Když jste loni vydal desku, už jste měl v hlavě, že do pár měsíců chcete vydat další?
Neměl. Vzniklo to poměrně spontánně, celé to vyeskalovalo rozpadem TroubleGangu. Potom jsem si řekl, že chci udělat další album a naplno se vrhnout do country. Nebylo to plánované. Kdyby mi bylo dvacet, klidně bych vydával desku rok co rok, ale poslední dobou jsem měl tříleté rozestupy. Tohle je po dlouhé době první případ, kdy jsem vydal nové album takhle rychle.
Při natáčení v USA už jste šel do známého prostředí, nebo bylo v něčem tentokrát jiné?
Celou desku jsme opět odletěli natáčet do Nashvillu, ale tentokrát jsme byli v East Iris Studiu a musím říct, že to bylo fakt skvělé. Celou dobu o nás bylo fakt královsky postaráno. Pokud to jenom trochu půjde a bude to v našich finančních možnostech, tak bych se chtěl brzo do Nashvillu vrátit a ještě něco tam nahrát. Byli jsme tam asi tři týdny, ale nějakou přípravu jsme si s producentem Marcusem Tranem už udělali i tady u nás.
Hudebník Marpo
Mnohé skladby z nového alba už jsou známé. Vydal jste již k některým klipy, hrál jste je i v létě na festivalech, jak na to lidé reagovali?
V tom bylo letošní léto úplně speciální, protože jsme v playlistu měli snad polovinu písniček, které ještě ani nevyšly a vyjdou právě až na novém albu, takže je nikdo neznal. Bylo zajímavé pozorovat, jak lidi prvních pár písniček nevěděli, co si o tom mají myslet, protože třeba čekali toho Marpa s TroubleGangem, ale pak jsme si je většinou získali na svoji stranu. Ke konci léta přibývalo lidí v kloboucích, někde na nás lidi i tancovali, jak se to na country festivalech dělá. Fakt mě to bavilo a užívali jsme si každou vteřinu, kdy jsme mohli hrát před lidmi. Za mě to bylo nejlepší léto, jaké jsem kdy zažil, odehráli jsme nejvíc koncertů, co jsem kdy za léto měl. Komentáře pod klipy čtu, a většina je naštěstí pozitivní, ať už od mých fanoušků, nebo i od neznámých lidí, kteří jsou nadšení, že přinášíme moderní country a konečně mají co poslouchat. Najdou se samozřejmě i lidé, kteří píšou, že už nevíme, co bychom ještě vymysleli. Vždycky jsem ale měl spíš nastavení, že si jdu vlastní cestou, bez ohledu na to, co kdo říká.
Takže vás reakce nezajímají?
Zajímají. Komentáře si čtu. Za ty roky jsem si vypěstoval hroší kůži, protože internet je plný nenávisti, lidé vám tam přejí smrt, rodině neštěstí a podobně. Poslední dobou je atmosféra na sítích vyloženě hodně napjatá. Občas se někdo trefí do něčeho, na čem mi fakt záleží, to mě vytočí. Ale většinou se snažím nereagovat. Manažer mi taky pořád říká: „Nereaguj, nemá to smysl.“ A má pravdu.
A co o vás říká odborná veřejnost, vás také zajímá?
Sleduju to. I když mě někdy mrzí, že za dvacet let jsem nebyl nikdy nominovaný na Anděla, ani v rapu, ani teď v country. Moje přítelkyně mi říká: „Neřeš to, chodí ti desetitisíce lidí na koncerty, kupují merch, to je důležitější.“ Ale já bych rád, aby někdo z odborníků řekl: „Jo, to je dobrý.“ Snad se to jednou povede – třeba s touhle deskou nebo s dalšími. Pro starší generaci, která dělala country u nás, to možná nikdy nebude dost country, protože je to modernější, s prvky jižanského rocku a rapu. Ale myslím, že je to tak správně. Žánr se musí vyvíjet, jinak zemře spolu s nimi. Ostatně i na Slovensku nás pozvali na festival a báli se, jestli to bude fungovat. Fungovalo to skvěle, lidi byli nadšení a nám po akci přiskočilo i pár nových fanoušků na streamech a sociálních sítích.
