„Podcasty vybíráme podle témat, která přináší. Zda jsou aktuální, dokážou rezonovat společností a přinést něco nového. Popularita, respektive poslechovost, je důležitá, ale snažíme se dávat i prostor okrajovějším tématům, které chceme podpořit tím, že jim dáme prostor,“ říká pro deník Metro hlavní organizátor Letní podcastové scény a Letního kina Troja Josef Tajovský.
Po 64 letech znovu žije. Lesní divadlo v Krči se vrací na kulturní mapu Prahy a hraje zdarma |
Kdy jste si poprvé řekl, že podcasty mají potenciál fungovat jako živá kulturní událost?
K mluvenému slovu mám vztah od dětství. Jsem velký fanoušek podcastů a to, že někteří tvůrci vystupují živě, mi vždy přišlo jako zajímavá příležitost posunout zážitek ze společného poslechu o úroveň dál. Do živého nahrávání totiž vstupuje bezprostřední reakce diváků a sdílení emocí, které jinak u běžného poslechu chybí.
Co ten nápad odstartovalo?
Nápad na pořádání série živých podcastů vznikl jako kombinace osobního zájmu o podcasty a přirozených mantinelů, které nám udává prostor Trojského pivovaru a který s kolektivem společníků máme již třetí rok ve správě. Živý podcast totiž zůstává mluveným slovem a není pro okolí tolik rušivý jako jiné formy živých vystoupení. V Trojském pivovaru musíme brát ohled na naše sousedy v okolních domech i ty zvířecí v zoo.
Rovnováha spadla a internet bouří. Praha ji vrátí, replika vyjde na 13 milionů |
Co vás nejvíc překvapilo po prvním ročníku? Pozitivně i negativně.
V prvním ročníku, kterému v našem týmu rádi říkáme spíše nultý, i když předčil naše očekávání a zájem byl ohromný, jsme pilovali relativně dost věcí. Hledali jsme hranice toho, co nám formát dovolí. Naše představa byla, že divák přijde, dá si drink nebo občerstvení na našem grilu a u toho si poslechne své oblíbené tvůrce. Na konci bývá často další interakce s diváky, buď formou diskuze, nebo neformální možností setkat se v příjemném prostředí nádvoří Trojského pivovaru. Výzvou pro nás bylo vychytat vše technicky, abychom doručili perfektní zvuk na místě i v následné nahrávce, která vzniká u všech našich podcastů a tvůrci ji mají k dispozici. To nám trvalo nějaký čas. Prostředí Trojského pivovaru není akusticky jednoduché. Ale myslím, že již v druhé půlce sezony jsme měli vše skvěle vychytané.
Podcast Počítám do tří! míří do Trojského pivovaru.
Ještě něco vás potrápilo kromě zvuku?
Bojovali jsme také s tím, kdo vlastně je naše návštěvnictvo. Jestli jdou za tvůrci, tématem, nebo objevují nové formáty. Teď už tomu rozumíme o něco lépe, návštěvníci se nám vracejí a daří se nám systematicky zvedat návštěvnosti jednotlivých podcastů a reakce jsou většinou velmi pozitivní.
Do Prahy míří fanoušci z celé Evropy. Odyssea zaplnila IMAX, kino přidává projekce po půlnoci |
Když tvoříte program, je důležitější popularita účinkujícících, nebo schopnost vytvořit zážitek naživo?
Schopnost vystupovat naživo je zajímavý podnět. Velká část našich podcastů již vystupovala naživo v rámci jiných události, ale máme i některé, které u nás měly svou živou premiéru a do poslední chvíle jsme nevěděli, zda formát bude dobře fungovat. Vše ale vždy dobře dopadlo. S podcastery jsme v aktivní komunikaci a snažíme se udělat vše pro to, aby večer byl funkční. Náš areál má spoustu možností a máme skvělý tým, který dokáže posouvat zážitky na další úroveň. Hosté si u nás mohli s podcastery zahrát stolní fotbálek, dát si společně dort nebo třeba zajít na podcastovou zabijačku.
Přijďte si poslechnout třeba Petra Uhlíka (vpravo) a Adama Ernesta.
V čem se podle vás liší živý podcast od divadelního představení nebo besedy? Co si z něj divák odnese navíc?
