Sebevědomí lze popsat jako vnitřní důvěru ve vlastní hodnotu, schopnosti a kompetence. Podle psychologů jej utvářejí tři hlavní faktory:
- raná výchova, která vytváří první představu o sebeobrazu,
- kvalita vnitřního dialogu, tedy jakým způsobem k sobě mluvíme,
- ivotní zkuenosti, předevím to, jak zvládáme překáky a výzvy.
7 fascinujících vědeckých faktů o sebevědomí
1. Sebevědomí má tvar písmene U
Vývoj sebevědomí během ivota kopíruje křivku ve tvaru písmene U. Dlouhodobý výzkum více ne 15 tisíc lidí ukazuje, e sebevědomí roste v dětství, v dospívání se stabilizuje, poté opět výrazně stoupá v mladé dospělosti i středním věku. Vrcholu dosahuje okolo 60 let, poté pozvolna klesá, ve velmi vysokém věku pak prudčeji.
2. Genetika hraje významnou roli
Genetické faktory ovlivňují sebevědomí zhruba z 25 a 40 %. Část naí vnitřní jistoty, temperament a citlivost na stres si neseme v genetické výbavě, říká psycholoka Lucie Kolaříková. Zároveň vak dodává: Nejde o osud. Genetika určuje pouze náchylnost, nikoli předurčení.
3. Beauty rituály mohou sebevědomí zvýit
Rutinní péče o vzhled má podle studií i hlubí psychologický dopad. Výzkum Fordhamské univerzity a společnosti Revlon ukazuje, e kadodenní beauty rituály mohou enám zvýit pocit osobní hodnoty.
Ple je jednou z klíčových oblastí, které symbolizují zdraví a vitalitu. Právě proto tolik ovlivňuje enské sebevědomí, uvádí Michaela Gorčíková ze společnosti deNatura.cz.
Nebojte se dát na odiv svou enskost. Občas skutečně neukodí být sexy, zvýit si sebevědomí.
4. Hudba dokáe okamitě zvednout sebedůvěru
Rychlá a rytmická hudba aktivuje mozkové oblasti spojené s motivací, odměnou a energií. Výzkumy ukazují, e rytmus stimuluje auditivní i motorické části mozku, bazální ganglia i mozeček tedy oblasti odpovědné za motivaci a pocit hnací síly. Krátká hudební stimulace tak můe zvýit odhodlání či pocit síly před výkonem.
5. Sebevědomí je nakalivé
Díky zrcadlovým neuronům mozek přirozeně napodobuje postoje a emoce lidí kolem nás. Kdy se pohybujeme v blízkosti sebevědomých lidí, posiluje to i nae vlastní sebevnímání, říká psycholoka Kolaříková. Výzkumy potvrzují, e sebevědomí v sociálních skupinách skutečně přeskakuje podobně jako nálada či motivace.
6. Mýty o sebevědomí: není spojeno s arogancí ani s absencí strachu
Jedním z nejrozířenějích mýtů je představa, e sebevědomí rovná se arogance. Ve skutečnosti autentické sebevědomí stojí na kombinaci sebedůvěry, pokory a empatie.
Dalí mýty například zní:
|
7. Sebevědomí napříč kulturami vypadá jinak
Individualistické kultury (USA, Kanada, západní Evropa) si sebevědomí spojují s otevřeností, sebeprosazením a prezentací úspěchů. Vyí sebevědomí zde často koreluje s lepími výsledky v práci i ve kole.
V kolektivistických kulturách (Japonsko, Čína, Jiní Korea) je vak ceněna skromnost, harmonie a respekt. Sebevědomí se projevuje spíe vnitřně lidé si věří, ale navenek to tolik neukazují. Příliná sebejistota můe být dokonce vnímána negativně.
