„Téměř všechno, co moderní člověk dělá, produkuje emise skleníkových plynů, ať už se jedná o oxid uhličitý, metan, či vodní páru,“ vysvětluje Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje ze společnosti EY.
Skleníkové plyny přispívají k oteplování naší atmosféry. Pro nastavení efektivních ekologických opatření můžeme měřit takzvanou uhlíkovou stopu, která říká, kolik emisí oxidu uhličitého (CO2) daná činnost člověka produkuje za určité časové období. Uhlíkovou stopu lze měřit u provozu elektráren, lidského života i hovězího steaku. Průměrný Brit například vyprodukuje podle organizace Oxfam 8,3 tuny CO2 ročně.
Plasty jako příklad
Co se dá tedy změnit, abychom naši uhlíkovou stopu snížili? Velkým tématem jsou plasty a udržitelné obaly. Fotografie pláží zaplavených zmačkanými PET lahvemi, brčky a tyčinkami do uší viděl snad každý z nás. Ne vždy lze ale plast nahradit plně a někdy jde dokonce i o větší zátěž pro planetu. Přesto se už změny dějí. Mnoho firem se plastů pomalu zbavuje. Například společnost Coca-Cola chce mít v Česku do roku 2025 obaly plně recyklovatelné, do roku 2030 lahve a plechovky minimálně z poloviny vyrobené z recyklovaného materiálu. Nedávno k tomu udělala firma významný krok uvedením stoprocentně recyklované PET lahve pro svou značku Natura.
Firma Lego bude balit stavebnice do papíru, nahradí jím plastové obaly. „Přechod na udržitelné materiály je jedním z klíčových cílů v rámci našeho závazku vůči planetě,“ uvedla v únoru viceprezidentka pro výrobu v kladenské továrně Michaela Horáková. Udržitelné materiály hodlá firma využívat globálně, do roku 2025 začne balit stavebnice do těchto materiálů.
Den Země
|
Už v lednu schválila vláda zákon, který zakazuje uvádět na trh jednorázové plastové výrobky. To souvisí s dohodou členských států Evropské unie, že do roku 2025 se budou muset plastové PET lahve vyrábět alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu.
Cíle bude těžké naplnit
Obnova naší planety a zlepšení životního prostředí jsou ostatně témata letošního mezinárodního Dne Země, který si připomínáme dnes.
„Mnoho států zavádí tvrdší opatření v boji proti změně klimatu, ovšem pouze hrstka z nich má konkrétní a dosažitelný plán, jak těchto ambiciózních cílů dosáhnout. I Česko má na této cestě pořádně co dohánět,“ říká Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Ta si připomene Den Země on-line akcí s názvem Jak přispět k obnově planety. V rámci Akademie SDGs se ve 14.00 program zdarma otevře veřejnosti. Lidé si tak budou moci mimo jiné poslechnout polární vědkyni Marii Šabackou.
Zajímáme se víc o výrobky
I když změny klimatu lze zmírnit a zpomalit především vhodnými opatřeními na regulaci emisí skleníkových plynů, i jednotlivec může k ochraně našeho životního prostředí výrazně přispět. Průzkum společnosti EY ukazuje, že 52 procent Čechů zajímá, zda je značka, kterou kupují, společensky odpovědná.
Auta hrají o emisní normy
V posledních letech se rozmáhá také sdílení aut a jiných dopravních prostředků. Studie Penn Schoen Berland odhalila, že více než polovina mileniálů je carsharingu otevřena, zatímco třetina všech spotřebitelů stále dává přednost vlastnictví vozidla před jeho sdílením s ostatními. To se ale může změnit. Automobilový průmysl svádí souboj s EU o emisní normu Euro 7, jež má do čtyř let zaručit, že de facto zmizí auta se spalovacími motory. Bojuje se tedy za elektrifikaci.
„Jediná cesta vpřed je obnovit to, co jsme ztratili“Zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová se snaží, aby se společenská odpovědnost a udržitelnost staly přirozenou součástí podnikání i fungování každé organizace v Česku. Pro Metro hovořila i o tom, co může změnit jednotlivec. Co je největší problém současného světa z pohledu zítřejšího Dne Země? Odhady našeho celkového dopadu na přírodu naznačují, že k udržení současné životní úrovně světa budeme potřebovat 1,6 planety Země. Naše ekonomika, živobytí i blahobyt závisí na přírodě. Jsme s ní neoddělitelně spjati. Lidská činnost nenávratně zničila či poškodila mnoho ekosystémů, od tropických lesů po korálové útesy. Stojíme tak před naléhavou volbou. Pokračovat v naší cestě a zvyšovat požadavky na přírodu, které zdaleka přesahují její kapacitu, nebo se vydat udržitelnou cestou, která respektuje přírodní zdroje. Pandemie covidu-19 je znamení, že planeta je v disharmonii. Existuje tedy jen jedna cesta vpřed – obnovit to, co jsme ztratili. I proto je hlavní téma letošního Dne Země Obnova naší planety. Na co by se měly zaměřit firmy? Jak být pro lidi dál lákavé, ale i udržitelné? Stále více firem nabízí produkty nebo služby, které jsou udržitelné, a stále více zákazníků má zájem takové produkty kupovat. Rozhodující v řadě případů je pro většinu z nich ale stále cena. Je jasné, že cena kvalitních udržitelných produktů je vyšší, jen je třeba správně komunikovat přidanou hodnotu. Stejně tak v dnešní rychlé době a snadném přístupu k informacím je důležité být transparentní a nenatírat se nazeleno. Co může udělat kdokoliv? Snížit spotřebu masa, méně plýtvat vodou a energiemi, používat vlastní tašky na nákup, přestat používat jednorázové věci. Zajímat se o původ produktů, které kupujeme, tam, kde je to možné, volit lokální dodavatele. Malými krůčky postupně měnit své návyky. I malá změna může mít velký dopad. A teď si představte, co by se stalo, kdyby ji udělal každý z nás. V jaké oblasti Češi nejvíce zaostávají a kde jsou naopak aktivní? Podle posledního výzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti si Česko v udržitelnosti nevede vůbec špatně. Více než polovina populace (52 procent) již někdy slyšela o pojmu udržitelnost či udržitelný rozvoj, nejčastěji se jedná o mladé lidi. Povědomí o udržitelnosti také roste se vzděláním. Mezi hlavní ekologické problémy Češi řadí množství odpadu, odlesňování a množství obalů, ve kterých je baleno zboží. Klimatické změny však mezi tři největší problémy jmenovalo jen 15 procent populace. |
