Mýtus o motorkářích jako dárcích orgánů. Většinou jsou pro transplantace nepoužitelní

Analýza Portálu nehod ukazuje, že s příchodem jara dochází k výraznému nárůstu nehod motorkářů. Zatímco v zimě tvoří jen 0,25 procenta všech nehod, v létě přes 6,5 procenta.

Nehoda v Praze v Radlické ulici. Tentokrát to odnesl jen motocykl.

Ať již jde o serpentiny v horách, přehledné roviny nebo městské tahy, mají motorkářské nehody své typické scénáře – a nejčastěji přicházejí hned na začátku sezony. Právě tehdy se kombinuje návrat jezdců na silnice s vyšším rizikem chyb.

V dubnu počet nehod vyskočí

Zatímco v zimě jsou motocykly na silnicích spíše výjimkou, s prvními teplejšími dny se situace rychle mění – a spolu s počtem motorek na silnicích roste i počet nehod. Podle analýzy Portálu nehod došlo v letech 2010 až 2025 k 54 293 haváriím, při nichž byl účastníkem řidič motocyklu nebo mopedu. V průměru tak v Česku dochází k 3 393 nehodám motorkářů ročně.

V průběhu roku jsou však rozdíly mezi jednotlivými měsíci velmi výrazné. Zatímco v lednu bylo za posledních 15 let zaznamenáno 282 nehod a v únoru 500, s příchodem jara začínají čísla rychle stoupat – a to dramaticky. Už v březnu došlo v letech 2010 až 2025 k 2 279 haváriím a v dubnu jejich počet vzrostl na 4 919.

„Motocykly jsou typicky sezonní dopravní prostředek a nehody proto velmi výrazně kopírují průběh motorkářské sezony. Jakmile se na jaře zlepší počasí a na silnice vyrazí více jezdců, počet nehod rychle roste,“ vysvětluje Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.

„Vrchol nehodovosti přichází až v létě, kdy je na silnicích nejvíce motorkářů. Nejvíce nehod bylo ve sledovaném období zaznamenáno v srpnu (8 878). Velmi podobná čísla vykazují také červenec (8 431) a červen (8 383). Právě v těchto měsících dosahuje podíl nehod motorkářů na celkové dopravní nehodovosti nejvyšších hodnot. V červenci tvoří 6,71 procenta všech havárií, v srpnu 6,61 procenta a v červnu 6,36 procenta. Kontrast oproti zimě je přitom výrazný. V lednu tvoří karamboly motorkářů pouze 0,25 procenta všech dopravních nehod, v únoru 0,50 %. Jakmile se ale sezona rozjede naplno, jejich podíl na celkové nehodovosti se zvýší více než desetinásobně,“ uvádí Marek Sibal, datový analytik společnosti DataFriends a Portálu nehod.

Jaro. Motorkáři vytáhli stroje ze zimního spánku.

Většina motorkářů si své stroje užívá během volnočasových jízd. O víkendech vyrážejí na silnice tisíce jezdců – a spolu s nimi roste i riziko dopravních karambolů. Pokud se podíváme na podíl na celkové nehodovosti, patří mezi nejrizikovější právě víkendové dny. V neděli tvoří havárie motorkářů 5,23 procenta všech dopravních nehod, v sobotu 5,06 procenta. Ve všední dny se však tento podíl pohybuje mezi 3–3,5 procenty.

Motorkáři jsou po havárii spíše nepoužitelní

Už jste jistě zaslechli řidiče, který okomentoval motorkáře, jenž to před něj „ohulil“, aby předjel kolonu, slovy: „Další dárce orgánů!“ I samotní motocyklisté, stejně jako lékaři, se však shodují, že smrtelná nehoda motorkáře většinou nezaručuje použitelnost jeho těla pro dárcovství.

„Asi tak před měsícem mi jedna zdravotní sestra v nemocnici, kde jsem ležel s pochroumanou páteří říkala, že motorkáři opravdu nejsou vhodnými dárci orgánů, protože ty motorkářské vnitřnosti jsou po dopravní nehodě vlivem působení velkých sil na tělo jezdce k transplantaci nevhodné, ba prakticky nepoužitelné. Lepší jsou prý mrtví cyklisti,“ zmiňuje na webu Motorkari.cz uživatel Pístov.

Policie vyšetřuje dopravní nehodu motocyklu.

„Výsledek po havárii motorkáře může být devastující – například traumatická ruptura aorty, kdy se srdce setrvačností odtrhne od hlavní tepny. Dochází také k masivnímu poškození jater, plic nebo ledvin o vnitřní struktury těla. Kinetická energie nárazu prochází tkání jako destruktivní vlna a ničí mikrocirkulaci a kapiláry. Orgán, který je roztrhaný vnitřním krvácením a šokem tkání, je pro transplantaci často nepoužitelný. Výsledek? Velká část motorkářů, kteří zemřou při těžkých nehodách ve vysokých rychlostech, se dárci orgánů nakonec nestane. Lékaři z traumacenter opakovaně potvrzují, že těla obětí těchto nárazů bývají zevnitř natolik zdevastovaná, že orgány nelze použít,“ uvádí přispěvatelka Zorka Horká na Motoairbagy.cz.

Tady jde o život. Kritická motorkářská místa Vědí, že riskují, ale přesto se tam stále vracejí. Mezi motorkáři jsou některé silnice doslova kultovní, neodradí je asi ty nejčernější statistiky. Příkladem jsou serpentiny pod Červenohorským sedlem. Silnice I/44 mezi Kouty nad Desnou a Červenohorským sedlem patří mezi nejatraktivnější motorkářské trasy v Jeseníkách. Prudké stoupání do hor, hluboké lesy a především série serpentin lákají k svižné jízdě. Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo 9 dopravních nehod, při nichž jeden člověk zemřel a dalších šest utrpělo lehké zranění. Společným jmenovatelem většiny těchto událostí je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky. Červenohorské sedlo motorkáře láká k riskantní jízdě. Je tu ale silný provoz a riskují střet a autem. Na silnici II/429 mezi Bohdalicemi-Pavlovicemi a Kozlany na Vyškovsku působí všechno na první pohled nenápadně. Mírně zvlněná krajina, pole na obou stranách a silnice, která se jen lehce stáčí. Právě tato přehlednost ale může být pro řidiče klamavá. Podle dat Portálu nehod se v tomto úseku stalo 5 dopravních nehod, při nichž byli dva lidé těžce zraněni a čtyři utrpěli lehká zranění. Rizikový je pro motorkáře i hustý městský provoz. Příkladem je nehodové místo v pražské Argentinské ulici v Holešovicích, v úseku u ulice U Topíren nedaleko Bubenského nábřeží. Patří mezi frekventované tahy s více jízdními pruhy a intenzivním provozem po celý den. Podle dat Portálu nehod se zde za poslední dva roky stalo 5 dopravních nehod motorkářů, všechny se obešly bez obětí, ale v pěti případech došlo k lehkému zranění. Nejčastější příčinou je přejíždění z jednoho jízdního pruhu do druhého.