„Lidé mají pocit, že ptáče vypadlé z hnízda je automaticky opuštěné. Jenže mnoho druhů ptáků tráví několik dní právě mimo hnízdo, kde se učí létat a rodiče je dál krmí,“ vysvětlují pracovníci záchranných stanic.
Nejčastěji jde o kosy, drozdy, sýkory nebo rehky. Mláďata posedávají v trávě, pod keři nebo přeskakují po zemi. Přestože působí bezradně, rodiče bývají nablízku a pravidelně je krmí.
Kdy ptáče opravdu potřebuje pomoc
Podle ochránců zvířat je důležité rozlišovat mezi opeřeným mládětem a holým či zraněným ptáčetem.
Pomoc potřebují především:
- neopeřená mláďata,
- viditelně zranění ptáci,
- ptáčata napadená kočkou,
- jedinci ležící na silnici nebo jiném nebezpečném místě.
Naopak opeřená mláďata poskakující po okolí bývají v pořádku. Pokud jsou v bezprostředním nebezpečí, stačí je většinou přemístit o pár metrů dál do keře nebo do vyšší trávy.
Stovky zbytečných případů
Pracovníci stanic upozorňují, že během května a června přijímají velké množství zdravých mláďat, která lidé odeberou z přírody zbytečně. Ptáci pak přicházejí o přirozenou péči rodičů a jejich návrat do volné přírody bývá složitější. „Nejlepší pomoc je často žádná pomoc,“ připomínají ochránci.
Dobrá rada pro každého ptákomila: Ptáčata nechte ležet, záchranu nepotřebují![]() |
Lidé by si podle nich měli nejdřív několik minut ověřit, zda rodiče nejsou poblíž. Ve většině případů se k mláděti vracejí, jen čekají, až člověk odejde.
Co dělat, když najdete mládě ptáka
Odborníci doporučují jednoduchý postup:
- nesahat na ptáče hned,
- chvíli pozorovat okolí,
- zkontrolovat, zda není zraněné,
- případně ho přemístit do bezpečí mimo dosah aut nebo koček,
- a až poté kontaktovat záchrannou stanici.
Jaro je pro ptáky obdobím hnízdění a podobných nálezů budou v následujících týdnech přibývat. Ochránci proto znovu apelují: ne každé nalezené ptáče potřebuje zachraňovat.
Černá pasažérka kavka. Dvoutýdenní záchrana uvězněného opeřence v Kobylisích má tříleté výročí![]() |





















