Zřejmě nejznámější česká lékařská „celebrita“ přes kouření, respektive nekouření, je Eva Králíková. Desítky let se věnuje léčbě kuřáků, učí je, jak odvykat silné tabákové závislosti. Ale i ona si kdysi ráda zapálila. „Moje první cigareta byla odporně chutnající zapařená sparta na zapáchajícím záchodku na gymnáziu. Bohužel jsem tento hnusný zážitek překonala a příležitostně jsem kouřila od nějakých šestnácti do třiadvaceti let,“ prozradila kdysi Lidovým novinám.
Netvrdnou jenom játra. Může to postihnout i plíce
Nemusejí si vyslechnout zlověstnou diagnózu, že jejich plíce zasáhl zhoubný nádor. Kuřák ale může od lékaře slyšet, že za dýchavičnost může skutečnost, že mu zkrátka tuhnou plíce a zmenšuje se plocha, která je schopná dýchat. Je to, jako když si na zahradě vybetonujete parkovací plochu pro auto a jak si kupujete stále větší a větší vozy, přidáváte i beton, aby se vůz nepropadl do hlíny. Plíce tvrdnou a zajizvují se.
Obnova plicní tkáně už potom není možná. Pokud nemocný, jehož trápí zadýchávání se a silný kašel, včas nevyhledá odbornou pomoc, směřuje ke konečnému výsledku. Udusí se. „U včasně objevené nemoci máme možnosti, jak postup zpomalit, nebo dokonce zastavit,“ připomíná Martina Šterclová, předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Zmíněné jizvení plic, odborně zvané idiopatická plicní fibróza (IPF), postihuje momentálně až osmdesát procent všech českých kuřáků. Šterclová říká, že na vzniku tohoto onemocnění se podílejí i další faktory. Ale převažuje u kuřáků. A to bývalých i současných. „Mezi časné projevy IPF patří pocit nedostatku kyslíku a kašel. „Nemoc lze poměrně snadno rozeznat už při poslechu fonendoskopem, v plicích slyšíme zvuk, který připomíná chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Pacienti také často mívají paličkovité prsty s vyklenutými nehty ve tvaru hodinových sklíček,“ vysvětluje Martina Šterclová.
Někdy se nádor může ukrýt
I další odborníci přes plíce potvrzují, že IPF je i není kuřáckou nemocí. „Může postihnout i nekuřáky, velkou roli bude hrát genetika. Na druhou stranu je to onemocnění poměrně vzácné a i u těžkých a dlouholetých kuřáků se toto onemocnění nemusí vůbec vyvinout,“ připojuje se do diskuse Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. Riziko případného rozvinutí nemoci se může významně snížit, jedině když kuřák se závislostí skoncuje.
Tato fibróza, pokud už ji pacientovi zjistí, může někdy vést k přehlédnutí těžšího onemocnění, rakoviny plic. „Až u dvaceti procent lidí s IPF se přitom vyvíjí v průběhu nemoci karcinom plic. Důvodem je jizvení plicní tkáně, které s sebou nese vyšší riziko vzniku nádorového bujení. Pokud se malý nádor v terénu fibrózy přehlédne, není pak možné jej operovat, možnosti jiné léčby, třeba ozáření nebo cílená biologická léčba, jsou u pacientů s plicními fibrózami velmi omezené,“ varuje Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Nebezpečné onemocnění má víc tváří
|
Strážce streamu