Divadelní představení bývá režírováno do posledního detailu. Živý podcast oproti tomu přináší vždy určitou míru improvizace. Atmosféra v publiku je uvolněnější, chceme, aby mohli diváci svoje zážitky mezi sebou sdílet hned, dát si v průběhu podcastu jídlo nebo pití, což divadelní představení běžně neumožní. Oproti besedě naopak podcast zapojuje o něco méně diváctvo. Živý podcast je z běžně známých formátů nejblíž talkshow nebo rozhovoru. Někteří tvůrci si zvou na pódium zajímavé hosty. Stále běžněji se setkáváme i s užíváním videoprojekcí a pouštěním audiostop v rámci živých podcastů. Zapojení diváků je čistě v rukou tvůrců, někdy končí u dotazů na konci, zatímco někteří tvůrci motivují diváctvo k interakci v průběhu celého podcastu.
Češi na tomto letním kvízu často pohoří. Nejvíc je potrápila jediná turistická otázka |
Jak přesvědčujete tvůrce podcastů, kteří jsou zvyklí mluvit hlavně do mikrofonu, aby šli před živé publikum? Dostávají honorář?
Pro tvůrce je živé vystoupení zajímavé z více důvodů. Pomáhá upevnit vztah mezi fanouškem a tvůrcem a nabízí další možnost monetizace obsahu. Motivace jsou různé – někteří tvůrci využijí prostor pro exkluzivní obsah, ke kterému se běžný posluchač nedostane, jiní si zkoušejí formáty, se kterými pak mohou jezdit na další vystoupení. Se všemi tvůrci se dělíme o vstupné a snažíme se držet model „půl na půl“.
Který moment vám potvrdil, že má Letní podcastová scéna budoucnost? Myslím, že to bylo hned poté, když jsme dostali pozitivní zpětnou vazbu od prvních diváků a tvůrců a když se nám podařilo vyprodat první podcasty.
Proč jsme unavení, i když nic neděláme? Častou příčinu většina lidí přehlíží |
Tuzemská scéna se rychle rozvíjí. Myslíte si, že už jsme na úrovni, kdy se z podcastů stává plnohodnotný kulturní žánr?
Určitě. Dokonce si myslím, že jde o plnohodnotný kulturní žánr již několik let. V naší zemi jsme měli vždy kvalitní audio pořady díky skvělé úrovni veřejnoprávního rozhlasu. První podcasty dokonce vznikaly na půdě Českého rozhlasu. Dnešní doba z této zkušenosti těží a jen přebírá trendy ze zahraničí. Velké podcasty mívají poslechovost dílů v řádech vyšších desetitisíců nebo nižších statisíců. Vzhledem k tomu, že jde často o tvorbu relativně malých týmů nebo jednotlivců s malými týmy, která sledovaností může konkurovat i některým televizním pořadů, vnímám to jako velký úspěch.
Máte nějaký vysněný podcast nebo hosta, kterého byste chtěl na vaši akci jednou dostat?
Mám obrovské štěstí, že většinu tvůrců z mého posluchačského top listu jsme už na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru přivítali, nebo přivítáme. Kdybych měl ale říct konkrétní jména, líbilo by se mi, kdyby u nás vystoupil někdo z trojice Kecy a politika, Chumelenice nebo Opravdové zločiny. Nevím ale, zda by jim naše pódium nebylo malé.
Chtěla zkrášlit svět své dceři. Dnes její muraly obdivují tisíce kolemjdoucích |
Když se podíváte pět let dopředu, jak byste chtěl, aby se o Letní podcastové scéně mluvilo? Co by pro vás znamenalo, že projekt opravdu uspěl?
Líbilo by se mi, pokud by se nám v následujících letech podařilo vyjet do regionů a přenést naši platformu do některého z krajských měst. Přál bych si, aby se nám dařilo balancovat velká jména s menšími tvůrci a aby za pět let někdo šel na velký živý podcast do 02 Universa a říkal si: Jó, na těch jsem byl na Letní podcastové scéně, když začínali, a tehdy nás tam bylo sotva sto lidí. Úspěch ale bude, pokud se dostaneme do pozice, kdy se nám bude dařit ukazovat našemu návštěvnictvu novou tvorbu, která je zaujme a stanou se stálými posluchači.
