Oficiálně se v Česku o plošném zavedení čtyřdenního pracovního týdne prozatím neuvažuje. Některé firmy už ho ale svým zaměstnancům nabízejí.
U nás je tento model teprve v počátečních fázích, ale zájem o něj roste, a to zejména mezi inovativními a progresivními firmami. Z těch, které kratší pracovní týden zavedly, zatím znějí převážně pozitivní ohlasy. „Mezi hlavní benefity čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, vyšší úroveň spokojenosti zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života – takzvaný work-life balance a snížení stresu. Zaměstnanci mají více času na rodinu, koníčky a osobní rozvoj, což může vést k jejich větší loajalitě a motivaci. Kratší setrvání zaměstnanců v kancelářích představuje i úsporu firemních peněz, jako jsou nižší náklady na energie, úklid kanceláří a celkový provoz,“ popisuje Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.
Pokud by se o čtyřdenní pracovní době uvažovalo více plošně, mohla by mít podle některých názorů také pozitivní vliv na osobní život. „Ačkoli čtyřdenní pracovní týden není jediné řešení a jeho zavedení se liší napříč odvětvími, podle mého mohou být přínosy z pohledu rodinného bohatství značné. V dnešní době, kdy se mnoho lidí snaží vyvážit pracovní a osobní život, poskytuje zkrácený pracovní týden unikátní příležitost pro růst a rozvoj nejen jednotlivců a rodin, ale také celé společnosti,“ říká Josef Podlipný, vedoucí obchodu společnosti Fichtner, která zajišťuje svým klientům dlouhodobou správu majetku formou finančních aktiv.
Historické okénko
Není to v historii poprvé, kdy by se čeští zaměstnanci potýkali s myšlenkou zavádění kratšího pracovního týdne. „Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989. Nyní se ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká i délky pracovního týdne. Některé podniky v tuzemsku už čtyřdenní pracovní dobu zkoušejí, prozatím se jedná jen o nízký počet, odhady uvádějí, že kratší pracovní dobu prozatím nabízí zhruba procento firem v Česku,“ říká Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.
Masivnější nástup gen Z
Právě nástup nové generace na pracovní trh tak trochu nahrává zavádění kratší pracovní doby. „Díky tomu, že je pro mladou nastupující generaci práce s technologiemi samozřejmostí, dokáže pracovní proces výrazně zrychlit a usnadnit. Díky lidem generace Z a jejich efektivnímu přístupu k práci je pravděpodobné, že po jejich masivnějším nástupu na pracovní trh bude stále větší množství firem čtyřdenní pracovní dobu zavádět. Výhodné to bude pro obě strany – firmy zrychlí své procesy a zaměstnanci naleznou lepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem,“ předpokládá Petr Hykel, majitel headhunterské společnosti Theones.
Podle Jany Večerkové, ředitelky intenzivních kurzů programování Coding Bootcamp Praha, efektivita není o tom, kolik hodin člověk stráví v kanceláři. „Mladí lidé sice umí v průměru o trochu lépe pracovat s technologiemi, ale to neznamená, že automaticky zvládnou stejný objem práce v kratším čase,“ doplňuje Večerková.
Cestou do budoucnosti podle Marka Nieslanika z kreativní agentury Fairy Tailors může být flexibilita a určité možnosti individuálního nastavení pracovní doby. „Mladí lidé z mé zkušenosti nepracují výrazně efektivněji, jen si víc hlídají, aby v práci netrávili celý život. Úkolem manažerů je se pak tomuto zdravému trendu přizpůsobit a sladit je s potřebami společnosti,“ vysvětluje Nieslanik.
Hrozí nižší produktivita
Vedle výhod spojených s kratším pracovním týdnem upozorňují personalisté i na řadu rizik. Mnohé firmy přistupují k čtyřdennímu pracovnímu týdnu s velkou skepsí. „Obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek, což by vedlo k nižší produktivitě. Nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy, například nutnost přizpůsobení pracovních procesů a zajištění dostatečné dostupnosti pro klienty. Některé firmy mohou mít obavy z poklesu produktivity nebo ztráty kontroly nad pracovním výkonem zaměstnanců. Implementace tohoto modelu může také vyžadovat změny v legislativě a kolektivních smlouvách,“ míní Vyskoková.
Moderní inovace
|
