V šedesátých letech po absolutoriu na vysoké škole se dostal do prostředí recesistické Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kde také získal přezdívku Magor. Své umělecké záměry začal přibrušovat koncem šesté dekády jako umělecký vedoucí a nehrající člen skupiny The Plastic People of the Universe.
Poté, co přijely „bratrské“ tanky, živil se jako hlídač a pomocný dělník a hlavně působil jako ideolog a organizátor českého undergroundového hnutí. V roce 1973 byl poprvé odsouzen, po propuštění uspořádal kromě řady ilegálních výstav a koncertů také dva festivaly „druhé kultury“ v Postupicích (1974) a Bojanovicích (1976).
V únoru 1975 napsal Zprávu o třetím českém hudebním obrození, zásadní text o kořenech a dosavadním vývoji československé nezávislé kultury.
„Byl to člověk, který dokázal jako první zformulovat ve své Zprávě o třetím českém hudebním obrození smysl undergroundu jako nejen politického, ale především uměleckého vyjádření,“ připomíná Jirousovu úlohu jako teoretika a ideologa domácí nezávislé umělecké scény zakladatel trutnovského hudebního festivalu Martin Věchet.
„Nebýt Magora, Čuňase a dalších lidí z undergroundu, žádný trutnovský festival by neexistoval, a to včetně prvních pokusů v letech 1984 a 1987,“ vzpomíná dále Věchet.
Ranní zpěv i labutí písně
Přestože Jirous proslul jako bouřlivák pohybující se na rockových akcích, neméně podstatnou součástí jeho života a tvorby byla poezie, a to poezie převážně duchovně orientovaná – první sbírka básní Magorův ranní zpěv je z roku 1975. Po ní následovaly další, například Magorovy labutí písně.
Proslulé byly i Jirousovy časté vpády na pódia rockových kapel za účelem recitace – Magorova autorita si však dokázala obvykle zjednat klid a přinutit i mnohé rockové posluchače, kteří jinak poezii nepřijímali, ke ztišenému poslechu a následnému aplausu.
Neokapitalismus nemiloval
Jirous byl znám nejen svým odporem proti bývalému komunistickému režimu, ale i proti pozdější „diktatuře zvrhlého neokapitalismu“. Psát nepřestal ani po roce 1989, kdy jeho dílo začalo oficiálně vycházet. Byl držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za slavnou sbírku Magorovy labutí písně. Kniha Magorovy dopisy byla dokonce před osmnácti lety vyhlášena Knihou roku.
Podzim života ve Vydří
Blízký přítel Václava Havla často přebýval na Vysočině v Prostředním Vydří, kde měl statek a kde žil, jak sám říkal, hluboko pod hranicí existenčního minima.
Zemřel v noci na 10. listopadu 2011 ve svém pražském bytě na následky dlouhodobých zdravotních problémů, jež souvisely jak s jeho mnohaletým vězněním, tak s životním stylem.
Magorovy ženy
|
