Malí Finové se heroicky prali s obrem z Moskvy. Před 85 lety skončila zimní válka

Současná válka na Ukrajině přináší řadu paralel s agresí, kterou na úsvitu druhé světové války rozpoutal Sovětský svaz. Bezmála čtyřmilionovému Finsku hrozil osud Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska, které si paktem Ribbentrop–Molotov rozparceloval Josif Stalin a Adolf Hitler – více o paktu si přečtete v infoboxu vlevo dole.

My rovnou pojďme do dne 26. listopadu 1939, kdy byl Sověty zosnován Mainilský incident – jeho provedení bylo klasicky sovětské (potažmo ruské), Rudá armáda ostřelovala vlastní pohraničníky a obvinila z toho Finy.

Události vzaly rychlý spád: označení Finů za nepřátele, přerušení diplomatických vztahů, požadavek vydání téměř třetiny územi.

Třicátého listopadu 1939 vpadla sovětská armáda do Finska a kobercově bombardovala Helsinky.

Na dohled Leningradu

Na samém počátku bojů měli Sověti převahu 3 : 1 co do počtu vojáků, 35 : 1 ohledně letadel a dokonce 50 : 1 v arzenálu tanků. Na druhou stranu podcenili protivníka i počasí, velitelský sbor byl ochromen předchozími stalinskými čistkami, vojáci neuměli lyžovat a v khaki uniformách byli vděčným terčem odstřelovačů. Finy navíc vedl zkušený stratég Carl Gustav Mannerheim, podle nějž byla pojmenována obranná linie. Pro představu, nacházela se pouhých 40 kilometrů od Leningradu, dnes Petrohradu.

Na obranu vlasti se postavilo 250 tisíc mobilizovaných finských vojáků – třetina mužské populace. Velmi se osvědčila partyzánská taktika, kdy nejprve sovětské jednotky izolovali a poté zlikvidovali. V bojích zhusta využívali Molotovovy koktejly, zápalné zbraně, pojmenované po nenáviděném sovětském ministrovi zahraničí Vjačeslavu Molotovovi.

Krátce před Vánoci byl Sovětský svaz vyloučen ze Společnosti národů, fronta stagnovala. Ránu sovětské prestiži léčila propaganda: Záludného protivníka podporuje tisíc elitních amerických pilotů, Mannerheimova linie je nejsilnější na světě, navíc to mrazivé počasí... Nálety na finská města označil Molotov za shoz košů s chlebem.

Sbohem, Viipuri

Sověti se nakonec z vánočního fiaska poučili a namísto nekoordinovaných útoků vsadili na prolomení linie soustředěným úderem. Po deseti dnech nepřetržitých bojů se jim to v únoru povedlo. Mannerheim poté svým unaveným vojákům vydal rozkaz k ústupu na záložní pozice. Dne 12. března 1940 byl v Moskvě podepsán mír. Finsko se „vykoupilo“ zhruba třetinou území včetně druhého největšího města Viipuri, dnes ruský Vyborg.

Stalin musel odepsat více než 350 tisíc vojáků, Finové ztratili asi 70 tisíc mužů.

Válka mezi Finskem a SSSR ovšem neskončila. Více o takzvané pokračovací válce se dočtete níže v infoboxu.

Pokračovací válka V létě 1941, po útoku Německa na SSSR, se rozhořela takzvaná pokračovací válka. Konflikt, ve kterém Finy proti Sovětům částečně podporovali Němci, trval více než tři roky a naplnil se separátním mírem. Cenou za něj byl návrat k hranicím z roku 1940, neutralita země a platba 300 milionů dolarů reparací Sovětům.

Ribbentrop-Molotov Pakt Ribbentrop–Molotov vešel do dějin coby smlouva o neútočení mezi hitlerovským Německem a SSSR. Podepsán byl v Moskvě 23. srpna 1939. Adolfu Hitlerovi uvolnil ruce pro vpád do Polska a rozpoutání druhé světové války. Základem smlouvy, pojmenované podle ministrů zahraničí obou spojenců, byl závazek, že nepoužijí vojenskou sílu proti druhé straně a nespojí se s jejími nepřáteli.