Na sto tisíc zaměstnaných připadlo ještě v roce 2007 přes šedesát tisíc lidí, kteří byli v průběhu roku doma na pracovní neschopnosti. Když od roku 2008 přestaly pojišťovny proplácet první tři dny nemocenské, kleslo vyplácení dávek na téměř polovinu.
Počet marodů zůstává od té doby poměrně stabilní. Loni se podle údajů zdravotních pojišťoven počet nemocných zvýšil jen o něco málo, zhruba o tři procenta. Vyrovnaná úroveň ale nemusí zůstat navždy. „Dosud převládal trend snižování nemocnosti pracující populace,“ upozorňuje hlavní ekonom společnosti Delloite David Marek. „Se stárnutím populace a zvyšováním průměrného věku zaměstnanců se tento trend může ale zastavit, případně otočit,“ varuje ekonom.
Pracovní neschopnost48
|
Co se ale zvýšilo, to je průměrně promaroděný čas. Ještě před rokem 2008 strávil nemocný v pracovní neschopnosti 35 dní. Od roku 2009 se pak nemocenská prodloužila o takřka dva týdny. Vinu na skokovém růstu mělo největší měrou právě zrušení proplácení prvních tří dnů nemoci. Češi si v současnosti vybírají pracovní neschopnost v trvání od osmi dnů do dvou týdnů. Víc nemocenských dávek vyplácejí pojišťovny ženám. Je to především proto, že se do toho počítají nejrůznější potíže spojené s těhotenstvím, tedy i porod a šestinedělí. Déle než měsíc, a to až čtvrt roku, zůstávají doma nebo v nemocnici lidé nad padesát let.
Současně ubyly krátkodobé nemoci. Lidé je v posledních letech totiž řeší především pomocí takzvaných sick days. Placené dny na léčení poskytuje jako extra benefit stále více zaměstnavatelů. „Některé firmy po dobu nemoci kompenzují pracovníkům ušlou mzdu,“ udává ekonomický konzultant Martin Červený. Češi si často berou při nemoci dovolenou, která je na rozdíl od nemocenské placená celá.
Stát vyplácí na nemocenských dávkách stále víc peněz
|
