Kdo by neznal rodinné stříbro streamovací platformy Netflix Láska je slepá. Samozvaný televizní sociální experiment, jehož děj se pokaždé zaměřuje na nezadané jedince, kteří hledají lásku svého života. A také trochu té pětiminutové slávy. Obojí mají najít tak, že se (s všudypřítomnými kamerami za zády) zasnoubí přes zeď s člověkem, a to aniž by jej předtím viděli. Následně to musejí dotáhnout až před oltář.
Tentokrát moderují Emma a Matt Willisovi
První řada britské verze Love is blind, respektive komentář k jejím odvysílaným epizodám, nesměla chybět v naší internetové rubrice Strážce streamu.
Slepí Britové
O Láska je slepá jsem psal už mnohokrát. Jak by také ne, když jsem viděl všech šest dosud odvysílaných amerických sezon, a také spousty neamerických variant, včetně asi nejupřímněji působící japonské. Ty už ale asi všechny nespočítám. Není proto divu, že se mi do všeho toho recenzování a popisování stále toho skoro totožně koncipovaného pořadu začal před časem mírně vkrádat stereotyp.
V případě Love is Blind UK to ale už nehrozí. Normálně je totiž důvod, proč se k pořadu Láska je slepá vracím nejen já, ale i miliony diváků po celém světě, prostý. Tohle guilty pleasure totiž baví takřka univerzálně, a pokud máte podobné oddechovky rádi, každá řada vás i přes pár hluchých míst vždy něčím malinko potěší či v lepším případě překvapí. Vykoupit to ale musíte tím, že zkousnete očividný neduh tohoto pořadu. A tedy, že jsou soutěžící obvykle příliš mladí na podobný závazek, bydlí od sebe moc daleko, či jde očividně o narcisty, kteří se přišli hlavně zviditelnit do telky. O lásku jim jde až v druhém, možná třetím plánu, jestli vůbec.
Sabrina skončí se Stevenem. Nebo ne?
U britské verze to tak skoro není. V mnohém mi připomíná již zmiňovanou japonskou variantu. Perfektně to shrnuje uživatelka doriana.g, a to na portálu Česko-Slovenské filmové databáze csfd.cz.
„Za mě zatím nejlepší série. Všichni kolem třiceti a víc, takže už žádná děcka, minimum po zviditelnění toužících narcistních psychotiků, což je velké osvěžení oproti US a latino verzím. Navíc všichni relativně atraktivní, takže se na ně jednak dobře kouká a druhak, co si budem, zas až tak láska slepá není, že?“ píše doriana.g. UK verze přijde nejsympatičtější a nejupřímnější i uživatelce Nikkilee a tak by se dalo pokračovat. Pointa je vám asi jasná. Tady si pro svých pět minut slávy očividně přišel pouze jediný účastník jménem Sam, a to ještě kdoví jestli.
Máte rádi Sama? A proč ne?
Šťastní až do smrti
Velké plus britské verze je i fakt, že se jako moderátoři logicky nevracejí obvyklí Nick a Vanessa Lacheyovi. Tuhle dvojku totiž nemůžu už nějaký čas vystát. Jednak jsou nesympatičtí, ale hlavně má streamovací gigant v případě Love is Blind ve zvyku ještě po čase uvádět takzvané reunion epizody. V nich se divák dozvídá, jak to s hrdiny, respektive v show utvořenými či neutvořenými páry, nakonec dopadlo. Kromě toho, že se zde obvykle dost řeší odcizení někdejších účastníků, rozchody a nešťastné konce. U těchhle sedánek už je daleko víc potřeba, aby moderátorská dvojice opravdu uměla dobře moderovat. A to se za mě v případě Lecheyových skoro nikdy nedělo a neděje.
Romeo, Julie a Netflix
Žádné velké a překvapivé změny ale v britské variantě show Láska je slepá samozřejmě nečekejte. Pořád to celé stojí a padá na tom, že se účastníci pořadu nejprve zamilovávají, pak si nasazují v mnoha případech alkoholem notně posílené růžové brýle, aby následně doufali ve šťastný konec. Případně se hodně brzo srazili s realitou. UK verze je navíc oproti té americké celkem umírněná, takže pokud se na Love is blind chcete mrknout jako na bizár, je daleko lepší sáhnout po něčem jiném. Kromě již zmiňovaných mutací z jiných zemí doporučuju Ultimátum, Jako ulití či první série Too hot to handle. Zmiňované pořady budete mít o to radši, oč se rádi noříte do rozbouřených vod hormonů, falešných úsměvů, paruk a umělých řas.
