Dnes slaví Michal Prokop své 80. narozeniny. Hudebník, jehož hudba oslovuje už několik generací posluchačů, ukázal, že neztrácí sílu. Se svou kapelou Framus Five vydal loni album Ostraka, které se dočkalo hned dvou sošek na hudebních cenách Anděl. Co ho žene kupředu, jaký bude desátý ročník jeho festivalu Krásný ztráty a co chystá na svém tradičním vánočním koncertu? To prozradil v rozhovoru pro deník Metro.
Jaké pocity ve vás to číslo věku 80 vyvolává?¨
Na jednu stranu vděčnost tomu nahoře, že ještě můžu dělat to, co dělám, že na to mám jednak energii, skvělé spoluhráče a spoluautory a že mám věrné publikum, které chodí na koncerty a kupuje si naše nahrávky. Na druhé straně holt ten můj organismus už potřebuje občas servis, není to někdy jednoduché, ale pořád „slyším ten stříbrný vítr“.
Na Benátské! s Impulsem se představil Michal Prokop s kapelou Framus Five. (25. července 2024)
Když se ohlédnete za svou hudební kariérou, je něco, co byste udělal jinak?
Toho by bylo, hlavně v těch sedmdesátých letech... Ale ono to nejde, tak se tím netrápím.
Letos jste získal hned dva Anděly za album Ostraka. Co pro vás tato ocenění po tolika letech na hudební scéně znamenají?
Hodně. Vzhledem k tomu, že jsem už před pár lety dostal Anděla v kategorii Síň slávy, což bývá cena na závěr životní kariéry, jsou tyhle dva Andělé signálem, že ještě pořád opravdu žiju, tady a teď!
Libuši Šafránkovou střídá jiná herecká legenda. Děti z Bullerbynu jsou zpátky v éteru |
Ostraka ukázala, že máte pořád co říct a že vaše hudba oslovuje i současné publikum. Máte ještě chuť hledat nové hudební cesty, nebo vás teď víc láká ohlížet se za tím, co už máte za sebou?
Když stárnete, samozřejmě se stále častěji ohlížíte zpátky, ale to neznamená, že bych neměl chuť k nové práci. Ale já nejsem, a nikdy jsem nebyl, plánovací typ. Impulzy k práci ke mně většinou přicházely odněkud zvenčí, jen je třeba umět jim vyjít včas vstříc.
Když zpíváte písně, které vznikly před desítkami let, vracejí se vám při nich vzpomínky na dobu, kdy vznikly?
Občas ano, už jsem říkal, že čím jste starší, tím vzpomínáte častěji, třeba na lidi, se kterými jste spolupracoval a už tu nejsou. Ale kýčovité nostalgii se bráním, co to jde. Rozhodně u toho neslzím.
Vaše osmdesátiny nebudou jen o jednom narozeninovém večeru. Co všechno chystáte k jubileu?
Něco v rodinném kruhu, to máme šanci se občas sejít, i když není jednoduché dát dohromady všechny. A samozřejmě pak na festivalu, kde to vždycky slavíme s kolegy, i když já už vzhledem k věku na žádné třeskuté oslavy moc nejsem. A v České televizi na ČT art bude v sobotu k vidění ve 20.15 starší dokument Až si pro mě přijdou a po něm premiéra záznamu z našeho vánočního koncertu 2025, který je také na nejnovější desce Live 80, kterou na festivalovém koncertě před tím v pátek pokřtíme.
Michal Prokop získal letos v dubnu při udílení hudebních Cen Anděl za rok 2025 hned dvě prestižní sošky – jako sólový interpret a oceněn byl i společně se svou kapelou Framus Five za album Ostraka.
S kapelou Framus Five fungujete už desítky let. Co vás na společném hraní pořád baví a drží u něj?
Pořád to samé. Muzika sama, i když se proměňuje s časem, kolegové spoluhráči a spoluautoři, publikum, které mě nabíjí, vlastně tohle už jsem všechno říkal, ale klidně to zopakuju.
Zmínil jste festival, tento víkend je před vámi vaše akce Krásný ztráty ve Všeticích. Letos desátý ročník a vy oslavíte osmdesátiny. Jak symbolické pro vás tohle spojení je?
Je to náhoda, že jsou obě ta výročí kulatá. Vlastně asi tak úplně ne, ten první ročník vznikl k mým sedmdesátinám, tehdy byl ještě v Lokti a tam jsme zahráli světovou premiéru skladby Město ER s textem Josefa Kainara společně s Karlovarským symfonickým orchestrem. A taky jsme tam křtili, tehdy novou reedici druhého stejnojmenného alba z roku 1971. Takže jistá symbolika tu asi je.
Tři koncerty v Edenu a nové album navrch. Ewa Farna píše českou hudební historii |
Co pro vás bude na letošním ročníku největším zážitkem?
To se vždycky nechávám překvapit, jestli mě tam něco dostane do kolen. Ale letos by to asi měla být slavná americká rhythm’n’bluesová zpěvačka Mavis Staples, která způsobí mimo jiné i to, že tam nebudu já ten nejstarší účastník. Té už je 87.
Zmiňoval jste, že sérii letošních oslav zakončíte tradičním vánočním koncertem ve Foru Karlín. Prozradíte nám k němu už nějaké bližší informace?
Zatím jen to datum, odehraje se v pondělí 21. prosince. Ostatní si zatím ponecháváme v tajnosti. Nechte se překvapit…
