Pokud jste si stejné bydlení koupili asi před 25 lety, přišlo vás na zhruba dva miliony korun. Alespoň v české metropoli, a to ještě ne v lukrativním centru města.
Jak ukazují poslední zjištění ČSOB Indexu bydlení, data o téměř 2 500 developerských bytech ukazují, že volné byty v novostavbách o dispozici 1+kk se v 1. čtvrtletí letoška nabízely v průměru za 6,4 milionu korun. Ukazuje se, že současným oříškem není nedostatečná nabídka, volných bytů nabízejí developeři relativně dost. Problémem je ale cenová dostupnost, či spíše nedostupnost.
Třípokoják za 11 milionů je v Praze „pod cenou“
Pokračující růst cen a výrazné cenové rozdíly v nabídkách různých developerů tak přivádí pozornost části zájemců i na menší developerské projekty, za podstatně příznivější ceny. „Například v jednom z rezidenčních projektů v Praze 9 se dají dvoupokojáky pořídit od 7,4 milionu korun a byty 3+kk od 10,9 milionu korun, což je výrazně pod pražským průměrem,“ uvádí se v přehledu ČSOB Indexu bydlení.
Co ale prodávající zaznamenávají, to jsou nákupy bytů ze strany klientů ve věku od čtyřiceti do padesáti let, kteří ale mají vlastní bydlení už vyřešené. „Každý pátý nákup nového bytu v developerském projektu je realizován rodiči dětí,“ konstatuje Josef Lebeda, odborník na nákupy nemovitostí společnosti Resimo.
Stoupající ceny nových, ale také starších bytů totiž vedou rodiče k přesvědčení, že až se budou jejich děti osamostatňovat, bude to s cenami nemovitostí ještě výrazněji napjatější.
Například zákazníci v Praze z řad rodičů jsou podle zjištění realitních kanceláří i developerů dvojího druhu. „Jednak to jsou pražští kupující, kteří silně vnímají nedostupnost bydlení v hlavním městě a chtějí řešit pořízení bytu pro děti co nejdříve,“ připomíná Lebeda.
Druhá skupina zákazníků jsou ti mimopražští, kteří považují pořízení bytu v Praze za výhodnou investici, případně budoucí bydlení pro děti, které míří do hlavního města na vysokou školu, a část z nich by tak ušetřila za kolej či podnájem, a pokud se rozhodnou v Praze setrvat i po studiu, měly by v případě bydlení snazší start.
Sousedský strašák NIMBY
Názory na vysoké ceny bytů a neustálé zdražování a tím pádem i nedostupnost se liší. Velcí developeři argumentují cenami stavebních prací i materiálů, které se po covidu a po prvním válečném otřesu stále nevrátily na mírnější úroveň.
Výzkum agentury STEM/MARK však upozorňuje, že větší rozsah výstavby bytů brzdí i takzvaný fenomén NIMBY (Not In My Back Yard, česky Ne na mém dvorku). „Toto nastavení vede k tomu, že se u nás nepostaví téměř nic, nebo se výstavba nepřiměřeně prodlouží,“ varuje Adriana Krnáčová, vedoucí projektu DeNIMBYzace Česka. A to i přesto, že si Češi přejí co nejrychlejší a nejrozsáhlejší bytovou, ale i jinou výstavbu. „Dokonce 68 procent dotázaných považuje konstrukci větších stavebních projektů za příliš pomalou a dle jejich názoru je právě to největší brzda v rozvoji naší společnosti a ekonomiky,“ říká Petr Bartoň, ekonom z platformy Datarun. Podpora výstavby však slábne s tím, jak se vybrané typy velkých staveb přibližují našim domovům. Na druhou stranu podporují ty stavby, které jim mohou přinést bezprostřední prospěch, například škola nebo zdravotnické zařízení.
Stavějte, ale...
|
