Hilsner se narodil 10. července 1876 v Polné do chudé idovské rodiny. Byl nepříli inteligentní, nevzdělaný a v náboenských otázkách laxní, uvaoval dokonce o konverzi ke křesanství. Nikdy nebyl zaměstnán, pracoval jen příleitostně, nechával se ivit matkou, ebral, liboval si v toulkách po okolí.
Do středu pozornosti se dostal po vradě devatenáctileté Aneky Hrůzové, která byla 29. března 1899 napadena na cestě poblí Polné. Pachatel ji krtil provazem, opakovaně udeřil kamenem do hlavy a poté ji odvlekl do lesa, kde jí podřízl hrdlo.
Pár let po Dreyfusovi
Protoe se vrada odehrála o Velikonocích, na ně zároveň připadal idovský svátek Pesach, rychle se rozířila pověra o takzvané rituální vradě. Lidé uvěřili, e pachatel zneuil krev křesanské dívky při přípravě macesů, tradičních nekvaených chlebů.
idovské muzeum zmapovalo 161 osudů svých zaměstnanců za války. Zachránili velké cennosti![]() |
Přestoe lo o ničím nepodloený mýtus, výrazně ovlivnil veřejné mínění i samotný proces. Nenávist vůči idům přiivoval i tisk, ve velkých nákladech se prodávaly pohlednice upomínající vradu i její obě. Dluno přitom dodat, e antisemitismus tehdy bujel po celé Evropě. Jen o čtyři roky dříve byl ve Francii neprávem odsouzen idovský důstojník Alfred Dreyfus.
Bestie z Majora Zemana i slavný komisař Maigret. To ve zailo nádraí v Dejvicích![]() |
Bez přímých důkazů
Soudní proces započal 12. září 1899 v Kutné Hoře, jednotlivá stání byla enormně sledována.
Hilsner byl podle dobových svědectví dost nepřesvědčivý. Vymýlel si o svém alibi, navíc byl krátce před vradou spatřen ve společnosti dvou neznámých mladíků poblí místa činu a krátce poté se převlékl do jiných atů. Kromě toho u předtím vyhrooval své bývalé přítelkyni smrtí a podle svědků u sebe nosil velký nů, který se vak po vradě nenael. Ránu obhajobě zasadil také nález jeho kalhot ukrytých v synagoze, které nesly četné stopy, o nich znalci prohlásili, e se jedná o lidskou krev.
Tvrdá kritika TGM
Hilsner se nicméně nepřiznal, a předevím proti němu nebyly ádné přímé důkazy. Přesto byl 16. září odsouzen k trestu smrti za spoluúčast na vradě Aneky Hrůzové.
Benjamin Netanjahu je pro Izrael větí hrozba ne Hamás, říká mu, který slouil v Gaze![]() |
A po tomto rozsudku se do případu vloil profesor Tomá Garrigue Masaryk. V brouře Nutnost revidovati proces polenský ostře kritizoval vyetřování i postup soudu a odmítal teorii o rituální vradě. Za svůj postoj čelil ostrým útokům části veřejnosti i vlastních studentů.
Dalí hrůza u Polné
Masarykova intervence přispěla k tomu, e byl hrdelní rozsudek v dubnu 1900 zruen. Následovalo zcela nové řízení, které ale Hilsnerovi nepomohlo. Při procesu v listopadu 1900 byl znovu odsouzen k trestu smrti nejen za spoluúčast na vradě Hrůzové, ale také mordu Marie Klímové, která zahynula u v roce 1898 rovně v lese nedaleko Polné.
Publicista Jiří Kovtun ve své knize Tajuplná vrada Případ Leopolda Hilsnera připomněl, e alobce Karel Baxa při procesu zdůrazňoval rituální motivy vrady. Pronáel teorie o lidech, kteří potřebují krev křesanských dívek.
Do kauzy vstoupili poslední dva císaři
V červnu 1901 se ovem do případu nečekaně vloil císař Frantiek Josef I., který změnil Hilsnerovi trest na doivotní vězení. Masaryk pak spolu s dalími vědci a humanisty dál ádal revizi procesu, ale vechny pokusy tehdy ztroskotaly.
V Dejvicích budete lutit ifry, bádat a zachraňovat výzkum antivirotik. Zapojte se také![]() |
Leopold Hilsner nakonec strávil za mříemi 18 let. Na svobodu se dostal a v březnu 1918 díky milosti posledního rakousko-uherského císaře Karla I. Ani tehdy ale nebyl rehabilitován.
Zbytek ivota proil pod pozměněným jménem ve Vídni. Zemřel počátkem roku 1928.
Otazníky kolem Hilsnera jsou stále ivé
|



























