V březnu byla dokončena rekonstrukce jedné z kosterních pyramid, v dubnu začala stavba další. Kostnice zůstává otevřená a návštěvníci sledují práci doslova z první řady. „Rekonstrukce kosterních pyramid je sice technicky náročný proces, ale je to také cesta k poznání naší minulosti. Každá kost zde má svůj příběh, který se snažíme rozluštit,“ říká Radka Krejčí, ředitelka organizační složky sedlecké farnosti.
Podivuhodné pyramidy složené z lidských kostí přitom vyvolávají více otázek než odpovědí. Na některé z nich odpověděla Krejčí v rozhovoru pro deník Metro.
Jak bude probíhat samotná rekonstrukce druhé pyramidy? V čem se liší od té první?
Renovace kosterní pyramidy probíhá v podstatě úplně stejně jako u té první, severozápadní. Nejprve bylo nutné připravit klenební pole po rozebrané pyramidě včetně archeologického průzkumu, oprav statiky, podlah, stěn a štuků. Nyní malujeme, následně sestavíme vnitřní dřevěnou konstrukci, která celý objem kosterních ostatků podporuje a vynáší její hmotnost, potom osadíme zrenovovanou původní vnější dřevěnou konstrukci, která má pouze estetický charakter. Poté začíná samotné sestavování pod vedením restaurátora Tomáše Krále. Postupuje se od spodního patra směrem vzhůru. Lišit by se měla rychlost sestavování, zatímco první pyramida byla experiment, vše se zkoušelo a projektovalo, druhá už by měla být daleko rychlejší.
Historie
|
Jak okolí reaguje na možnost sledovat práci restaurátorů přímo na místě?
Návštěvníci mohou celý proces sestavování sledovat, neboť restaurátoři pracují za sklem, což je pro mnoho z nich velmi zajímavé. Někteří návštěvníci kostnicí jen probíhají, ale někteří se zajímají o to, jak restaurování probíhá, proč a podobně. Na to naši průvodci dokážou odpovídat, a navíc na našich webových stránkách neustále doplňujeme nové informace, fotky a videa.
Objevily se během první rekonstrukce nějaké archeologické nebo třeba také antropologické zajímavosti?
V prostorách obou rozebraných pyramid proběhl archeologický průzkum pohřbů, které zde byly ještě před samotnými pyramidami. V prostorách druhé z rozebraných pyramid bylo nalezeno 17 kompletních pohřbů včetně dětských, což nás překvapilo, neboť u první z pyramid jich bylo daleko méně. Antropologické zajímavosti nalezeny byly, spíše se jednalo o sečná zranění z různých bitev, válek, následky zhojených zranění a nemocí. Nicméně ostatky z pyramid nejsou dále zkoumány, jsou navraceny zpět do pyramidy.
Věříte, že obnova může přinést odpověď na otázku, kdy byly pyramidy vytvořeny?
V tuto chvíli už máme určitou teorii, kdo je jejich autorem. Domníváme se, že to byl architekt J. B. Santini, který je autorem vnitřní štukové výzdoby a částečně i té kosterní. Přispěl k tomuto našemu přesvědčení dendrochronologický průzkum vnější dřevěné konstrukce pyramidy, která časové odpovídá právě době působení Santiniho v Sedlci. Může se však jednat už o Santiniho renovaci nějakých původních objektů, které v prostorách stály, to nedokážeme říci. Ale pyramidy nesou hlubokou křesťanskou symboliku, jsou to vlastně nebeské hory propojující zemi a nebe, také vyjadřují zástup čekajících na vzkříšení a myšlenku rovnosti lidí před Bohem. Dají se také vnímat jako velké barokní relikviáře.
Jaký je pro vás nejzajímavější příběh, který se ke kostnici váže?
Pro mě osobně to byl nález hudebních novin ze 70. let uvnitř druhé z rozebíraných pyramid. Je pro nás absolutní záhadou, jak se tam noviny dostaly. Byly opravdu hluboko, nemohly tam jen tak zapadnout – a pyramida v 70. letech rozebírána nebyla. Vznikla řada velmi kuriózních teorií, jak se tam noviny dostaly.