikání – má však právo na pracovní volno s náhradou platu nebo ušlého výdělku. Obec mu tedy vyplácí nižší poměrnou odměnu. Tento systém funguje zejména v menších obcích.
Zda bude starosta svou funkci vykonávat jako uvolněný nebo neuvolněný, určuje přímo zastupitelstvo. Rozhoduje na základě velikosti obce, a tedy předpokládaného pracovního vytížení starosty.
Jaké jsou odměny starostů
Výše odměny, na niž má starosta za výkon své funkce nárok, se odvíjí od počtu obyvatel obce. Odměny pro uvolněné a neuvolněné starosty se liší.
Koeficient sloužící pro přesný výpočet se v návaznosti na oba údaje pohybuje od 0,7 do 3,5 násobku takzvané základny pro výpočet odměn. Tu každoročně vyhlašuje Ministerstvo vnitra na základě průměrné hrubé mzdy. Pro rok 2026 činí 48 147 korun.
| Počet obyvatel obce nebo městské části | Uvolnění | Neuvolnění |
|---|---|---|
| do 300 | 1,211 | 0,726 |
| 301 - 600 | 1,360 | 0,816 |
| 601 - 1 000 | 1,573 | 0,944 |
| 1 001 - 3 000 | 1,751 | 1,051 |
| 3 001 - 5 000 | 1,868 | 1,121 |
| 5 001 - 10 000 | 2,040 | 1,224 |
| 10 001 - 20 000 | 2,211 | 1,326 |
| 20 001 - 50 000 | 2,413 | 1,448 |
| 50 001 - 100 000 a územně nečleněná statutární města | 2,621 | 1,573 |
| 100 001 - 200 000 a územně členěná statutární města | 2,845 | 1,707 |
| nad 200 000 | 3,451 | 2,070 |
Koeficienty, z nichž se výsledná výše odměn na výkon funkce počítá, stanovuje příloha zákona o obcích číslo 128/2000.
Odměna uvolněných starostů
Odměny pro uvolněné starosty jsou pevně dané a odvíjí se pouze od koeficientu založeného počtu obyvatel. Pohybují se v rozmezí od 58 306 do 166 155 korun.
Například uvolněný starosta středočeských Černošic se 7 465 obyvateli má měsíčně nárok na 98 220 korun. Hlava sousedních Dobřichovic s 3 716 obyvateli pak za výkon své funkce dostává 89 939 korun. Ve vedlejších Letech, kde žije 1 559 obyvatel, je výše odměny 84 305 korun.
Odměna neuvolněných starostů
Výpočet výše odměn pro neuvolněné starosty je komplikovanější. Zákonem stanovený koeficient slouží pouze k vypočtení maximální výše, kterou může za výkon funkce dostat.
Zároveň platí, že má nárok na odměnu v rozmezí od 0,3 do 0,6 násobku odměny, která by v obci náležela uvolněnému starostovi. Konečnou výši odměny neuvolněného starosty určuje zastupitelstvo obce.
Pro představu: ve výše zmíněných Černošicích se výše odměny neuvolněného starosty pohybuje od 29 466 do 58 932 korun měsíčně. Rozsah odměny v Dobřichovicích je stanoven od 26 982 do 53 973 korun, v Letech pak od 25 292 do 50 603 korun.
Krácení odměn starostů
Novela zákona o obcích zavedla od počátku roku 2026 krácení odměn. K těm se přistupuje v případě souběhu funkcí – tedy u neuvolněných starostů, kteří jsou zároveň poslanci, senátory či členy vlády.
Takoví starostové mají dle zákona nárok na vyšší z obou odměn, například poslaneckou. Obec pak může za starostování „doplatit“ maximálně 40 procent odměny, která by jim náležela pouze za výkon funkce neuvolněného starosty.
