Z průzkumu, který pro vás zpracovala agentura STEM/MARK, vyplývá, že se lidé tvrdého lockdownu obávají. Ten by mohl zapříčinit nedostatek potravin. Je tomu skutečně tak?
My jako zemědělci a potravináři nechceme strašit, že k výpadkům potravin skutečně dojde. Nicméně s ohledem na situaci je možné, že nějaké výpadky budou. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství se třeba nahrazují velmi těžce. Jen v případě podniků, které jsou sdružovány pod IZPP, by mohlo dojít k výpadku české domácí produkce například u mléka a mléčných výrobků o více než 25 procent, u vepřového masa o více než 60 procent, u drůbežího masa o více než 70 procent. Dále by došlo k významnému výpadku i u ovoce, zeleniny, brambor, ale také u jiných komodit. Pro zabezpečení rostlinné a živočišné výroby je nutné mít k dispozici kvalitní pracovní sílu, která pracuje sedm dní v týdnu, a důležitost těchto lidí je nutné zabezpečit přednostním vakcinačním programem proti covidu-19. Pokud by to nebylo zajištěno, bude ohroženo nejen zdraví lidí pracujících v zemědělství a potravinářské výrobě, ale budou ohroženy i dodávky surovin k produkci domácích kvalitních českých potravin.
Jde o to, zda by pak Česko muselo více surovin dovážet. Máte představu, o kolik by se jednotlivé výrobky zdražily?
Pokud bychom museli nahradit dovozem celý výpadek produkce podniků IZPP, došlo by určitě ke zdražení, jak už jsme si vyzkoušeli v minulém roce, zejména v dubnu a květnu až září. Příkladem byla cena jablek. Z 29 korun ještě u českých vzrostla cena na 74 korun za kilogram dovezených jablek, u květáku z 30 až 35 korun za hlávku na 99 korun za hlávku z dovozu. To je realita, když už není k dispozici domácí produkce, ceny potravin se výrazně zvyšují. Takový vývoj by nastal u všech dalších komodit.
Firmy, které jsou pod vaší iniciativou, upozorňují na to, že stát přehlíží důležitost očkovat i lidi z tohoto oboru. Jaké kroky podnikáte, aby došlo k očkování zemědělců?
V současné době byl požadavek na očkování pracovníků v zemědělství a potravinářství iniciován na úrovni ministra zemědělství, který určitě tento požadavek přednesl na jednání vlády ČR. Chápeme, že je důležité očkovat zejména ty, kteří bojují o lidské životy v první linii. Produkce potravin je ale také důležitá. Nepotřebujeme nezbytně naočkovat všechny zemědělce, ale zejména ty, kteří se starají o zvířata a v tuto chvíli zakládají úrodu. Všechny firmy, které jsou sdruženy pod IZPP, jsou schopny s očkováním svých pracovníků pomoci. Pokud budeme doma produkovat méně, pochopitelně se pak bude dovážet více a dá se očekávat cenový nárůst.
Kromě covidu se diskutuje také o novele zákona, která by obchodům nařídila odebírat české produkty. Jaký je v tomto kroku posun?
Novela zákona o potravinách má maloobchodním prodejcům stanovit minimální podíl prodeje domácí české produkce. Pozor, jde jen o prodejny s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečných a nejde ani o specializované prodejny. Nejde ani o celý sortiment všech potravin, ale o přibližně 130 základních potravin. Podíl by měl postupně narůstat z 55 procent v roce 2022 a v roce 2028 a následujících letech by měl být minimálně 73 procent. Novelu zákona bude tento měsíc projednávat Senát, v lednu ji již schválila Poslanecká sněmovna. Novela má hlavně zabezpečit kvalitní, čerstvé domácí potraviny a má posílit domácí české zemědělce a potravináře, ale i zaměstnance v zemědělství a potravinářství, kteří v tomto byznyse tahají za kratší konec provazu. Podobné podmínky již mají třeba ve Franci, kde zákon platí od října 2018 nebo i v Kanadě. Maloobchodní prodejci se brání zvýšit podíl nákupu českého původu na úkor dovozů z jejich mateřských zemí, čímž je jasné, že vyspělé země EU zabezpečují prodej svých potravin nejen na vlastním území, ale i v jiných zemích EU.
Vidíte v tomto možném kroku posun? Mohlo by tím být Česko skutečně alespoň nějakou měrou soběstačné?
Zvýšit podíl českých domácích potravin v maloobchodě bez schválení novely zákona není možné. I když české potraviny dokážeme vyrábět levněji, jsou kvalitnější a čerstvější, nedokážeme je umístit na našem trhu, jelikož naši maloobchodní prodejci jsou v rukou zahraničních producentů a přednostně prodávají několikanásobně více dotované zemědělské a potravinářské produkty. Pokud nakoupí část českých potravin, tak nasadí podstatně vyšší obchodní přirážku a tím uměle zvyšují ceny domácích potravin. Příkladem jsou brambory a výrobky z nich, kde jsme soběstační na 40 procent. V minulosti jsme byli v bramborách soběstační zcela a ještě jsme část produkce vyváželi. A jak je to s cenou? České tříděné brambory maloobchod nakupuje od pěstitelů za 2,20 až 2,50 koruny za kilogram – ale známe případy, kdy byl nákup i pod dvě koruny za kilo – a prodej v „akci“ je 18 korun za kilogram! A jak je to s dovozem? Do ČR bylo například v roce 2019 celkem dovezeno brambor ve slupce a ve výrobcích v objemu 201,2 tisíce tun. A odkud se k nám dovážejí brambory a výrobky z brambor? Zejména z Německa, Nizozemska, Francie, Polska, Egypta, Maroka, Tuniska, Ukrajiny, ale také z Nového Zélandu.
Dá se porovnat kvalita zahraničních produktů s českými?
Česká kvalita je v Česku garantována řadou kontrolních orgánů, které jsou nejen na evropské, ale i světové úrovni. Ze statistických údajů je zřejmé, že Česká republika používá nejnižší podíl chemických ochranných prostředků na hektar zemědělské půdy i nejméně průmyslových hnojiv na hektar ve srovnání se všemi, kteří k nám zemědělské produkty a potraviny dováží. Jde o několikanásobný rozdíl. Z hlediska kontrol produktů v maloobchodním prodeji vychází nejlépe české potraviny. V záchytech kontrolních orgánů Státní zemědělské a potravinářské inspekce je jednoznačně patrné, že naše produkty měly v loňském roce i v těch předcházejících nejnižší nálezy vadných kusů – ve srovnání s dovozem z EU i ze zemí mimo EU.
Tato projednávaná novela má ale i řadu kritiků. Podle nich by nahrávala velkým potravinářským a zemědělským firmám.
Je důležité si uvědomit, že novela nahrává především všem českým zemědělským firmám, což je podle nás dobře. Minimální podíl českých produktů ve velkých obchodech může také podpořit i střední a menší producenty, aby se do těchto prodejen se svým zbožím dostali. Návrhem zákona se bude pravděpodobně zabývat Evropská komise.
Obava z tvrdého lockdownu
|