Hudebník Marpo
Vás to ale možná trochu charakterizuje, jít hlavou proti zdi, bořit zažité představy. I v rapu jste vždy říkal, že si to děláte po svém.
Možná jo. Ne že bych se považoval za nějakého mučedníka, ale mám to asi po tátovi. Byl tvrdohlavý, dělal věci po svém, říkal lidem, co si myslí, a já to po něm asi zdědil. Ani mě k tomu vyloženě nevychovával, prostě jsem to nasál. Rapová scéna mě myslím nikdy úplně nepřijala. Vždycky jsem byl outsider, dělal věci po svém, hledal si lidi jinde, protože doma nikdo spolupracovat nechtěl. Ale zpětně si myslím, že to bylo dobře, posunulo mě to k důležitým životním milníkům. Táta vždycky říkal: „Všechno se děje z nějakého důvodu.“ A já tomu věřím.
Jaká tedy ta nová deska je?
Je to moje desátá studiová deska a s čistým svědomím můžu říct, že to je nejlepší deska, jakou jsem kdy udělal. Ono to zní jako klišé a málokdo vám při vydání desky řekne, že ta předchozí byla lepší nebo že se to moc nepovedlo. Ale za mě je tahle deska jak textově, tak hudebně absolutně nejvyspělejší a jsem z ní sám strašně nadšený. Taky je to mimochodem asi první deska, na které nezazní ani jedno české sprosté slovo, jenom jedno anglické slovo od f… A že to jako celek je asi fakt zajímavé a dobré, napovídá i to, že některé singly nasadila i rádia, kde byste mě dřív absolutně nečekali.
Vzpomínám, že před lety jsem se vás na používání sprostých slov ptala a vy jste řekl, že rap je autentický a taková slova k tomu patří. V country už to neplatí?
Je to jiné životní nastavení. V rapu jsem sprostý být chtěl, patřilo to k věku i k náladě, teď už nemám tu potřebu. Jsem prostě šťastný, spokojený, v soukromí i v práci, to se odráží i do textů.
Hudebník Marpo
Když už jsme u těch textů, pořád jsou české. Není to trochu svazující?
Čeština je proti angličtině složitější, těžší na rytmus i na rýmy. Snažím se držet zpěvnost a přirozený přízvuk, aby to nepůsobilo násilně. Není to jednoduché, ale stojí to za to. Myslím si, že i jednoduchý slogan může mít smysl. Například „jaký si to uděláš, takový to máš“, zní to banálně, ale vlastně to funguje. Já chci hlavně, aby moje hudba lidem dávala energii a na chvíli je odvedla od toho, jaké špatné zprávy slyší ve zprávách. Z koncertů by si měli odnést hodinu hezké atmosféry.
Mluvil jste tady o svém tatínkovi, jemu je věnovaná jedna z písní. Je pro vás těžší psát takhle osobní text?
To je paradoxně nejjednodušší. Ty emoce jsou tak silné, že se píšou samy. Nejtěžší je to pak nazpívat a odzpívat poprvé. Pamatuju si, že když jsem hrál písničku pro dceru Emmu poprvé naživo, tak jsem se při zvukovce úplně sesypal. Ale při koncertě už jsem to naštěstí zvládl.
Křest alba proběhne v pražském Roxy, kam jste přidal i druhý koncert.
Roxy má pro mě od loňska speciální atmosféru, protože jsme tam odehráli poslední koncert s TroubleGangem, a byla to teda jedna z nejlepších show, co jsme odehráli. Doufám, že teď na to navážu i s novým projektem. A co bude pak? Něco oznámíme už během podzimu a něco až v Roxy.
